Cres, ostrov neporušené divoké přírody

Plánek:    ostrov Cres (20 kB)

Cres

Starobylé městečko na západním pobřeží stejnojmenného ostrova a administrativní středisko ostrova, 2 300 obyv. Městečko Cres leží 26 km od trajektového přístavu v Porozině (trajekt z pevniny - z Brestove), 4 km od trajektového přístavu v Meragu (trajekt z ostrova Krku - z Valbisek). V posledních desetiletích vyrostlo ve velmi oblíbené letovisko. Hotelový komplex leží stranou městečka. Stará část městečka se rozvíjela v rámci a pod ochranou hradeb, nová mimo hradby.

Cres, střed městečka

Městečko Cres je rozloženo při hlubokém stejnojmeném zálivu, chráněném okolními kopci a je odedávna známo svým bezpečným přístavem. Širší okolí městečka je nejúrodnější a intenzivně zemědělsky využívanou částí ostrova. Úrodná půda a blízkost Vranského jezera s dostatkem vody umožňuje úspěšné pěstování především vinné révy, zeleniny a ovoce, dále olivovníků. Rozvinutý je i rybolov a stavba lodí.

Cres

Historie a památky

Městečko je osídleno již od pradávna (pozůstatky ilyrských - liburnských sídel hlavně na návrší sv.Bartoloměje). Za Římanů tu byla založena tzv. Republica Crepsa, po příchodu Chorvatů v 10.stol. se ostrov dostal brzy pod benátskou nadvládu, která po poměrně krátké přestávce ve 14. a 15.stol. trvala až do konce 18.stol., od r. 1813 ovládali Cres po 100 let Rakušané. Po 1.světové válce prosadili Italové přičlenění celého ostrova Cresu i Lošinje k Itálii. Od r. 1943 je ostrov po právu chorvatský.

Cres, městská brána

Cres má městský statut již od 14. stol. Za Benátčanů, v pol.15.stol. se stal Cres administrativním střediskem ostrova a sídlem benátské správy pro ostrovy Cres a Lošinj. Dříve, již za Římanů, byl správním střediskem Osor, který pak hodně ztratil na významu.

Jako správní středisko ostrova byl Cres v 16. a 17. stol. Benátčany nově opevněn. Toto opevnění se zčásti dochovalo. Tvářnost městečka formovala benátská gotika a zejména renesance. Vysokými domy a hustou spletí křivolakých uliček působí Cres romanticky. Díky odlehlosti se jeho starobylý ráz dochoval jen málo narušený.

Cres, jediná dochovaná věž městského opevnění

Staré město je stěsnáno na poměrně malý prostor, obklopující malý vnitřní městský přístav Mandrać (pro čluny a loďky) v závěru zálivu, z vnější strany je sevřeno městským opevněním pocházející ze 16.-17.stol., z něhož se dodnes zachovalo cca 200 m hradeb s válcovou věží Creska kula a tři renesanční městské brány (Bragadina, Marcela a Sv. Mikulo). Na miniaturních náměstích a v úzkých uličkách se dochovaly četné staré domy, paláce a sakrální stavby.

Nejvíce historických staveb je soustředěno kolem Mandraće, kde je mj. Městská brána (Gradska vrata) s hodinovou věží a vedle ní městská lodžie (gradska lože) - obě z 15.-16.stol., dále budova městskéhio špýcharu (fontik) z 15.stol., nyní hotel. Za špýcharem na malém náměstíčku stojí nejpěknější budova Cresu, goticko-renesanační palác šlechtické rodiny Petrisů, zvany Arsan (15.stol.), v němž je možno navštívit velmi hodnotné sbírky Creského muzea (archeologické, pletencové ornamenty, ikony a sochy aj.).

Městskou branou se od Mandraće dojde na maličké náměstí s gotickým kostelem P.Marie (Sv.Marija) z 15.stol. s oddělenou novější zvonicí. Na sousední faře je malá sbírka s několika cennými originály (mj. A.Vivariniho Sv.Šebestián se světci). Hlavní ulicí (směrem k jihu) se lze dostat k románskému kostelíku patrona Cresu, sv.Izidora (Sv.Sidar) s hodnotným mobiliářem. Ribarska ulice dovede ke zříceninám gotického paláce zdejších patriciů Rodinisů z 15.stol.

