Chorvatské památky zapsané v seznamu UNESCO a nominace na další zápisy

Chorvatsko... Články ... Témata ... Chorvatské památky…
Publikováno: 02.02.2012
aktualizováno 13.8.2016

Dosavadní zápisy

Dosud byla na seznam světového kulturního a přírodního dědictví lidstva organizace UNESCO zapsána následující místa a objekty v Chorvatsku:

  • Split
    Diokleciánův palác ve Splitu (1979)
    Je to nejvýznamnější a nejlépe dochovaná antická stavba v Chorvatsku. Dal si jej postavit jako své sídlo po abdikaci římský císař Dioklecián. Palác byla budován na přelomu 3. a 4. století jako přepychové sídlo římského vládce a současně jako skvěle opevněná pevnost. Od vpádu avarských hord začátkem 7. století poskytoval nový domov běžencům z okolních měst a vesnic a je dosud po četných úpravách a přístavbách obýván cca 3000 obyvateli Splitu.
    Podrobněji tematický článek: Split a Diokleciánův palác


  • Dubrovník
    Staré město Dubrovník (1979)
    Je pokládáno za jedno z nejkrásnějších měst ve Středomoří. Bylo založeno pravděpodobně v 6. století; od 13. století se rozvíjelo jako samostatná šlechtická republika Ragusa. Svou dnešní urbanistickou strukturu a tvářnost získávalo postupně od poloviny 14. století, kdy začalo budovat svou jedinečnou fortifikační soustavu. Ta patří mezi nejmasivnější, nejzachovalejší a nejpůsobivější i v celoevropském rámci. K velkým historickým hodnotám Dubrovníka patří desítky jeho historických staveb - veřejné budovy, kostely, kláštery aj.


  • Plitvice
    Plitvická jezera (1979)
    Jsou jediným chorvatský přírodním jevem, zapsaným v seznamu organizace UNESCO. Jádrem plitvického národního parku je soustava 16 terasovitých jezer, vzájemně propojených vodopády a kaskádami. Výškový rozdíl mezi nejvýše a nejníže položeným jezerem je 500 metrů. Jezera vznikla v dolomitických vápencích - neustále se mění narůstáním travertinových hrází na terasách, erozí travertinových bloků aj. Okolí tvoří mimořádně zachovalé lesní a pralesní porosty, bohatá fauna a flora. Scenérii jezer je mimořádně působivá.


  • Poreč
    Komplex Eufraziovy baziliky v Poreči (1997)
    Jde o soubor staveb z raně byzantského období, vybudovaný 6. století v rámci byzantského exarchátu. Tvoří jej monumentální bazilika vyzdobená nádhernými mozaikami z období jejího vzniku, baptisterium, kaple pareklésion, vstupní atrium rovněž s byzantskou mozaikou a biskupský palác - původně byzantské consignatorium.
    Podrobněji tematický článek: Eufraziova bazilika v Poreči


  • Trogir
    Historické městečko Trogir (1997)
    Historické jádro tohoto středověkého sídla má dochovanou původní urbanistickou strukturu, část městského pevnění a řadu mimořádně cenných staveb vybudovaných mezi 13. a 18. stoletím. Patří k nim především románsko-gotická katedrála sv. Vavřince s jedinečným románským portálem a čistě renesanční kaplí sv. Jana Trogirského, a četné paláce, domy, veřejné budovy, kostely a kláštery.
    Podrobněji tematický článek: Trogir - město na seznamu UNESCO


  • Šibenik
    Katedrála sv. Jakuba v Šibeniku (2000)
    Šibenická katedrála je monumentální stavba, která se začala budovat v první polovině 15. století jako gotická a vyla dokončena v renesančním slohu. Mimořádnou hodnotu a originalitu má zklenutí chrámu, jeho kupole a jeho plastická výzdoba v exteriéru i interiéru.
    Podrobněji tematický článek: Šibenická katedrála, historie a současnost


