Ostrov Korčula
Průvodce ostrovem Korčula
Ostrov ve skupině Jihodalmatských ostrovů, v jejich vnějším pásu. Jeho rozloha činí 279 km2, je 6tým největším chorvatským ostrovem.
Korčula je od ostrova Hvaru oddělena Korčulským průlivem (Korčulanski kanal), od poloostrova Pelješac Pelješackým průlivem (Pelješki kanal) – v něm naleznete četné drobné ostrůvky a útesy (tzv. Stupe). Mezi Korčulou a Lastovem jsou vody Lastovského průlivu (Lastovski kanal).
Pobřeží ostrova Korčula je dosti členité. Největší záliv Vela Luka je v jeho západní části, ostatní zálivy jsou vesměs menší (Tri luke, Brna, Meja aj.). Skupiny ostrůvků obklopují pobřeží jak při východním cípu ostrova (Badija, Majsan, Planjak, Vrnik, Sutvara a další), tak i při západním (Ošjak, Proizd aj.).
Část ostrova je hornatá, horské hřbety dosahují výšky přes 500 metrů, např. Klupca (568 m), Kom (510 m). Značnou část ostrova však tvoří několik velmi úrodných polí (Čarsko polje, Blatsko polje a další), kde se pěstuje velmi kvalitní vinná réva, jižní ovoce a další plodiny. Právě odtud pocházejí některá velmi oblíbená vína, např. pošip. Menší část ostrova je porostlá borovicemi, které původně pokrývaly většinu ostrova. V posledních letech poškozují zdejší porosty ničivé požáry.
Podnebí ostrova Korčula je velmi příznivé, mírné. Průměrná teplota v lednu je 9,8 °C, v červenci 26,9 °C. Nejvyšší počet hodin slunečního svitu na ostrově má město Vela Luka na západě Korčuly – 2671 hodin. Právě příznivé klimatické podmínky přispívají k vysoké návštěvnosti Korčuly i v mimosezónních měsících.
Na ostrově Korčula žije 18 tis. obyvatel. Je to druhý nejosídlenější chorvatský ostrov. Největší hustota je kromě měst Korčula a Vela Luka v úrodných oblastech ve vnitrozemí.
Hlavním hospodářským odvětvím je zemědělství (pěstuje se vinná réva, jižní ovoce, zelenina, olivovníky), významný je také rybolov a zpracování ryb, stavba lodí, výroba plastů. Nemalý význam má od nepaměti dodnes i těžba kamene (na ostrůvcích při východním pobřeží – hl. Vrnik). Na přední místo však stále výrazněji proniká cestovní ruch, který tu má poměrně starou tradici (již od roku 1918).
Hlavní přímořské obce jsou Korčula, Vela Luka, Lumbarda, Brna a Prižba, vnitrozemské Blato, Čara, Pupnat, Smokvica a Žrnovo.
Korčula se rozvíjí jednak jako ostrov významných kulturně historických památek (město Korčula, dále Blato, Lumbarda, Čara aj.), jednak díky svým přírodním podmínkám. Korčula se též stala oblíbeným místem pro milovníky jachtingu, surfování, potápění a dalších vodních a jiných sportů. Předností Korčuly je poměrně značná nabídka kvalitního ubytování (hotely, apartmány, restaurace). Nově je zde i několik kempů.
Historie
Ostrov byl obydlen již v prehistorické době (nálezy mimo jiné v jeskyni Spilinski rat). Jako na celém jadranském přímoří byli i zde prvními historickými obyvateli Ilyrové. V 6. a 5. stol. př.n.l. ostrov kolonizovali Řekové a nazvali jej Korkyra Melaina, později, po ovládnutí ostrova Římany, dostal latinské jméno Corcyra Nigra, což oboje znamená Černá Korkyra. Název měl svůj původ v rozsáhlých lesích borovice černé, které pokrývaly téměř celý ostrov. V Lumbardě, v okolí Blata a v Potirně )u Vela Luky) se dochovaly pozůstatky řeckého osídlení. Další nálezy v Lumbardě, Vela Luce a na Pelegrinu pocházejí z římské doby. Dědičkou římského impéria se pak stala Byzanc, kterou v 9. stol. vystřídali loupeživí Neretvané. Kolem roku 1000 se tu poprvé objevili Benátčané, kteří od té doby využili každou příležitost, aby ostrov ovládli, byť museli na čas ustoupit a vzdát se vlády nad ním.
Do historie ostrova vstoupila námořní bitva, k níž došlo mezi Benátčany a Janovany v r. 1298, která skončila katastrofální porážkou Benátčanů. Podle tradice byl v této bitvě Janovany zajat též korčulanský občan, slavný cestovatel Marco Polo, který pak v janovském vězení nadiktoval svůj slavný cestopis do zemí Dálného východu (Milion). Benátky pak po mnohá desetiletí soupeřily s Janovem o nadvládu nad Jadranem. Konečným vítězem byly Benátky.