Cres, františkánský klášter

Návštěvník Cresu by si neměl nechat ujít prohlídku františkánského kláštera, stojícího pár minut východním směrem za hradbami starého města. Klášter pocházející ze 14.stol. má dvě křížové chodby a cenný interiér kostela i kláštera - sbírky gotických plastik, historického nábytku a především starých tisků (kodexy, inkunábule). Je zde uložena nejstarší chorvatská kniha vytištěná v hlaholici na chorvatském území tzv. hlaholský misál, tištěný v Senji z r. 1494 (podrobněji tematický článek: Hlaholice a hlaholské památky).

Koupání

Pěkné koupání prakticky podél celého pobřeží zálivu, užší pláže (oblázky, štěrk, kameny), stíněné vegetací, pláže jsou místy doplněny betonovými a travnatými plochami. Pozvolný vstup do moře, vhodný i pro děti. Pláž autokempu Kovačine byla vyznamenána tzv. Modrou vlajkou (viz aktualita: Ocenění pro pláže a jachtařské přístavy - mariny "Modré vlajky 2012"). Příjemné je i koupání na nedalekém malém ostrůvku. U kempu Kovačine je naturistická pláž

Cres, pláž

Sport

Starou, velmi dobrou tradici má zdejší potápěčská škola (kurzy všech stupňů). Pro potápění jsou ve zdejších čistých vodách velmi dobré podmínky, stejně jako k mořskému rybolovu, windsurfingu, jachtingu. Zdejší pobyty bývají vesměs zaměřeny na vodní sporty. Cres má mezi vyznavači těchto sportů dobré jméno. Marina Cres na okraji městečka. Dobrá možnost vypůjčit si sportovní potřeby, člun, jachtu (tematický článek: Návrh dvou tras pro jachting v oblasti Kvarnerských ostrovů). V Cresu se koná regata Cres-Cup.

Z ostatních sportů se tu pěstuje hlavně tenis, stolní tenis, minigolf. Cyklistika (podrobněji tematický článek: Cyklistické trasy v oblasti Kvarneru).

Cres, marina

Zábava a kultura

V sezóně tu téměř každý den pořádají kulturní a zábavní programy, např. folklorní večery, módní přehlídky, divadelní představení na náměstí Pjaceta (Teatar na Pjaceti), koncerty vážné hudby ve františkánském klášteře, tradiční rybářské slavnosti, vystoupení populárních zpěváků a skupin. Oblíbený je i Letní karneval (koncerty zábavné hudby, trhy místních domácích výrobků, vystoupení žonglérů, různých lidových umělců a sportovní soutěže). Od poloviny července do poloviny srpna se konají působivé koncerty vážné hudby pod širým nebem v malebné vesničce Lubenice (viz výlety).

Ubytování

Hotelový komplex je vzdálen asi 10 minut pěší chůze od historického středu městečka (na západ), leží na mořském břehu uprostřed zeleně. Kemp Kovačine je částečně naturistický.

Kovačine

Výlety

• pěší výlet k někdejší poustevně sv.Blažeje (Sv.Blaž) nedaleko stejnojmenného mysu (Rt Sv.Blaž) - severozápadně od městečka Cresu. Cesta vede kolem kostelíku sv.Salvátora (Sv.Salvator) nad západním pobřežím ostrova (krásná krajina a výhledy) a stejnou trasou zase zpět - 12 km. Kdo se nechce vracet stejnou cestou, může od poustevny pokračovat k severovýchodu na vrch Velo Gračište (562 m) a odtud k pak přes vrch Jesenovac (543 m) zpět do Cresu - tato varianta je mnohem náročnější.



• Lubenice - 21 km jihozápadně od Cresu, malebná vesnička ve střední části ostrova Cresu, nad západním pobřežím. Rozkládá se na skalní výspě ve výši 387 m n. m. Navštěvuje se jednak pro krásný výhled, jednak pro dochovanou starou přímořskou architekturu a celkovou atmosféru. Z východní strany byla tato téměř nedobytná skalní pevnost chráněná hradbami. V Lubenicích končí silniční odbočka z hlavní silnice ostrova. Při výletu je třeba počítat s nekvalitním povrchem cesty a s prudkým stoupáním. Vesnice, která je chráněnou památkou, pomalu vymírá. Je už obývána pouze starými lidmi a počet obyvatel rok co rok klesá.
  

