Výlety do vnitrozemí Istrie A - L

Chorvatsko... Výlety ... Výlety do vnitrozemí Istrie A…
Barban Baredine Beram Boljun Buje
Buzet Ćićarija Dvograd Galižana Gračišće
Grožnjan Hum Ist. Toplice Kršan Labin
Lindar Lovreč

Aktualita: Z nabídky kulturních, zábavních a sportovních akcí v Istrii v sezóně 2017


BALE

Bale
Bale, brána

Obec na kopci při magistrále, 15 km jihovýchodně od Rovinje. Středověký ráz a značná část systému městského opevnění.

Mohutný opevněný zámek - kaštel rodiny Soardo-Bembo, původně gotický hrad, k němuž byla v 15. stol. přistavěna goticko-renesanční obytná část.

Z konce 15. stol. pochází městská lodžie, špýchar a palác prétorů - benátských místodržitelů.

Kostel sv. Juliána (Sveti Julijan), přestavěný v 18. stol.; z původního kostela pochází krypta a umělecká výzdoba chrámu (sarkofág s pletencovou výzdobou, románský kříž a plastiky).

Románsko-gotický kostel sv. Eliáše (Sveti Ilije) s románskou zvonicí.

V gotickém kostele sv. Ducha (Sveti Duh) zbytky fresek domácích mistrů ze 14. stol.

Nezvyklý a i pro Chorvaty nesrozumitelný istro-románský dialekt (viz Grožnjan).

V nedávno rekonstruovaném Multimediálním centru Ulika je umístěna sbírka Dinosaurus Histriae - sbírka kostí dinosaurů, kteří žili v tomto kraji před 200 miliony lety. Zdejší paleontologické naleziště pod mořskou hladinou v zátoce Kolone je velkou vzácností - je jediné svého druhu v celém Středomoří a je zapsáno na Světovém seznamu paleontologických nalezišť. V centru je k vidění i ornitologická sbírka. V květnu se tu pořádá každoroční souborná výstava výtvarného umění Castrum Vallis.

BARBAN

Obec starobylého vzhledu ve vnitrozemí Istrie, 28 km severovýchodně od Puly v nadm. výšce 219 m, při silnici z Puly do Rijeky.

Velmi staré sídlo, jehož majitelé se v průběhu staletí často střídali. V 16. stol. Je od Benátské republiky koupila šlechtická rodina Loredanů. Kromě zámku přestavěného na starších základech tu Loredanové postavili též Velkou a Malou bránu (17.stol.). Za pozornost stojí i dva kostely, a to sv. Antonína opata (Sv.Antun opat) a sv. Jakuba (Sv.Jakov). V obou fresky z 15.stol.

V Barbanu se každoročně koná vždy třetí srpnovou neděli stará rytířská hra – závod jezdců na koních, kteří mají v plném trysku zasáhnout prsten, zavěšený na provaze nad jízdní dráhou . Hra se nazývá „Trka na prstenac“. Pochází ze 17.stol., obnovena byla v 70.letech 20.stol. Podobá se známější a slavnostnější rytířské hře zvané Sinjská alka, která se koná každou první srpnovou neděli v městečku Sinj u Splitu. Istrijská rytířská hra si získává stále větší věhlas a počet návštěvníků. V srpnu se v Barbanu koná i populární národopisná přehlídka.

Je zde jízdárna, možnost vyjížděk na koních.

Baredine
Baredine, jeskyně

BAREDINE

Krápníkové jeskyně u obce Nova Vas, 11 km severovýchodně od Poreče. Byly zpřístupněny teprve nedávno. Prohlídka s průvodcem trvá 40 minut. V pěti podzemních dvoranách je bohatá krápníková výzdoba. V podzemních vodách zde žije vzácný endemit Dinárského krasu, macarát jeskynní (Proteus anguinus, chorvatsky čovječja ribica).

