Plánek:

PAG

Ostrov Pag patří sice geograficky k Severodalmatským ostrovům, od nich se však odlišuje svou polohou i rozlohou i svým zaměřením na cestovní ruch. Proto jsme to zařadili ke skupině Kvarnerských ostrovů.

Je to třetí největší ostrov (285 km2) v Kvarnerské skupině a pátý největší na Jadranu vůbec. V současnosti zde žije asi 8000 obyvatel (patří k ostrovům s nejmenší hustotou obyvatelstva).

Pag, Pažský most z pevniny na ostrov

Ostrov Pag leží jižní části vnitřního pásu Kvarnerských ostrovů, jihovýchodně od ostrova Rábu. Je protáhlý, dlouhý 60 km. Od pevniny jej odděluje Velebitský průliv (Velebitski kanal), od Rábu Pažský průliv (Paški kanal). Na jihozápadě je nízký, na severovýchodě vysoký a strmý. Zejména tato strana je vystaven obávanému chladnému nárazovému větru - bóře (podrobněji: Větry na Jadranu) a vichřicím, vanoucím z pevniny na moře.

Ostrov Pag,
západní pobřeží Pažské zátoky

Větší část ostrova je holá a kamenitá. Jen menší část jeho krasového povrchu je místy porostlá makchií a šibljakem. Pouze v západní částí - od Lunu přes Novalju k Šimuni, rostou na některých místech vysoké stromy (většinou borovice). Ostrov nemá povrchové vodní toky, ale řadu pramenů a na jihu dvě krasová jezera. Nejvyšším bodem ostrova Pag je vrch sv. Víta ( Sveti Vid - 348 m). Největším zálivem je dlouhý, téměř uzavřený Pažský záliv (Paški zaljev). Podnebí je výrazně středomořské.

Ostrov Pag, zátoka Ručica,
východní pobřeží Pažské zátoky

Jen 16 % plochy ostrova lze zemědělsky využívat, z toho pouze 22 km2 alespoň částečně obdělávat. Zemědělství je možné pouze v krasových dolinách zvaných polje (vinná réva, zelenina, ovoce, olivy). Dlouhý poloostrov Lun na severu ostrova je téměř celý porostlý olivovníky. Místní vinohrady produkují výborné bílé víno - žuticu. Chovají se ovce, z jejichž mléka se vyrábí známá specialita pažský sýr (paški sir) - výrobny se dají zde navštívit. Maso zdejších ovcí, zvláště jehňat, je vynikající kvality, podle některých gurmetů nejlepší na Jadranu (podrobněji tematický článek: Jehněčí maso - velká pochoutka a také letitý spor dvou ostrovů).

Již od starověku se z Pagu vyváží sůl a byl zdrojem poměrného blahobytu ostrova. Získávala se z rozsáhlých salin, vlastně mělkých jezer (Paške solane), tento prastarý způsob získávání soli byl v podstatě opuštěn a saliny slouží jako ukázka staré výrobní tradice. Dnes se sůl vyrábí umělým zahříváním mořské vody a jejím odpařováním. Výroba soli na na ostrově Pag představuje 2/3 celkové chorvatské produkce soli (roční těžba 1000 tun). Oba způsoby výroby je možno navštívit.

Důležitým odvětvím je rybolov, i když jeho význam od pol. 20.stol. poklesl. Je soustředěn kolem osad Kolan a Šimuni. Je zajímavé, že na Pagu se pro některé druhy ryb používají jiné chorvatské názvy než jinde na pobřeží - např. oslić (česky štikozubec) se zde nazývá mol, brancin (česky morčák chutný) je zde luben aj. Sama rybárna tu není ribarnica, ale peškarija. Ve velké oblibě jsou tu malé rybky zvané štrige, které se pečou celé na olivovém ojeji, dobře propečené chutnají výborně. Loví se hlavně v Pažském zálivu, kde žije též hojně mlžů.

Město Pag

Pag byl v historické době osídlen ilyrským kmenem Liburnů, kteří byli zdatnými mořeplavci a staviteli lodí (podrobněji tematický článek: Ilyrové - velká neznámá v Evropě). Zůstaly tu po nich pozůstatky jejich opevněných sídel (chorv. gradin) a nekropolí. Po jejich přemožitelích, Římanech pak především soustava opevnění a některé další pozůstatky. Na začátku 4. století n.l. za římského panství došlo na ostrově ke katastrofálnímu zemětřesení, při němž se do moře propadlo celé římské město Cissa, stojící přibližně na místě dnešní osady Caska v západní části Pažského zálivu. Bylo to jedno z nejničivějších zemětřesení v historické době na Jadranu vůbec. Odhady o počtu obyvatel Cissy se různí - pohybují se mezi 5 až 30 tisíci, takže v každém případě to bylo velké město. Jeho zbytky jsou viditelné na dně moře, pro amatérské potápěče však údajně není podmořský terén vhodný. Od konce 7.stol. se na ostrově začaly usazovat slovanské kmeny. Od 15. do 19.století ovládali Pag Benátčané, pak tu přes 100 let byly pány Habsburkové. Po 1. světové válce Pag připadl Království SHS, po 2. světové válce byl jako součást Chorvatska jugoslávský.

Ostrov Pag, apartmánový komplex Hostin
v Gajacu u Novalje

Na ostrově se dochovaly některé národopisné zvláštnosti, především lidové tance a písně, krásné lidové kroje (ženské kroje s pozoruhodnými pokrývkami hlavy z pažských krajek), tradiční krajkářská výroba.

Největší obcí a administrativním střediskem ostrova je město Pag, z dalších mají svůj význam Novalja, Lun, Šimuni, Kolan, Dinjiška aj.

Pro zapojení ostrova do cestovního ruchu mělo rozhodující význam vybudování komunikací, především dobré asfaltové silnice od trajektu v Žigljenu celým ostrovem až na východ po pažský most na pevninu, který byl postaven v 70. letech minulého století (z mysu Fortica u osady Miškovići na Pagu k mysu Ošljan na pevnině u osady Miletići). Silnice pak na pevnině pokračuje k magistrále a představuje spojení na Zadar a dál do Dalmácie. Při hlavní ostrovní komunikaci nebo v její blízkosti leží hlavní obce (nebo letoviska) Pagu: Novalja, Kolan, Pag, Dinjiška, Miškovići. Místní silnice (asfaltové) ji pak spojují s dalšími místy na ostrově, silnice vede i na nejzápadnější cíp ostrova, poloostrov Lun.

Dobře bylo vyřešeno i spojení trajekty, a to zřízením nového spoje a vybudováním nového přístavu na Pagu v Žigljenu i na protilehlé pevnině v Prizně (15 km jižně od Jablance na Chorvatském přímoří).

Ostrov Pag, pláž Zrće u Novalje

Ostrov Pag bývá cílem turistů, kteří dávají přednost jednoduššímu a levnějšímu pobytu na Jadranu, klidu a čistému moři a nehledají příliš hlučné společenské zábavy a intenzivní noční život. Výjimkou je pláž Zrće, která je vyhlášeným centrem zábavy (plážové kluby, diskotéky, zábavní programy, animace, soutěže) - viz Proč se Novalja stala jedničkou mezi mladými?. Určité zábavní a společenské možnosti jsou však v městečku Pagu a v Novalje.

Na mnoha místech je velmi pěkné koupání - proslulé jsou písečné a oblázkové pláže na pobřeží Pažského zálivu (viz Pag a Novalja).