Ostrov Ráb (93,6 km2) leží ve skupině Kvarnerských ostrovů, ve vnějším pásu. Od pevniny jej dělí Velebitský průliv (Velebitski kanal), od Pagu Pažský průliv (Paški kanal), mezi Rábem a Cresem je průliv Kvarnerić (kanal Kvarnerić).Mezi Rábem a ostrovem Dolin jsou vody Barbatského průlivu (Barbatski kanal).

Městečko Ráb

Ostrov Ráb je hornatý. Skládá se hlavně z vápenců, které tvoří dva hřbety: na severovýchodě Kamenjak, který je zároveň nejvyšším masívem celého ostrova, (Straža 408 m), na jihovýchodě pak hřbet Kalifront (97 m).

Východní část Rábu přivrácená k pevnině je vystavena pověstnému větru bóra (Větry na Jadranu), chladnému nárazovému větru, ktrý má mnohdy sílu orkánu a vane z hor na pevnině směrem na moře; právě bóře "vděčí" tato část Rábu za svůj pustý vzhled, za holokras bez jakéhokoliv rostlinstva. Hřeben Kamenjaku však chrání druhou, odvrácenou stranu Rábu před ničivými účinky bóry.

Na severovýchodě tvoří výraznou část ostrova Loparský poloostrov, který je z jedné strany ohraničen zálivem Lopar, z druhé strany zálivem Crnika. Celý poloostrov je mimořádně členitý, s proslulými vynikajícími plážemi, mimo jiné s jednou z nejpopulárnějších pláží Jadranu, písečnou Rajskou pláží (Rajska plaža).

Poloostrov Lopar

Na severozápadě ostrova Ráb jsou dvě hluboké zátoky, Supetarska draga a Kamporska draga. Zejména pobřeží Supetarské zátoky je velmi členité. Kamporská zátoka ohraničuje ze severovýchodní strany poloostrov Kalifront s cennou lesní rezervací Dundo. Pobřeží celé západní části poloostrova a jeho pokračování až k zátoce Sveta Fumija a poloostrovu Frkanj je rozčleněno do desítek drobných zátok, které oceňují milovníci koupání a všech vodních sportů.

Ráb je proslulý svým výjimečně mírným, příznivým podnebím a poměrně vysokým počtem hodin slunečního svitu (insolace 2500 hodin za rok, což je hodnota, kterou nedosahuje mnoho jižněji ležících přímořských míst). Zimy jsou tu velmi mírné a v létě tu zase nebývají nesnesitelná vedra (průměrná červencová teplota je 23,2 °C). Vyniká bezprašným ovzduším, prosyceným soleni. Na vápencovém podkladu roste makchie, borovice halepská, dub cesmínový, moruše, cedry a další vegetace, bohatá zejména v hlavních sídlech a jejich okolí. Kromě rezervace Dundo je botanickou zvláštností chráněný park Komrčar u města Rábu.

Ve střední části ostrova,na úrodných poljích, se pěstují olivovníky, ovoce a zelenina. Rybolov již není tak intenzivní jako býval, ale mimořádný, stále stoupající význam pro hospodářství ostrova má cestovní ruch.

Ráb, stará část na poloostrově

Na ostrově žije celkem přes 9000 obyvatel. Největší obcí je město Ráb (Rab). Celá rábská aglomerace má na 6000 obyvatel. Kromě Rábu je na ostrově ještě 7 dalších sídel, všechny na pobřeží: Lopar, Mundanija, Supetarska Draga, Kampor, jako součást rábské aglomerace Banjol, Palit a Barbat.

Místní obyvatelstvo si zachovalo četné staré zvyky a konají se zde tradiční slavnosti, které jsou pro turisty zajímavou a přitažlivou podívanou.

Ráb, antická Arba, byl již dlouho před Římany osídlen ilyrským kmenem Liburnů (ve 4. stol. př.n.l.) Římané Arbu povýšili na municipium a začátkem letopočtu ji velmi důkladně opevnili (vládli zde od 2. stol. př.n.l.). To málo, co z bylo z té doby a bylo nalezeno při archeologickém průzkumu (pozůstatky přepychových římských letohrádků, vil a usedlostí i opevnění) je uloženo v lapidáriu Knížecího paláce ve městě Rábu. Z dalšího, tj. byzantského období a ani z následujícího panství chorvatsko-uherských králů, se nezachovalo mnoho.

Ráb, čtyři zvonice starého města

Ostrovu, především však městu Rábu, vtiskla pak výrazné rysy dvě další období, a to téměř samostatná městská komuna a doba benátského panství (od r. 1409 až do pádu Benátské republiky v r. 1797). Ostrov byl v letech 1449 - 1456 postižen morovou epidemií, která drasticky snížila počet obyvatel. Berlínský kongres přisoudil Ráb Rakousku, ale ani po stu letech se s tím Italové nechtěli smířit a po první světové válce ostrov jednoduše zabrali. Zatímco v Istrii a na sousedním Cresu a Lošinji se jim podařilo svou okupaci uhájit, Ráb museli podle Rapallské smlouvy z r. 1920 vyklidit. Od té doby je ostrov chorvatský. Díky historickým a s nimi spojeným ekonomickým i dalším okolnostem zůstala většina původních architektonických celků bez jakýchkoli rušivých zásahů a změn i v dalších údobích, a je tak dodnes předmětem obdivu návštěvníků ostrova.

Střediskem cestovního ruchu je město Ráb a jeho okolí (od obce Suha Punta přes Banjol do Barbatu), oblast kolem obce Lopar a Supetarska Draga.

Suha Punta s hotelem Carolina

Ráb je významnou, velmi oblíbenou základnou především jachtařů, ale i pro všechny další vodní sporty. Již tradičně je po mnoho desetiletí také cílem naturistů. Navštěvuje se i jako příjemné místo pro prostou rekreaci a odpočinek, s možností mnoha pěkných vycházek do přírody a návštěvy výjimečných stavitelských památek.

Nabídka ubytování je poměrně široká: hotely a hotelové osady, v soukromí a v několika kempech. Celým ostrovem vede dobrá asfaltová silnice - od Loparu do Mišnjaku na březích Velebitského průlivu, s odbočkou z města Rábu do Kamporu.

Ostrov Ráb má trajektové spojení z Mišnjaku do Jablance na pevnině, na Chorvatském přímoří. Tento trajekt je v provozu celoročně. Přes četné spoje a poměrně krátké intervaly mezi nimi se v sezóně tvoří v trajektových přístavech v Jablanci a v Mišnjaku fronty automobilů. V lednu 2008 bylo zavedeno celoroční trajektové spojení s ostrovem Krkem, a to z Loparu do přístavu Valbiska na Krku, která nahradila dřívější sezónní spoj Lopar - Baška (viz aktualita: Nová trajektová linka mezi Krkem a Rábem).

foto z archivu CK Vítkovice Tours

Foto 2 převzato z materiálů Chorvatského turistického sdružení