www.chorvatsko.cz


Hlavní stránka » Kvarnerské ostrovy » Ostrov Krk


ostrov CRES

     Beli

     Cres

     Valun

     Martinšcica

     Osor

     Punta Križa

ostrov LOŠINJ
     Nerezine

     Mali Lošinj

     Veli Lošinj

UNIJE
ILOVIK
ostrov KRK
     Krk

     Malinska

     Porat

     Njivice

     Omišalj

     Šilo

     Dobrinj

     Punat

     Vrbnik

     Stara Baška

     Baška

ostrov RÁB
     Ráb

     Lopar

     Supetarska
      Draga


     Kampor

GOLI OTOK

ostrov PAG
     Lun

     Pag

     Novalja

     Šimuni


Hory kvarnerských ostrovů
Plánek :     ostrov Krk (65 kB)
 

KRK

Ostrov Krk leží ve skupině Kvarnerských ostrovů, má rozlohu 405,78 km2 a spolu s ostrovem Cresem je největším jadranským ostrovem (viz aktualita: Který jadranský ostrov je největší?). Směrem k pevnině, na východě, jej omývají vody Vinodolského a Velebitského průlivu (Vinodolski kanal, Velebitski kanal), na severu jsou vody Rijeckého zálivu (Riječki zaljev), mezi Krkem a Cresem vody Střední úžiny (Srednja vrata).

Krk
Most z pevniny na ostrov Krk,
Krcký most (Krčki most)

Severní část ostrova Krk, přibližně od čáry Vrbnik - Punat, je nejúrodnější a také nejhustěji osídlenou částí ostrova. Vápencové kopce, mezi nimi i nejvyšší horský hřeben ostrova, dosahující vrchem Obzova výšky 568 m (Hory kvarnerských ostrovů). Převážná část zdejšího pobřeží je strmá, skalnatá, s drobnými, velmi pěknými plážemi v rozervaném pobřeží. Východní část Krku, přivrácená k pevnině, je úplně vydána na pospas vichrům, vanoucím sem z horských průsmyků na pevnině - je to ta obávaná bóra (Větry na Jadranu). Právě ona způsobila, že se celá tato část ostrova proměnila v průběhu staletí v bezútěšnou kamennou pustinu, v níž se rýsují pouze kilometry suchých zídek (dřívější hranice mezi pozemky a pastvinami, tzv. gromače). Pobřeží spadá většinou strmě, nepřístupně; břehy ostrova jsou zde téměř nečlenité, při bóře může být plavba nebezpečná .

Baška
Baška z nejvyššího vrchu ostrova (Obzova 568 m)

Tam, kde je vápenec vystřídán flyšem, je několik vodních toků (Dobrinjski potok, Vretenica, Ričina, Vela rika) a četné prameny. Dvě malá jezera (Omiško jezero, Ponikve) se využívají pro místní zásobování vodou.

Na vápencích jen řídce porostlých travou se po celý rok pasou ovce. Na poljích se pěstují kulturní plodiny, především olivy, ovoce, zelenina. Vinné révě se daří zvláště na Vrbnickém polji, které je ze všech poljí nejvýznamnější). Kromě zemědělství má na ostrově stále svůj význam i rybolov a chov ovcí. Asi jednu třetinu ostrova pokrývají lesy.

Krk
Město Krk

Trvalým magnetem ostrova jsou jeho kulturně historické památky, svědkové jeho pestré a pohnuté minulosti. Prokazatelné je jeho trvalé osídlení již od prehistorie. V historické době pak přineslo druhé stol. př. Kr. zdejšímu kmeni ilyrských Liburnů porážku od Římanů, kteří se tak stali na staletí pány ostrova. Nazvali jej Curictum, odtud dnešní název ostrova.

Dědičkou Říma se stala Byzanc. Od r. 1000 usilovaly ovládnout ostrov Benátky, byť se jim to většinou zprvu dařilo vždy jen na kratší dobu. Ve 13. až 15. stol. se ostrov dočkal velkého rozkvětu za panství krckých knížat, kteří se později nazývali Frankopanové a kterým Benátky smlouvou postoupily vládu nad ostrovem. Frankopanové se tak stali mocným chorvatským rodem s velkými statky i v chorvatském vnitrozemí. Nakonec to ale dopadlo tak, že v 15. stol. Benátčané donutili posledního Frankopana, aby jim ostrov vrátil, takže Krk byl posledním jadranským ostrovem, kterého se Benátčané natrvalo zmocnili. Od pádu Benátské republiky koncem 18. stol. sdílel pak Krk osudy celé této části přímoří.

Vrbnik
Vrbnik

V kulturním a duchovním vývoji celého Chorvatska má ostrov Krk mimořádný význam jako důležité středisko hlaholského písemnictví (tematický článek: Hlaholice a hlaholské památky). Zdejší mniši-hlaholáši získali v polovině 13. stol. souhlas papeže s bohoslužbou ve slovanském jazyce. Hlaholské písmo se na Krku používalo až do začátku 19.stol. Právě z Krku pocházejí významné hlaholské památky např. Bašská deska (Baščanska ploča) z Jurandvoru u Bašky, Statut vrbnički a Vrbnički misal z obce Vrbnik a další.