V okolí je ještě několik jeskyň, přístupných však pouze se speleology ze spolku Proteus, který má sídlo v Poreči a s jehož členy je možno návštěvu dohodnout.

BERAM

Vesnice 4 km severozápadně od Pazinu, kulturně historicky velmi cenná.

Největší pamětihodností je hřbitovní kostel P. Marie na Skalách (Sveta Marija na Škriljinah ), 1 km od středu obce. Pochází z 15. stol., později upravován. Tamní cyklus fresek patří k nejvýznamnějším dílům pozdního středověku v rámci celé země a je nejcennějším cyklem nástěnných maleb v Istrii (47 kompozic). Vytvořil jej Vincenc z Kastavu (Vincent iz Kastva). Pozoruhodné jsou zejména výjevy Tanec mrtvých a Klanění Tří králů. Vstup na požádání umožňuje rodina Gortanů - Beram č.33).

Beram
Fresky z kostela v Beramu

Kostel sv. Martina (Sveti Martin) přímo v obci z první poloviny 15. stol. s freskami ze stejné doby.

BOLJUN

Malá obec v centrální Istrii, 20 km severovýchodně od Pazinu, při silnici z Labinu k tunelu Učka.
V okolí byly nalezeny četné pozůstatky starých osídlení – římské hroby, úlomky ze starocharvátského osídlení aj.

V samotné obci ze středověkého opevnění dochováno několik věží, brána, dále městská lodžie a tzv. kašća, tj. budova, v níž se uchovávalo obilí, odváděné poddanými jako desátek. Několik pozoruhodných kostelů, zejména těch středověkých /např. sv.Kosmy a Damiána, sv.Petra, sv.Šebestiána a Fabiána).

BUJE

Městečko 13 km východně od Umagu při magistrále, středisko nejúrodnějšího kraje Istrie nazývaného Bujština.

Buje
Buje

Stará část leží stupňovitě rozložena na kopci, dominantě okolí. Městečko si zachovalo středověkou dispozici a část městského opevnění.

Buje
Buje

Pozoruhodné je hlavní náměstí s řadou středověkých staveb, z nichž vyniká farní kostel postavený původně na základech římského templu a několikrát v průběhu staletí přestavovaný (vestavěné antické fragmenty). Zvonice chránu stojí odděleně. Na náměstí je i několik pěkných gotických domů - zajímavý je zvláště jeden v benátské gotice se zbytky malířské výzdoby na fasádě, dále městská lodžie rovněž ve stylu benátské gotiky.

Některé domy ve starém jádru jsou typické pro starou istrijskou lidovou architekturu: v přízemí mají sklepy a stáje, obytné místnosti jsou v patrech (domy bývají až trojpodlažní).

Vždy v září se v Buje konají slavnosti vinobraní, turisty i místními hojně navštěvované.

V okolí městečka je několik dalších turisticky zajímavých míst (např. trosky hradu u vesnice Momjan).

BUZET

Městečko ve střední Istrii poblíž hranic se Slovinskem, 44 km východně od Umagu, 41 km severozápadně od Rijeky. Leží uprostřed úrodného údolí řeky Mirny, pod masívem Ćićarija, na pahorku vysokém 153 m. Je proslulé ja "město lanýžů" (grad tartufa), protože v lesích v jeho blízkosti rostou bílé lanýže (tartufi), nejvíce ceněné houby na světě (viz tematický článek: Světoznámá pochoutka - houby lanýže).

Stará zástavba, včetně dochovaného opevnění, reprezentuje všechna slohová období od 13. do 19. stol., vzhled městečka však nejsilněji ovlivňuje gotika z doby benátského panství.

Buzet
Buzet

Rozsáhlé zbytky městských hradeb ze 16. stol., do nichž byly později vestavěny obytné domy, dále dvě městské brány Vela vrata a Mala Vrata, špýchar (fontik) a farní kostel P. Marie (Sveta Marija Velika), částečně vtesaný do skály a obnovený v 18. stol. Buzet velmi utrpěl v 15. stol. při nájezdech Turků.