  • Stari Grad
    Starigradské polje na ostrově Hvaru (2008)
    Úrodné Starigradské polje se rozkládá východně od městečka Stari Grad a táhne se až k Jelse a Vrbosce. Dochoval se tu tzv. řecký ager, což je parcelace zemědělské půdy přistěhovalcům po kolonizaci ostrova Řeky před 2500 lety. Přidělené pozemky o stejné výměře byly od sebe oděleny suchými zídkami a cestami. Pro svou zachovalost je to mimořádná historická památka v celém Středomoří.
    Podrobněji aktualita: Sedmá chorvatská památka na seznamu UNESCO


  • Stećak
    Stećci - středověké náhrobní kameny (2016)
    Společný zápis čtyř bývalých jugoslávských zemí - Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Srbska. Stećci (v singuláru: stećak) jsou náhrobní kameny pocházejí z 13. až 16. století. Na území těchto čtyř zemí jich lze najít kolem 70 000 a nikde jinde se s nimi není možné setkat. Hlavní oblastí výskytu je Bosna a Hercegovina, kde se jich nachází přibližně 60 000 na 2 700 lokalitách, v Chorvatsku přibližně 4 500, v Černé Hoře kolem 3 000 a v Srbsku asi 2 000. Na zápis do seznamu UNESCO bylo nominováno 30 nekropolí: 22 na území Bosny a Hercegoviny, dvě na území Chorvatska a po třech na území Srbska a Černé Hory. V Chorvatsku se jedná o tyto lokality: Cista Velika – Velika a Mala Crljivica (obec Cista Provo, Splitsko-dalmatská župa) a Dubravka – Sv. Barbara (obec Konavle, Dubrovnicko-neretvanská župa).
    Více informací v aktualitě: Společná nominace bývalých jugoslávských zemí na zápis do seznamu UNESCO.


Nominace pro zápis na seznam

Kromě památek již zapsaných v seznamu UNESCO nominovala Chorvatská republika ještě 17 svých dalších kulturních nebo přírodních památek jako kandidáty pro tento zápis. Jsou to tyto památky:

  • Lubenice
    Vesnice Lubenice na ostrově Cresu (2005)
    Lubenice (viz výlety z města Cresu) stojí na vysokém skalním ostrohu téměř 400 metrů nad mořem a je i dnes dost obtížně přístupná. Dodnes si uchovala svou středověkou strukturu i opevnění, které vesnici chránilo. Původní středověká zástavba byla posupně doplňována novější, převážně barokní. Vesnice pomalu vymírá.


  • Velebit
    Pohoří Velebit (2005)
    Je největší a zároveň nejdelší součástí Dinárské horské soustavy (viz Hory). Táhne se od průsmyku Vratnik na severu k údolí řeky Zrmanja na jihu souběžně s jadranským pobřežím ve směru severozápad - jihovýchod. Jeho západní vrcholy se prudce zvedají od pobřeží, jeho východní část spadá povlovně do vnitrozemské oblasti Lika. Na jeho území se rozkládají dva národní parky, a to národní park Severní Velebit a národní park Paklenica. Některé jeho lokality jsou chráněny jako přísné rezervace. Od roku 1978 je součástí mezinárodní sítě biosférických rezervací. Vyniká neobyčejným bohatstvím horské vegetace.


  • Zadar
    Biskupský komplex v historickém jádru města Zadaru (2005)
    Kromě vlastního biskupského komplexu s katedrálou sv. Anastázie (Sveta Stošija) zahrnuje římské i fórum s pozůstatky antického templu, dále patrový předrománský kostel sv. Donáta, vlastní biskupský, arcibiskupský palác, hlaholský seminář, klášter benediktinek s kostelem P. Marie, stálou výstavu církevního umění "Zlato a stříbro Zadaru", Archeologické muzeum a pravoslavný kostel sv. Eliáše (Sveti Ilija).


  • Rozšíření stávajícího zápisu Diokleciánova paláce na seznamu UNESCO o antický akvadukt (2005)
    Akvadukt byl postaven současně s Diokleciánovým palácem na přelomu 3, a 4. století pro zásobování paláce vodou. Přiváděl vodu z řeky Jadro, která po podzemním toku vyvěrá u někdejšího hlavního města římské provincie Dalmácie - Salon (dnešní Solin) Vodovod vedl od řeky až k severní zdi císařského paláce. Byl dlouhý 9 kilometrů a jeho kapacita byla 129600 m3 vody denně. Vodovod byl obnoven v roce 1879 a je dodnes funkční. Jeho oblouky jsou nejlépe viditelné na lokalitě Suhi most na silnici ze Solinu do Splitu.
    Součástí zápisu mají být i antické lomy kvalitního kamene na ostrově Brači u obce Splitska. Z tohoto kamene, který se na zvláštních lodí dovážel z přístavu ve Splitské do Splitu, byl postaven mimo jiné i celý Diokleciánův palác.