Nejstarší středověké památky na ostrově pocházejí ze starochorvatského období, např. kostelík sv. Donata (Sveti Donat či Dunat) u Punatu, kostelík sv. Chrysogona (Sveti Krševan) u Glavotoku. Raně románský je kostel sv. Víta (Sveti Vid) u Dobrinje a svatého Jana (Sveti Ivan) nad Baškou.

Košljun
Ostrůvek Košljun

S působením mnichů-hlaholášů jsou spjaty i mnohé kláštery na ostrově. V některých z nich, např. v Košljunu u Punatu, se slouží o významných svátcích bohoslužby ve staroslověnštině dodnes. Ve zdejších klášterech, nejen v již zmíněném Košljunu, například také v Glavotoku, jsou cenné hlaholské památky. Jsou i součástí Vitezićovy knihovny ve Vrbniku, sbírky v Dobrinji i v dalších místech. Podrobněji jsou kulturně historické památky popsány u jednotlivých míst na Krku.

Ostrov je mimořádně zajímavý i z etnografického hlediska: lidové zvyky a kroje, archaický čakavský dialekt, písně a popěvky, hra na místní lidové nástroje ap. (tematický článek: Dobrinj - vesnice čilého lidového umění).

Správním střediskem ostrova je městečko Krk na západním pobřeží. Krk je již po mnoho desetiletí významnou oblastí cestovního ruchu. K místům se starou turistickou tradicí jako je Baška, Krk, Malinska, Njivice přibyla i novější, jako např. Punat, který se zejména díky svému přístavu pro jachty stal jedním z předních letovisek na ostrově. I malá místa, jako je např. Šilo (na východním pobřeží ostrova proti Crikvenici na pevnině, si získávají oblibu. Svým bizarním starobylým vzhledem upoutává městečko Vrbnik, odkud pochází ceněné víno ostrova - vrbnička žlahtina. Omišalj, malebné starobylé přímořské místo, trpí blízkostí ropného přístavu (součást přístavu ve Rijece). Ve vnitrozemí ostrova bývá častým cílem návštěvníků malebná vesnice Dobrinj, významné středisko národopisu. Všechna větší místa na ostrově jsou spojena silnicemi.

Njivice
Njivice, pláž v letovisku

Jednou z předností ostrova Krk je jeho široká a různorodá nabídka ubytování - od hotelů a apartmánů vyšších kategorií až k jednoduchým hotelům a penzionům, ubytování v soukromí a především v kempech, kterých je tu v současné době 15 a mají většinou značnou kapacitu (mezi jedním a dvěma tisíci návštěvníků). Nechybí tu však ani kempy docela malé. Kempů je vůbec na ostrově podstatně víc než na většině ostatních míst na jadranském přímoří.

Stara Baška
Stara Baška, kemp Škrila

K oblibě a vysoké návštěvnosti Krku přispívá i jeho výborná dopravní dosažitelnost. Velkým impulzem pro rozvoj cestovního ruchu na ostrově bylo před několika desítkami let vybudování Krckého mostu od městečka Kraljevica na pevnině na Chorvatském přímoří přes ostrůvek Sveti Marko na severovýchodní cíp ostrova Krk (za přejezd autem se platí mýtné). Most se klene dvěma vznosnými oblouky a spočívá jedním pylonem na ostrůvku Sveti Marko. Větší oblouk, mezi pevninou a ostrůvkem Sveti Marko má rozpětí 390 m, druhý, menší oblouk má rozpětí 240 m. Výška většího oblouku nad mořskou hladinou je 65 m, menšího oblouku pak 55 m. V tělese Krckého mostu je uloženo vodovodní potrubí, elektrický rozvod, telefonní kabely a ropovod. Jeho délka je 1309 m, výška oblouku nad hladinou je 66 m. Most se začal stavět v roce 1976 a byl dokončen v roce 1980 (viz aktualita: Třicáté narozeniny Krckého mostu). Dalším přínosem pro cestovní ruch bylo vybudování letiště na plošině Podol mezi Omišaljem a Vozem směrem k zátoce Soline., rovněž v severovýchodní části ostrova (jako letiště pro oblast Rijeky).

Baška
Baška, hotelový komplex Corinthia u Velké pláže

Z trajektového přístavu Valbiska na jihozápadním pobřeží ostrova je spojení trajektem s ostrovy Cres (do přístavu Merag) a Ráb (do přístavu Lopar). Sezónní trajektová linka Baška - Lopar byla zrušena a v lednu 2008 ji nahradila zmíněná celoroční linka Valbiska - Lopar (viz aktualita: Nová trajektová linka mezi Krkem a Rábem)



mail: info@chorvatsko.cz
copyright © 2001-2014 M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová
fotografii Bašky z Obzove a kempu Škrila poskytla  ©Marcela Kábrtová
foto Město Krk, Njivice a Baška (Corinthia) z archivu CK Vítkovice Tours

Fotogragie Krckého mostu a ostrůvku Košljun převzaty z materiálů Chorvatského turistického sdružení
www.htz.hr
www.htz.hr