Pod městečkem byly objeveny tři nekropole (byzantská, langobardská a starochorvatská).

Blízko Buzetu pramení řeka Mirna, která zásobuje vodou téměř celou Istrii. Ústí do moře v Tarské zátoce, 2 km od Novigradu. Řekové nazývali tuto řeku Histros. Mirna hrála v minulosti významnou roli v hospodářství kraje.

Buzet je známý jako "město lanýžů", protože lesy v jeho blízkosti, především oblast motovunských lesů a údolí řeky Mirny, jsou domovem bílých lanýžů, nejvíce ceněných hub na světě (viz tematický článek: Světoznámá pochoutka - houby lanýže). Začátkem záříse tu koná slavnost "Subotina", která je proslulá přípravou obří smaženice - "fritady" z vajec a lanýžů. Den po "Subotině" se slaví "Subotinu postaru" (Subotina po starinski), kdy se celý Buzet vrací do minulosti (dobové kostýmy, řemesla, trhy apod.). Více informací v článku: V istrijském Buzetu, městě lanýžů, se bude slavit "Subotina".

5 km severně od Buzetu leží kopec Raspadalica, daleko široko známé centrum extrémních sportů. Např. skalní lezci tu najdou na dvacet lezeckých cest obtížnosti 4 až 10 i umělou stěnu. V místě je též možnost účasti na speleologických aktivitách. Z Raspadalice také startují své lety vyznavači paraglidingu.

Nedaleko Buzetu je jízdárna s možností vyjížděk na koních.

ĆIĆARIJA

Vápencová vysočina na severovýchodě Istrijského poloostrova, dlouhá 35 km a 15 km široká, dosahující výšky až 1280 m. Rozkládá se v části nazývané Bílá Istrie (podle bílého zabarvení zdejších vápenců). Převážně má charakter krasové, místy holé pustiny, přerušované občas zelenými dolinami, borovými lesíky a osídlenými polji. Je to izolovaný kraj, bez významnějších komunikací a sídel, avšak s nedotčenou, trochu bizarní přírodou. Ćicárija zasahuje až na území Slovinska.

Po druhé světové válce zde byla uplatňována a řízena vystěhovalecká politika, mnoho vesnic zůstalo od té doby opuštěno. Část zbylého obyvatelstva tvoří tzv. Istrorumnuni, což jsou potomci Rumunů, kteří se na svém útěku před Turky v 16. a 17.stol. dostali až do téhle končiny. Dodnes žijí jako pastevci, kterými byli i ve svých starých sídlech na jihovýchodě Balkánu, zachovali si svůj jazyk a některé specifické zvláštnosti. Jsou biligvní, doma mluví rumunsky, jinak však komunikují i chorvatsky. K zajímavějším vesnicím v Ćićariji patří např. Brest v severovýchodním cípu ve výšce 708 m, s krásným širokým rozhledem, v blízkosti vyhlídkový kopec Žbevnica 1014 m. Leží na lokální komunikaci.

DVOGRAD

Dvigrad
Dvograd

Dvograd (též Dvigrad nebo Dvagrada), zříceniny opevněného sídliště 8 km východně od závěru Limského zálivu. Na místě podstatně staršího sídla bylo v ranném středověku vybudováno městečko na dvou vyvýšeninách (odtud název Dvograd - Duecastelli). Po velké morové epidemii v první polovině 17. stol. bylo obyvateli úplně opuštěno. Vystěhovalci založili nedaleko obec Kanfanar, kam přenesli z Dvogradu některé cennosti, mimo jiné i kazatelnu a fresky z dvogradských kostelů.

Dochované pozůstatky naznačují původní strukturu středověkého městečka.