  • Ston
    Historicko-urbanistický celek města Stonu a Malého Stonu a jeho fortifikační soustava (2005)
    Právě ta je nejcennější památkou města. Ještě dnes dosahují jeho hradby délky 5 kilometrů a mají 20 věží (z původních 40) a 7 pevností. Město bylo vybudováno plánovitě v první polovině 16. století a vybaveno na svou dobu velmi moderní infrastrukturou. Systém opevnění, které patřilo ve své době k nejpozoruhodnějším a nejmodernějším pevnostním stavbám sloužilo jednak jako hraniční fortifikace Dubrovnické republiky, jednak jako ochrana zdejších salin; ty představovaly jednu z nejdůležitějších zdrojů příjmů republiky.


  • Veliki Tabor
    Středověký hrad Veliki Tabor (2005)
    Hrad v severozápadní části Chorvatska v oblasti zvané Chorvatské Záhoří (Hrvatsko Zagorje) byl postaven v prvních letech 16. století na vyvýšenině na plochým okolím jako mohutná pozdně gotická pevnost, která byla doplněna hradbami zpevněnými čtyřmi masivními patrovými baštami. Dochoval se v téměř nezměněné původní podobě, včetně dvoupatrových arkád na nádvoří, bifory, kamenických ozdob aj. Pozoruhodné jsou i některé renesanční architektonické detaily. Z vnějšího pásu hradeb v předhradí se dochoval jen pětiboký bastion.


  • Varaždín
    Historické město Varaždín (2005).
    Město ležící severovýchodně od Záhřebu si zachovalo středověkou urbanistickou strukturu. Zástavbu městského jádra reprezentují stavby od středověku přes renesanci k baroku. Charakteristickou tvářnost mu v 16. století vtisklo právě baroko (v rámci Chorvatska bývá Varaždín nazýván "barokním městem"). Převážně barokní jsou jeho paláce a domy, kostely a kláštery. Typickou středověkou stavbou je jeho opevněný "vnitřní hrad", původně opevněné "vnitřní město" (civitas interior).


  • Historický komplex "Tvrdja" ve městě Osijeku (2005)
    Pevnost ve východní Slavonii byla vybudována Habsburky v letech 1712 až 1719, po osvobození této oblasti od Turků jako hlavní rakouský vojenský opěrný bod pro další protiturecká tažení. Měla mimořádný strategický význam i s ohledem na hospodářský potenciál Slavonie. Byla postavena podle vzoru nížinných pevností budovaných v mnoha evropských zemích. Představovala rozsáhlý a složitý pevnostní systém a současně samostatné "město ve městě" s vlastním městským právem a správou. Kromě pevnostních staveb a vojenských objektů byla pevnost vybavena veřejnými a správními budovami, obytnými domy, školou, kostely a klášterem a vším, co bylo nezbytné pro životní potřeby obyvatel komplexu.


  • Pozůstatky někdejších hranic římského impéria, tzv. limes (2005)
    Byla to chorvatská část opevněné dunajské hranice, která vedla v délce 188 kilometrů od dnešní obce Batina Skela (římský Ad Militare) v dnešní Baranji do Iloku (římské Cuccium) na Dunaji, v severovýchodním cípu dnešního Chorvatska. Jako všechny "limes" byla i tato hranice chráněna řadou pevností a strážních věží, které byly vzájemně propojeny vojenskými silnicemi. Část hranice tvořila řeka Dunaj. Tato chorvatská hranice vedla jednou svou větví územím dnešní Baranje, druhou územím Slavonie.