  Lubenice

  K oživení zájmu o vymírající staré horské obce mají přispět Lubenické hudební večery (Lubenički glazbeni večeri) s koncerty klasické hudby. Konají se v nádherném přírodním rámci pod širým nebem. Návštěvu koncertů v Lubenici organizují místní cestovní kanceláře, pro hotelové hosty je možný kontakt na recepci hotelu). Je současně zajištěna doprava autobusem až na místo. Tematický článek: Lubenice - koncertní síň pod širým nebem.
  

  Pláž pod Lubenicí

  Na pobřeží pod vesnicí jsou malé neobydlené zátoky s pěknými plážemi. Je k nim možný sestup dolů, ale je třeba počítat s převýšením téměř 400 metrů. U zátoky Žanja (jižním směrem) se nachází Modrá jeskyně (místně nazývaná Plava grota), do níž je možno při odlivu doplavat dlouhým nízkým tunelem. Strop vlastní jeskyně je ve výšce 15 m. Do jeskyně proniká světlo otvorem pod mořskou hladinou, jehož lom vytváří kouzelnou tyrkysově modrou barvu. Cestovní agentury z Cresu pořádají celodenní výlety lodí do této oblasti (návštěva jeskyně, koupání na těchto krásných plážích, fish-piknik).



• Valun - 13 km jihozápadně s proslulou "Valunskou deskou"



• Pernat - 18 km jihozápadně, ještě 5 km dále za Valunem. Vesnice leží na vyvýšenině s nádherným výhledem na Valunský záliv a na Vranské jezero. Pernat představuje spolu s dalšími vesnicemi Sv.Ivan, Belej a Loznati pozoruhodnou ukázku původního lidového stavitelství a archaického vzhledu starých ostrovních vesnic.



• Vranské jezero (Vransko jezero) - nejpozoruhodnější přírodní fenomén ostrova: sladkovodní jezero o rozloze 5,8 km2 s hladinou 13 m nad mořem (kryptodeprese) a dnem v hloubce 68 pod hladinou moře. Jezero (přes 2 mil m3 vody) zásobuje pitnou vodou celý ostrov Cres i sousední Lošinj. Žijí zde sladkovodní ryby. Oblast Vranského jezera je přísně chráněna, je zde zakázáno koupání. Krásné vyhlídky z obce Vrana (16 km jižně).




Vranské jezero

• Orlec - 12 km, vnitrozemská vesnice jižně od Cresu. je zde další cresská ornitologická rezervace Podokladi (vedle Kruny, viz Beli), a to opět supa bělohlavého (Gyps fulvus). Jméno vesnice je spojeno s tímto velkým ptákem ("orao" nazývají místním dialektem právě supa bělohlavého). Supům tu patří vzdušný prostor na lokalitě Orlec - Koromačno. V rámci zdejší rezervace se konají pozorování těchto vzácných ptáků. Orlec je díky svému chovu ovcí kvetoucí vesnicí, která na rozdíl od mnoha jiných nejeví známky úpadku, ale dobře prosperuje.

• Dragozetići - 20 km severozápadně (6 km od trajektového přístavu Poroziny). Je to malebná stará horská vesnička ve vnitrozemí severní části ostrova (279 m). Rozkládá se amfiteatrálně při hlavní silnici Porozina - Cres. Vysoká venkovská kamenná stavení vynikají svou jednoduchostí a funkčností, obrůstají pnoucí se zelení. Je již minimálně obydlena, zbylo tu už jen asi 30 obyvatel. Vesnice chátrá a vymírá, odchod obyvatel za lepšími podmínky života pokračuje. Podnebí je tu velmi drsné, místo je stejně jako celý sever Cresu vystaven obávanému větru z pevniny, bóře. V zátoce Pragojena na pobřeží pod vesnicí býval přístav pro potřeby místních, nyní se navštěvuje kvůli pěkné oblázkovou pláží.
  
  Zajímavé kamenné nádrže na zachycování dešťové vody, tzv. šterne, do nichž jsou svedeny okapní roury. Zvláštní jsou též pozoruhodné staré plastiky lidových sochařů. Za vidění stojí i krásný, pozdně gotický mramorový polyptych ve zdejším kostele. Krásný výhled na moře. Automobilisté se tu s oblibou zastavují při cestě od trajektového přístavu Porozina do jižněji položených částí ostrova a na ostrov Lošinj.