GALIŽANA

Velmi stará větší obec a výletní místo v Istrijském vnitrozemí, 6 km východně od Vodnjanu.
Pozůstatky z období antického osídlení. V původně románské bazilice sv.Justa zbytky starokřesťanské výzdoby, jakož i starochorvatské pletencové ornamenty. Raně románský kostelík P.Marie byl postaven na pozůstatcích antického lisu na olej.

V blízkosti ještě několik pozoruhodných zbytků raně křesťanské architektury: kostel sv.Maura z doby kolem 6.stol., kostelík sv.Petra z téže doby – východně od Galižany. Jihovýchodním. směrem je předrománský kostel sv.Silvestra, v jeho blízkosti přibližně stejně starý kostelík sv.Pelegrina a pozůstatky dvou středověkých osad.

Více informací viz tematický článek: Toulky po jihozápadní Istrii

GRAČIŠĆE

Starobylá vesnice ve vnitrozemí Istrie, 11 km od Pazinu. Staré domy a paláce v gotickém a renesančním slohu. Kaple P. Marie (Sveta Marija) z 15. stol. Kolem kostela sv. Eufemie (Sveta Fumija) pozoruhodná stará zástavba.

GROŽNJAN

Obec ve střední části Istrie, 24 km východně od Umagu, malebně rozložená na kopci nad údolím řeky Mirny.

Grožnjan
Grožnjan

V rámci revitalizačního projektu se pořádají v létě různé kulturní akce, mimo jiné Letní hudební škola (Ljetna glazbena škola) zaměřená především na mládež a mladé lidi vůbec. Konají se tu kurzy hry na jednotlivé hudební nástroje, kurzy etnohudby, mistrovské kurzy jazzu a mnohé další.

V městečku je i známá malířská a sochařská kolonie - četné galerie nebo přímo ateliéry umělců s prodejem vlastní tvorby.

Obec po druhé světové válce po odchodu italského obyvatelstva vylidněná, postupně chátrala. Od r. 1965 se tu začali usazovat malíři, budovali si v opuštěných domech své ateliéry a galerie. Dnešní zaměření v obci je spíše na hudbu. Konají se tu setkání hudební mládeže, kurzy hry na jednotlivé nástroje. Téměř každý den jsou tu koncerty. Vyhledávány jsou i zdejší kurzy baletu a divadelního umění.

Dnes opuštěný zámek - kaštel rodiny Birianiů ze 14. stol. byl střediskem benátské správy pro severní Istrii.

Dochovala se část hradeb, včetně vstupní brány, renesanční městská lodžie (gradska loža) a špýchar (fontik), barokní kostel sv. Víta a Modesta (Sveti Vid i Modest). V renesančním kostele sv. Kosmy a Damiána (Sveti Kuzma i Damjan) vytvořil v r. 1990 moderní fresky chorvatský malíř I. Lovrenčić.

V místě je známá restaurace chorvatských specialit.

V Grožnjanu, stejně jako v Bale a ve Vodnjanu, se dodnes udržel archaický istro-románský dialekt, který je směsí jazyka původních zdejších obyvatel, Ilyrů, a latiny, jazyka Římanů, jejich přemožitelů. Na ostatních místech v Istrii již vymizel pod tlakem jazyka slovanských (chorvatských) přistěhovalců a později i Benátčanů. Obyvatelé si kromě jazyka zachovali i některé staré osobité zvyky a obyčeje.

HUM

Vesnice na řekou Mirnou 51 km východně od Novigradu. Má 23 obyvatel, známa jako "nejmenší městečko na světě".

Je to maličká obec s plně zachovanou původní urbanistickou dispozicí, téměř neporušený skansen minulosti. Dochovaná část městského opevnění, do části vestavěny vysoké obytné domy; brány, strážní věže.

Hřbitovní kostel sv. Jeronýma (Sveti Jeronim) s cennými freskami ze 12. - 13. stol. V místě známá tzv. Humská konoba s tradiční istrijskou kuchyní, častý cíl gurmetů.