V r. 1420 se Korčula dostala pod svrchovanost Benátek na dlouhých 380 let. Po pádu a zrušení Benátské republiky se nástupnickou mocností stalo Rakousko, které ovládalo ostrov až do r.1918. I když jej Italové v r. 1918 okupovali a vládli tu tři roky, byl rapallskou mírovou smlouvou přiřčen a vrácen Chorvatsku, resp. tehdejšímu jugoslávskému státu.
Ale byly to právě Benátky, které celému ostrovu vtiskly svůj typický ráz a kolorit. Místa na ostrově, především však hlavní město Korčula, si zachovala téměř nedotčený starobylý původní ráz a mimořádně hodnotné stavitelské a kulturně historické památky. Postavení Korčuly a její význam v cestovním ruchu jadranského přímoří potvrzuje skutečnost, že je po Dubrovníku nejnavštěvovanějším místem v této oblasti.
Kromě vytváření běžných zábavních pořadů a programů se na Korčule věnuje podpora tradičním lidovým hrám a tancům, jako je moreška v Korčule (viz tematický článek: Rytířská hra moreška na Korčule) a kumpanija (viz tematický článek: Lidový rytířský tanec kumpanija na ostrově Korčula) v obcích Blato, Čara, Pupnat a Smokvica (viz Brna), případně i dalším zvykům a obyčejům, o které je mezi návštěvníky velký zájem, například tradiční slavnosti při sklizni pomerančů.
V zemědělství podstatně stoupá výroba zdejších výtečných vín. Jde samozřejmě především na export, ale je přímo u výrobců vyhledáváno mnohými turisty, kteří nelitují často desítky kilometrů k vinařům do Čary, Smokvice, Blata, aby si zakoupili víno přímo u výrobce. Nejznámější vína z Koručuly jsou pošip, rukatac, grk a plavac.
Výlety z Korčuly
- V rámci jednodenního výletu můžete navštívit ostrov Mljet, kde se nachází jeden z národních parků Chorvatska. V sezoně tam jezdí katamaranové spojení.
- dále je možno navštívit starobylý Dubrovník – také je možnost dostat se katamaranovým spojem.
- doporučujeme výlet po ostrůvcích v Pelješackém průplavu (Badija, Planjak, Vrnik) a následně do vesnice Lumbarda, kde naleznete písčité pláže.
- dalším zážitkem je výlet po celém ostrově Korčula s ochutnávkou vín u místních vinařů.
Pláže na ostrově Korčula
Ostrov Korčula nabízí krásné koupání se spoustou oblázkových, písčitých i kamenitých pláží. Pláže na jižní straně ostrova jsou méně přístupné, jsou zde totiž většinou ostré skalní masivy, kde není přístup k moři. Výjimkou jsou malé zátoky, jako Pupnatská luka, Bačva, Rasohatica, Orlanduša, Bratinja Luka, Žitna, Ripna, Čaviča Luka a jiné.
Severní strana nabízí hezkou pláž u Žrnovské Banje, pláž La Banja a pak ve Vrbovici a Tri žala – oblázkové přístupy do moře + betonová plata. Další krásné pláže – Samograd a Vaja – naleznete u vesnice Račišće.
Krásný, pozvolný vstup do moře nabízejí písčité zátoky, které najdete na jihovýchodě u obce Lumbarda (pláž Vela Pržina a Bilin žal).
Západní část ostrova, u města Vela Luka, disponuje mnohými zátokami a zákoutími s krásnými oblázkovými plážemi.
Samostatnou kapitolou je koupání na ostrůvcích okolo ostrova Korčula (Badija, Vrnik, Planjak, Proizd, Ošijak) a jiných. Dopravíte se tam místními taxíky.
Doprava
Ostrov Korčula má spojení trajektem z přístaviště Korčula-Dominće (v těsné blízkosti městečka Korčuly) s Orebićem na poloostrově Pelješac. Přístav přímo ve městě slouží především výletním lodím, katamaránovemů spojení, lodní lince pro osobní přepravu mezi Korčulou (městem) a Orebičem a jachtám.
Další trajektový přístav je ve Vela Luce, kde zastavují trajekty a lodě ze Splitu a pak pokračují na ostrov Lastovo.
Celým ostrovem, od vesnice Lumbarda až po Vela Luku na druhé straně, vede dobrá asfaltová silnice.
Ubytování na Korčule
Hotely
Apartmány
Kempy
Digitální průvodce Korčulou
Související články
Barokní hudba rozezní starobylou Korčulu Vědci odkrývají tajemství Velké jeskyně na ostrově Korčula Významný archeologický objev na ostrově Korčula Nová rychlá lodní linka Split – Milna – Hvar – Korčula – Dubrovník Lidový rytířský tanec kumpanija na ostrově Korčula Velký pátek v Korčule Rytířská hra moreška na Korčule29 dubna, 2022
