Ostrůvek Krapanj leží v šibenické ostrovní skupině, patří tedy mezi Severodalmatské ostrovy. Je především znám jako nejplošší ostrov v Jadranu - jeho "nejvyšší" bod je pouhých 7 metrů nad hladinou moře! Dříve patřil i k nejhustěji osídleným ostrovům - přes svou nepatrnou rozlohu 0,4 km2 měl totiž přes 2 500 obyvatel (alespoň to tvrdily statistiky). To ale bylo, když lov mořských hub, hlavní zdroj obživy zdejších obyvatel, patřil k výnosným zaměstnáním. V každé krapanjské rodině se tedy aspoň jeden člen nějakým způsobem na něm podílel.
Ostrůvek Krapanj
Mořské houby jsou - a to se mnohdy neví - živý organismus, který žije v hloubce většinou do 40 metrů. Levné syntetické houby však vytlačily mořskou houbu z trhů a z používání, takže to ještě před pár lety vypadalo, že řemeslo lovců hub úplně vymře. Nejnovější vlna zájmu o přírodní produkty a některé další aspekty však přinesly vítané oživení i pro lov hub a podstatně, zejména díky zahraničním zájemcům o mořské houby, stoupla i cena, kterou lovci hub dostávají za 1 kg surové neupravené houby. Tato cena se v nedávné době pohybovala mezi 70 až 100 DM za 1 kg. Rozhodně není přehnaná protože výnos lovu není nijak veliký.
mořské houby |
Loví se ve skupinách, většinou po 4 členech, kteří se střídají ve dvojicích každý den v potápění - většinou do hloubky 40 metrů, mladí muži, s mimořádně dobrou fyzickou kondicí, i hlouběji. Loví se hlavně velké kusy, ale lovci nepohrdnou ani poměrně malými, kolem 12 cm. Houby většinou pocházejí z mořského dna. Loví se o dubna do podzimu. Čtyřčlenné skupiny lovců se vracejí vždy jen na pár dní domů na Krapanj a zase vyrážejí, takže doma příliš nepobudou.
Kdyby se houby vytažené z moře mohly na ostrově hned také upravovat, mohly by se prodávat mnohonásobně dráž a pak by to byl podstatně výnosnější artikl, ale pro takové investice chybí zajištěná velká odbytiště. Takhle výnos lovu pokrývá jen tak tak skutečné náklady a nutné potřeby rodin lovců.
Možná, že se v blízké budoucnosti situace trochu zlepší, protože v poslední době se prý největším odběratelem (samozřejmě přes několik prostředníků) stala americká NASA, jejíž odborníci oceňují a využívají některé výtečné vlastnosti hub. Houby se totiž s úspěchem uplatňují nejen v moderním farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, ale i v dalších odvětvích.
V dobách nezájmu o houby, tedy před několika desítkami let, odešla většina lovců z Krapanje do Austrálie, kde dodnes žije několik tisíc vystěhovalců z ostrůvku. Dnes sice vyjíždí z Krapanje na lov jen asi 40 lovců, ale moře je podle místních znalců plné příležitostných "černých" lovců hub, často zahraničních (hlavně Italů a Řeků), takže prý brzy nebude co lovit. Tito cizí lovci bývají velmi bezohlední, berou i houby docela maličké. A protože loví po celý rok, nedopřejí houbám klid k rozmnožování.
Krapanjští lovci brázdí Jadran stále od severu k jihu. Některým místům se však vždy vyhýbají, protože tam mořské houby z důvodů zatím neznámých prostě nežijí. Např. východní pobřeží Istrie při Kvarneru je úplně bez hub, zatímco západní pobřeží tohoto poloostrova má hub víc než dost. I například Velebitský průliv prostě houby nemá.
Největší přitažlivostí na ostrůvku Krapanj je pro turisty ve zdejším klášterním muzeu sbírka batyskafů, které se používaly při lovu hub. Lze tu například vidět jeden z prvních batyskafů z konce 19. stol., dále první pumpu, kterou se z člunu dodával potápěčům vzduch, a další užitečné potápěčské nástroje a nářadí. Uvidí se tu také, jak se na prvopočátku lovilo. Lovilo se totiž bez potápění, z člunu, dlouhými trojzubci, kterými se houby napichovaly. Pro lov bylo proto nutné, aby moře bylo naprosto klidné, takže lovci si často pomáhali tím, že na místo, kde chtěli lovit, lili do moře olej.
I v některých domcích lovců hub lze vidět nevelké, ale zajímavé soukromé sbírky, přístupné zájemcům. Známá je především sbírka J. Tanfary.
Ostrůvek Krapanj je snadno dostupný z pevniny, z vesnice Brodarice, vzdálené pouhých 300 metrů. Každou hodinu odtud jezdí člun na ostrov a zpět, je to vlastně jediné pravidelné spojení ostrůvku s pevninou. O mostě na ostrov se v kraji dlouho mluví, ale nezdá se, že by tento záměr byl v blízké době rychle uskutečnitelný.
Ostrůvek se dá velmi snadno obejít. Návštěvník tu najde i několik zajímavých památek. Ve zdejším klášteře, kde je již zmíněná sbírka pomůcek k lovu hub, jsou shromážděny i ukázky další fauny a flóry Jadranu. Kromě toho má však klášter i cennou knihovnu (několik inkunábulí), dále několik hodnotných obrazů. Příjemným místem je i renesanční křížová chodba kláštera.
Bez půvabu nejsou ani staré kamenné domky rybářů (pokud je dosud nenahradily málo zajímavé novostavby). A stojí zato si i popovídat s některým ze starých obyvatel - poví vám ještě mnoho zajímavého o ostrově, o životě rybářů i o lovu hub. Vždy se dá domluvit při oboustranné trpělivosti a zájmu a i bez znalosti chorvatštiny.
V každém případě je ostrůvek Krapanj zajímavým cílem výletů ze Šibeniku, Solarisu, Primoštenu, Vodic, ale i ze vzdálenějších míst.