V Humu končí 7 km dlouhá Alej hlaholášů, tj. komplex 11 pamětních symbolických sochařských artefaktů z r. 1977, připomínající význam hlaholského písemnictví a hlaholášů pro istrijské (chorvatské) národní vědomí. Alej vede z obce Roče do Humu.

ISTARSKE TOPLICE

Malé termální a bahenní lázně, 30 km severovýchodně od Novigradu. Zdejší sirné a termální lázně mají vysoce radioaktivní vodu a bahno. Zpod 100 metrů vysoké skalní stěny vytéká horký sirný pramen. Léčí se tu choroby pohybového ústrojí, nervové a další nemoci.

KRŠAN

Starobylá vesnice 23 km severně od Rabacu, navštěvovaná především pro pozoruhodný románský hrad ze 13. stol., poměrně dobře zachovaný (připravuje se jeho obnova), jakož i pro středověký vzhled samotné obce.

Kršan
Kršan


LABIN

Město ve východní části istrijského vnitrozemí, 5 km severozápadně od Rabacu na Kvarnerské riviéře.

Stará, historická část se rozkládá na vápencovém kopci (320 m), nová, zvaná Podlabin, na jeho úpatí (prochází jí magistrála). Ze starého města krásný výhled,

Labin
Labin, dole u moře je vidět Rabac

Stará část si dodnes zachovala vzhled středověkého opevněného sídliště. Hradby, které ji obepínají, pocházejí většinou ze 16.stol., též městská brána sv. Flora (Sveti Flor). Uvnitř hradeb nedošlo v průběhu staletí téměř k žádným stavebním změnám, neporušen zůstal jak urbanistický systém (uličky, schodiště, průchody, maličká náměstí), tak i stará zástavba, v níž vynikají především paláce - renesanční i barokní (15. - 18. stol.). Nejpěknější z nich je Battiala-Lazzariniů (dnes je v něm muzeum - archeologické, historické, etnografické a jiné sbírky), Scampiů, Vlačić-Frankovićů, palác pretorů.

Za pozornost stojí i mnohé kostely, mimo jiné gotický mariánský kostel z 15. stol.

I před branou je několik zajímavých starých staveb, především městská lodžie (gradska loža) ze 17. stol. - dnes lapidárium, kostel Sveta Marija aj.

Město je velmi živé, plné obchůdků, kaváren, restaurací.

V obci Dubrova pod městečkem Labinem (při silnici do Plominu) se každoročně koná Středozemní sochařské sympozium (Mediteranski kiparski simpozij), a to vždy od 1.8. do 15.9. V parku soch jsou vystaveny plastiky vytvořené zde chorvatskými i zahraničními umělci při sympoziu, umělci je tu nechávají zdejšímu městu.

Více informací o Labinu najdete v tematickém článku: Labin).

LINDAR

Vesnice ve vnitrozemí Istrie, 3 km jihovýchodně od Pazinu. Původní hradby, z nich výhled. Mimo obec kaple sv. Kateřiny (Sveta Katarina) s hodnotnými freskami ze začátku 15. stol.

LOVREČ (též Sveti Lovreč Pazenatički)

Obec při magistrále, 6 km severně od Limského zálivu, pozoruhodný cíl výletů.

Nevelké historické sídlo typického středověkého vzhledu. Jméno podle předrománského hřbitovního kostela sv. Vavřince (Sveti Lovre či Lovro) z 8. stol. Předrománský je i farní kostel sv. Martina (Sveti Martin), původně dokonce ze 6. stol., přestavěný v 19. stol., s fragmenty fresek z 11.a 14. stol. Vedle něho je lodžie z 15. stol., nyní lapidárium,, naproti středověký pranýř. V gotickém kostelíku sv. Blažeje (Sveti Blaž) z 15. stol. vedle brány se částečně dochovaly nástěnné malby rustikálního charakteru a hlaholské nápisy. Zbytky opevnění.

Fotogalerie (9)

Nejbližší zajímavá místa