Městečko je osídleno již od pradávna (pozůstatky ilyrských - liburnských sídel hlavně na návrší sv.Bartoloměje). Za Římanů tu byla založena tzv. Republica Crepsa, po příchodu Chorvatů v 10.stol. se ostrov dostal brzy pod benátskou nadvládu, která po poměrně krátké přestávce ve 14. a 15.stol. trvala až do konce 18.stol., od r. 1813 ovládali Cres po 100 let Rakušané. Po 1.světové válce prosadili Italové přičlenění celého ostrova Cresu i Lošinje k Itálii. Od r. 1943 je ostrov po právu chorvatský.
Cres má městský statut již od 14. stol. Za Benátčanů, v pol.15.stol. se stal Cres administrativním střediskem ostrova a sídlem benátské správy pro ostrovy Cres a Lošinj. Dříve, již za Římanů, byl správním střediskem Osor, který pak hodně ztratil na významu.
Jako správní středisko ostrova byl Cres v 16. a 17. stol. Benátčany nově opevněn. Toto opevnění se zčásti dochovalo. Tvářnost městečka formovala benátská gotika a zejména renesance. Vysokými domy a hustou spletí křivolakých uliček působí Cres romanticky. Díky odlehlosti se jeho starobylý ráz dochoval jen málo narušený.
 Cres, jediná dochovaná věž městského opevnění |
Staré město je stěsnáno na poměrně malý prostor, obklopující malý vnitřní městský přístav Mandrać (pro čluny a loďky) v závěru zálivu, z vnější strany je sevřeno městskýmopevněním pocházející ze 16.-17.stol., z něhož se dodnes zachovalo cca 200 m hradeb s válcovou věží Creska kula a tři renesanční městské brány (Bragadina, Marcela a Sv. Mikulo). Na miniaturních náměstích a v úzkých uličkách se dochovaly četné staré domy, paláce a sakrální stavby.
Nejvíce historických staveb je soustředěno kolem Mandraće, kde je mj. Městská brána (Gradska vrata) s hodinovou věží a vedle ní městská lodžie (gradska lože) - obě z 15.-16.stol., dále budova městskéhio špýcharu (fontik) z 15.stol., nyní hotel. Za špýcharem na malém náměstíčku stojí nejpěknější budova Cresu, goticko-renesanační palác šlechtické rodiny Petrisů, zvany Arsan (15.stol.), v němž je možno navštívit velmi hodnotné sbírky Creského muzea (archeologické, pletencové ornamenty, ikony a sochy aj.).
Městskou branou se od Mandraće dojde na maličké náměstí s gotickým kostelem P.Marie (Sv.Marija) z 15.stol. s oddělenou novější zvonicí. Na sousední faře je malá sbírka s několika cennými originály (mj. A.Vivariniho Sv.Šebestián se světci). Hlavní ulicí (směrem k jihu) se lze dostat k románskému kostelíku patrona Cresu, sv.Izidora (Sv.Sidar) s hodnotným mobiliářem. Ribarska ulice dovede ke zříceninám gotického paláce zdejších patriciů Rodinisů z 15.stol.
 Cres, františkánský klášter |
Návštěvník Cresu by si neměl nechat ujít prohlídku františkánského kláštera, stojícího pár minut východním směrem za hradbami starého města. Klášter pocházející ze 14.stol. má dvě křížové chodby a cenný interiér kostela i kláštera - sbírky gotických plastik, historického nábytku a především starých tisků (kodexy, inkunábule). Je zde uložena nejstarší chorvatská kniha vytištěná v hlaholici na chorvatském území tzv. hlaholský misál, tištěný v Senji z r. 1494 (podrobněji tematický článek: Hlaholice a hlaholské památky).
