- Ostrov Murter má velmi podobnou historii jako celé zdejší přímoří. Prvními obyvateli byl ilyrský kmen Liburnů, po nichž se tu dochovaly pozůstatky pevností - pozorovatelen, např. na vrchu Gradina nad obcí Murter nebo Pudarica u obce Jezera.
- Ilyry pak vystřídali Římané. O jejich přítomnosti svědčí vykopávky osady Colentum, která zažila největší rozmach na přelomu letopočtu. Rozkládala se pod kopcem Gradina na severní straně zátoky Hramina u obce Murter. Předpokládá se, že římskou osadu počátkem 2. století našeho letopočtu přepadli a vypálili piráti.
- Ve středověku ostrov osídlili Slované a založili tu dvě osady Veliko Selo (dnešní Murter) a Jezera. Počet obyvatel rychle rostl a koncem 13. století měla osada Murter na 200 obyvatel. Osady Betina a Tisno vznikly později v době tureckých vpádů.
- Ostrov se v historických dokumentech z roku 1251 zmiňuje pod jménem Srimač. Také byl známý pod názvem Insula Mortari (Ostrov smrti), zřejmě podle nebezpečné plavby kolem jeho břehů. Název Murter se používá od roku 1740.
- Obyvatelům Murteru nestačila na jejich rodném ostrově jak půda pro pěstování plodin, tak pastviny pro ovce. V 17. století začali kupovat pozemky na okolních někdy i dosti vzdálených ostrovech a ostrůvcích (např. na Kornatských ostrovech), a dokonce i na pevnině od bohatých šlechtických rodin ze Zadaru, které tyto ostrovy postupně opouštěli a odprodávali. V průběhu staletí se jejich pozemkové vlastnictví mimo Murter rozrostlo tak, že dnes patří Murterané k největším pozemkovým vlastníkům v celém Chorvatsku.
- Jelikož byl přístup na tyto pozemky možný jen po moři, byly potřeba lodě, a to hodně lodí. Od 18. století tu vznikaly rodinné dílny na stavbu dřevěných lodí, v jejichž čele stál mistr zvaný kalafat. Vrcholným dílem betinských stavitelů lodí byla gajeta - dřevěná loď s latinskou plachtou, původně na vesla. I dnes Murterané vlastní nejvíce lodí v poměru k počtu obyvatel na celém Jadranu. S tímto rozmachem souvisela i změna urbanistického vzhledu obce a jejího rozšíření do zátoky Hramina.
