CRES

Cres, starobylá vesnice Lubenice

Ostrov Cres leží ve vnějšího pásu Kvarnerských ostrovů, v jeho severozápadní části. Celková rozloha ostrova je 405,78 km2 a spolu s ostrovem Krkem je největším jadranským ostrovem (viz aktualita: Který jadranský ostrov je největší?). Má výrazně protáhlý tvar, od mysu Jablanac (Glavina) na severu až po mys Suha na jihu měří 68 km, široký je 2 - 13 km. Pobřeží není moc členité, až na lokalitu Punta Križa. Pár ostrůvků leží pouze u jihozápadního pobřeží (Zeća, Zaglav, Galiola, Visoki).

Sever ostrova Cres je hornatý, leží zde také nejvyšší vrchol ostrova, Gorice (648 m). Severovýchod je vystaven působení silného větru z pevniny - bóře, pobřeží je tu pusté, nehostinné a téměř neobydlené. Chráněný severozápad je vlhčí, pokrytý bukovými, dubovými a habrovými lesy. V jižní části, kde se lesy až na malé výjimky nezachovaly, jsou rozsáhlé pastviny. V poslední desetiletích se zde s úspěchem provádí zalesňování na některých menších lokalitách, např. východně od Vranského jezera byly s úspěchem vysázeny borové lesy. Úrodná je pouze střední část ostrova kolem městečka Cres.

Cres nemá žádné povrchové vodní toky. Celý ostrov spolu ze sousedním Lošinjem je zásobován pitnou vodou z rozlehlého Vranského jezera (Vransko jezero). Toto přísně chráněné sladkovodní jezero o rozloze 5,8 km2 je pozoruhodným přírodním fenoménem: jeho hladina je 13 m nad mořem (kryptodeprese) a dno v hloubce 68 m pod hladinou moře. Předpokládá se, že je převážně zásobeno vodou z podzemních sladkovodních pramenů z pevniny s tím, že je doplňováno i srážkami a z místních podzemních zdrojů. Voda je velmi čistá, vynikající kvality. Zásoby vody v jezeře jsou obrovské, asi 200 mil. m3 vody. Žijí zde i sladkovodní ryby. V poslední době bylo zjištěno, že vody v jezeře ubývá, což je předmětem odborného výzkumu.

Vranské jezero

Na Cresu jsou dvě ornitologické rezervace ze tří v celé oblasti Kvarneru (ta třetí je na ostrově Prvić), které byly zřízeny k ochraně a zachování hnízdišť vzácného ptáka, supa bělohlavého (Gyps fulvus). Jedna rezervace je "Podokladi" na lokalitě Orlec - Koromačno (Orlec leží 11 km jižně od městečka Cresu), druhá je rezervace "Kruna" na lokalitě Beli - Merag. V Beli je též jedinečné ekocentrum, kde žijí autochtonní druhy fauny, je tu i útulek pro zraněné ptáky. Pro návštěvníky jsou velmi zajímavé a podnětné místní upravené ekostezky (ekostaze).

Cres, sup bělohlavý

Moře kolem lošinjsko-creského souostroví bylo dne 6. srpna 2006 vyhlášeno prvním chráněným úsekem moře se zaměřením na intenzivní ochranu zdejší kolonie delfínů skákavých (Tursiops truncatus), chorvatsky dobri dupini (viz aktualita: První rezervace delfínů ve Středozemním moři a tematický článek: Delfíni v Jadranu a projekty na jejich ochranu).

Nejstarší nálezy v jeskyních na ostrově se datují z neolitu. Původními obyvateli ostrova byli ilyrští Liburnové, pozůstatky opevněných ilyrských - liburnských sídel (tzv. gradin), se dochovaly na návrších na několika místech ostrova. Později se zde usazovali Řekové a pak Římané, založili zde osady Crepsa (Cres) a Apsoros (Osor). Slované osídlovali Cres od raného středověku. Hlavní rozkvět zažil ostrov v 15. stol. za Benátčanů (Benátčané zde byli pány až do r.1797), pak následovala etapa rakousko-uherské nadvlády. Po l. světové válce byl ostrov připojen k Itálii, po r. 1945 k Jugoslávii.

Cres původně tvořil s ostrovem Lošinj jeden velký ostrov s názvem Apsyrtides. Byl to největší ostrov na Jadranu. Již ve starověku vybudovali řečtí nebo římští osadníci v nejužším místě ostrova, u města Osoru, úzký průplav, aby zkrátili plavbu svým lodím. Tak se oddělil Cres od Lošinje. V současné době oba ostrovy spojuje po většinu dne otočný most. Aby mohly Osorským průplavem (Osorski tjesnac) proplouvat lodě, otáčí se most na krátkou dobu vždy ráno a večer (otáčení mostu se provádí i dnes klikou).

Cres, městečko Cres

Obyvatelstvo se věnuje zemědělství (vinná réva, olivovníky), chovu ovcí (podrobněji tematický článek: Jehněčí maso - velká pochoutka a také letitý spor dvou ostrovů), stavbě lodí, rybolovu a zpracování ryb. Administrativním střediskem je největší město na ostrově, Cres. Nejvíce obcí leží v západní části ostrova. Vnitrozemí je velmi řídce osídleno. Hlavní obce na ostrově jsou: Porozina, Osor a Punta Križa. Městečko Cres a Martinšćica jsou vlastně jediná skutečná letoviska s možností ubytování v hotelu, ostatní místa na ostrově jsou příjemné malé osady pro jednoduchý odpočinek s dobrými možnostmi ubytování v soukromí. Cres má největší koncentraci kempů na celém chorvatském pobřeží (některé z nich jsou neregistrované, maličké), kapacita v kempech je značně vyšší než ve všech hotelových zařízeních na ostrově.

Cres, pláž pod vesnicí Lubenice

Hlavní ostrovní komunikace vede ostrovem od severu směrem na jih, od Poroziny přes Cres až do Osoru (zde pak navazuje místní komunikace na jih, do oblasti Punta Križa). Z Osoru lze pokračovat přes most na ostrov Lošinj.

Cres má dobré trajektové spojení, a to buď s pevninou linkou z Brestove (30 km jižně od Opatije) do Poroziny, nebo s ostrovem Krk linkou z Valbisek (na jihozápadě Krku) do Meragu (Krk je spojen s pevninou Krckým mostem).