Většina turistů z Česka zná město Krapinu v severozápadním Chorvatsku, v kraji zvaném Chorvatské Záhoří (Hrvatsko Zagorje), pouze jako místo při dálnici Macelj – Záhřeb, která vede od slovinsko-chorvatských hranic do Záhřebu. Dokud nebyla postavena dálnice, vedla silnice přímo městem a mnozí zastavovali u zdejšího motelu na jídlo nebo občerstvení. Málokdo však ví, že je to jedno z nejvýznamnějších světových nalezišť neandrtálského člověka na světě.

V sobotu 27. února bylo v Krapině otevřeno nové „Muzeum krapinských neandrtálců“ (Muzej krapinskih neandertalaca), jehož dokončení patřilo k hlavním prioritám státu v této kulturní oblasti. O tom svědčí i to, že jeho otevření se zúčastnila sama premiérka Chorvatské republiky Jadranka Kosor, ministr kultury Božidar Biškupić a řada politiků i odborníků.

Moderní dvoupatrová budova muzea stojí na okraji Krapiny, mezi dvěma kopci – Hušnjakovo a Josipovac. Expozice na ploše 1200 m2 je vybavena nejmodernějšími informačními technologiemi, multimediálními prostředky a interaktivními prvky, které prezentují vznik planety, vývoj člověka a nálezy v Krapině, včetně podrobné rekonstrukce neandrtálského člověka a jeho způsobu života.

Zdejší naleziště Hušnjakovo bylo objeveno před 111 léty, v roce 1899. Šest let tu pracovala skupina pod vedením věhlasného chorvatského paleologa a antropologa, profesora Dragutina Gorjanoviće Krambergera, který je autorem několika monografií a odborných studií, jež si dodnes zachovaly svůj vědecký význam. V písečných usazeninách jeskyně v zalesněném kopci Hušnjakovo bylo nalezeno na 900 fosilních lidských kostí, jejichž stáří se odhaduje na 130 000 let. Jsou pozůstatky asi devíti osob ve věku od dvou do čtyřiceti let, ale není mezi nimi ani jedna celá kostra nebo lebka. Na základě stavu částí kostí odbornici soudí, že zdejší neandrtálci byli kanibalové. K nálezům patří i velký počet kostí tehdejších zvířat – jeskynního medvěda, vlka, jelena, nosorožec a mnohých dalších.

Krapinský pračlověk, jemuž tady říkají „dedek Kajbumščak“, patřil do skupiny neandrtálců (Homo neanderthalensis) a žil v období let 150 000 až 30 000 př. n. l., až na malé výjimky (malé skupiny na západní Sibiři) téměř výhradně v Evropě. Podle pozůstatků se předpokládá, že byl velmi robustní postavy o tělesné výšce do 160 cm. Pohyboval se téměř vzpřímeně. Byl lovec a sběrač. Lovil v tlupách pomocí kamenných a kostěných nástrojů.

Krapinská sbírka je jednou z největších a nejvýznamnějších sbírek fosilního člověka na světě. Odborníci oceňují v jejím rámci např. sbírku zubů pravěkého člověka, která představuje vysloveně raritní kolekci.

Muzeum je otevřeno od 1. dubna do 30. září vždy od 9 do 18 hod., od 1. října do 31. března vždy od 9 do 16 hod. V pondělí je zavírací den. Vstupné pro dospělého činí 50 kun, pro děti a studenty 25 kun.

Informace: Muzej krapinskih neandertalaca: www.mkn.mhz.hr

Zdroj informací:

• Muzej krapinskih neandertalaca: www.mkn.mhz.hr
• Ministarstvo kulture Republike Hrvatske: www.min-kulture.hr