  • Lonjsko polje (2005)
    Chráněná krajinná oblast Lonjsko polje je nížinná záplavová oblast, významný ekosystém mokřadů v údolí mezi Sávou a tzv. Moslavackou horou. Nachází se jihovýchodně od hlavního města Záhřebu a zaujímá plochu přes 500 km2. Vyniká obrovským bohatstvím živočišných i rostlinných ekosystémů a řadou zvláštních přírodních rezervací.


  • Korčula
    Historické město Korčula (2007)
    Středověké městečko na stejnojmenném ostrově leží na malém poloostrůvku spojeném s pevninou jen úzkou šíjí. Ze všech stran je obehnáno hradbami ze 14. až 16. století se čtyřmi mohutnými nárožními věžemi. Dominantu tvoří goticko-renesanční katedrála. Jedinečný architektonický komplex dotváří úzké křivolaké uličky, schodiště, průchody, kamenné domy, zdobené paláce a kostelíky. Patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na chorvatském přímoří.


  • Primošten
    Primoštenské vinohrady (2007)
    Proslulé primoštenské vinohrady se nacházejí jižně od letoviska Primošten, na lokalitě Bucavac, která je pověstná pěstování autochtónní odrůdy babić. Při pohledu z výšky tvoří obrovskou šachovnici miniaturních políček. Jednotlivé skupinky keřů vinné révy jsou obklopeny a chráněny malými ohrádkami z lomového kamene vysbíraného generacemi na místech, na něž pak byla zdejšími zemědělci na zádech v nůších přinesena úrodná zemina, půda červenice, umožňující život zasazené vinné révě. Zídky chrání jednotlivé keře vinné révy před nepohodou a před erozí větrem. Symbolizují boj člověka s přírodou, jeho nezdolnost, houževnatost a odvěkou dřinu.


  • Blaca
    Skalní klášter Blaca (2007)
    Klášterní komplex Blaca ve vnitrozemí ostrova Brače, severozápadně od letoviska Bolu. Představuje velmi cenný a originální architektonický celek, jehož jedinečnost ještě podtrhuje okolní skalní scenérie, která mu tvoří velmi působivý rámec. V 16. století přišli do této pusté krajiny hlaholští mniši z pevniny, kteří sem uprchli před Turky, ve zdejší jeskyni vybudovali kostel a klášter, v dalších letech je stále dostavovali a rozšiřovali. Budovy jsou jakoby přilepeny k úpatí skalní stěny. Návštěva je možná z jižního pobřeží či z vnitrozemí od Nerežišća, ale v obou případech se jedná o náročný výlet.
    Podrobněji tematický článek: Skalní klášter Blaca - nejzajímavější výletní cíl na Brači


  • Motovun
    Město Motovun (2007)
    Středověké opevněné městečko Motovun v istrijském vnitrozemí je oblíbeným výletním cílem z západoistrijských letovisek (26 km severovýchodně od Poreče). Jako dominanta úrodného kraje údolí řeky Mirny se rozkládá na kopci vysokém 277 m. Jako celek tvoří krásnou městskou památkovou rezervaci.


  • Telašćica
    Národní park Kornati a Chráněná krajinná oblast Telašćica (2007)
    Národní park Kornati zaujímá převážnou část severodalmatské ostrovní skupiny Kornatské ostrovy. Jedinečný archipelag 109 ostrovů, ostrůvků a útesů a přilehlého moře se rozkládá na ploše 234 km2. Nedotčená příroda, neporušenost podmořského světa, bohatství ryb a ostatní mořské fauny, labyrint vápencových a křídových ostrovů a moře kolem nich láká především jachtaře, sportovní potápěče a novodobé robinzony.
    Chráněná krajinná oblast Telašćica se nachází na jižním cípu ostrova Dugi otok. Zahrnuje nejen krásnou, 10 km hlubokou zátoku Telašćica, ale i blízké jezero Mir a mohutné útesy Grpašćak na západním pobřeží ostrova. Agentury ze severodalmatských letovisek sem ve velkém pořádají jednodenní výlety a žádný jejich účastník nemůže být zklamán.
Kornati
Kornatské ostrovy

Související články

Chorvatské památky nehmotného kulturního dědictví UNESCO

Zdroj informací:

  • Ministerstvo kultury Chorvatské republiky (Ministarstvo kulture Republike Hrvatske): www.min-kulture.hr

Mohlo by vás zajímat