Dubrovnik - Historie

Atraktivní jihodalmatské město, jehož historické jádro obklopuje mohutné opevnění, patří mezi dovolenkové stálice. Slunné podnebí, báječné pláže a příjemný stín pomerančovníků proměňují Dubrovnik v jedno z nejkrásnějších míst Středomoří.

Chorvatsko... Místa... Dubrovnik ... Historie

Dubrovník patří mezi města s bohatou  a pohnutou historií.

Zrod výjimečného města

  • Založili ho zřejmě řečtí uprchlíci z nedalekého Epidauru (dnes Cavtat) na počátku 7. století. Osadu na skalnatém ostrůvku Lause, který od pevniny dělil úzký průliv, pojmenovali Ragusium (podle řeckého ekvivalentu slova lause = útes). Později se název změnil na Ragusa.
  • Již před příchodem uprchlíků ale na Lause stála velká byzantská bazilika, což znamená, že oblast byla osídlena mnohem dříve. Podle posledních archeologických průzkumů byl Dubrovník původně řeckou námořní osadou.
  • Na pevninské části Dubrovníku mezitím vznikala slovanská osada Dubrava. Ve 12. století se obě obce spojily v jednu a průliv postupně přirozeným naplavováním písku zanikl.

Mocenský vzestup Dubrovnické republiky

  • Dubrovník vždy usiloval o samostatnou politiku, i v rámci vztahů s expanzivními mocnými sousedy. Formálně uznával svrchovanost Byzantské říše i pozdější nadvládu Benátské republiky, ale dokázal si zachovat svou vnitřní nezávislost. A tak město klidně rostlo a vyvíjelo se.
  • Ve 14. století požádal Dubrovník o ochranu chorvatské krále a benátský místodržitel opustil město. Moc převzala Velká rada (složená z lidu).
  • V 15. století získali rozhodující vliv v radě šlechtici. Dubrovník se stal patricijskou republikou. Správní systém měl sice své slabiny, ale byl demokratičtější než ten benátský. Zákonodárnou moc držela Velká rada, výkonnou Malá rada a kníže. O zahraniční i vnitřní politice rozhodoval senát složený z patriciů.
  • Dubrovnická republika (zpočátku republika Ragusa) patřila mezi nejpokrokovější státy středověké Evropy: vydali sociálně hygienické zákony (13. století), zavedli bezplatnou zdravotní péči o obyvatele, založili starobinec, lazaret, leprosérii, lékárnu i nalezinec (14. - 15. století). Sváželi odpad a pojišťovali lodě i jejich náklad (15. století).
  • Od 15. století platil Dubrovník tučný poplatek za ochranu nejen uherskému králi, ale také tureckému sultánovi, tzv. harač se pohyboval v řádech tisíců a jednalo se o luxus, který si málokdo mohl dovolit. Turecká ochrana však otevřela Dubrovníku dveře k obchodu mezi Evropou, tureckým Balkánem a Malou Asií. Dubrovničtí kupci se mohli volně pohybovat až po samotný východ Osmanské říše. Kromě obchodu kvetla také těžba soli.
  • 15. - 16. století představovalo vrchol prosperity této minirepubliky. Dubrovník se stal silnou obchodní a námořní velmocí: 300 lodí a 4000 námořníků tvořilo 3. největší loďstvo tehdejšího světa. Také se dařilo úspěšně soupeřit s Benátskou republikou.
  • Relativní blahobyt a poměrný mír pomohly rozvoji věd a umění v 15. - 18. století.
  • Dubrovnická republika ovládala od 14. století tyto oblasti: většinu Jihodalmatských ostrovů, pobřežní městečka a obce až ke Stonu na severu, celý poloostrov Pelješac, k jihu všechny obce až po Konavle.

Tragické okolnosti zániku Dubrovnické republiky

  • V 16. století prošlo Evropou několik morových ran. Velká morová epidemie v roce 1526 zahubila 30 tisíc obyvatel Dubrovnické republiky.
  • Objev Ameriky zapříčinil přesun evropského obchodu a mořeplavby ze Středomoří do Atlantiku a Dubrovník společně s Benátskou republikou se brzy dostaly mimo hru.
  • Dílo zkázy završilo ničivé zemětřesení v roce 1667, během kterého zahynula většina obyvatelstva. Z původních 40 tisíc se zachránilo pouhých 600 lidí. Zároveň padla většina městské zástavby i loďstvo.
  • V roce 1806 Dubrovnická republika zanikla i formálně. To, co z ní zbylo, si podmanil Napoleon, který Dubrovník přidal mezi své tzv. ilyrské provincie.
  • Od roku 1813 vládlo Dubrovníku i celé Jižní Dalmácii Rakousko-Uhersko.
  • Po 1. světové válce připadl Dubrovník Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, po 2. světové válce fungoval v rámci komunistické Jugoslávie.
  • V 90. letech město těžce poškodila srbsko-černohorská agrese. Veškeré škody jsou však už plně opraveny.
  • Od roku 1993 je součástí novodobého Chorvatska.
  • Vaše hodnocení místa

    5 hodnocení
    Pro přidání hodnocení k místu se musíte přihlásit.
    Lucia Hudecová

    Odporúčam jednoznačne. Ideálne aj letecky z BA, kto nemá rád dlhú cestu autobusom či autom.

    Sebastian Major

    Dubrovník je úžasné místo. Doporučuji jako výlet. Lze si projít staré město za hradbami a za peníze se můžete projít i po hradbách. Je tu ale velké množství turistů.:-(

    Pomohla vám tato recenze?

    Zapojte se také. Přidejte svou recenzi místa, získejte body za aktivitu a pomozte ostatním.

    Napište recenzi místa

    Líbí se vám tato recenze?

    Sdílejte tuto stránku dál a podpořte tím nezávislé hodnocení uživatelů jako jste vy.

    Facebook Google+