- Prokazatelné je jeho trvalé osídlení již od prehistorie. V historické době pak přineslo druhé stol. př. Kr. zdejšímu kmeni ilyrských Liburnů porážku od Římanů, kteří se tak stali na staletí pány ostrova. Nazvali jej Curictum, odtud dnešní název ostrova.
- Dědičkou Říma se stala Byzanc. Od r. 1000 usilovaly ovládnout ostrov Benátky, byť se jim to většinou zprvu dařilo vždy jen na kratší dobu. Ve 13. až 15. stol. se ostrov dočkal velkého rozkvětu za panství krckých knížat, kteří se později nazývali Frankopanové a kterým Benátky smlouvou postoupily vládu nad ostrovem. Frankopanové se tak stali mocným chorvatským rodem s velkými statky i v chorvatském vnitrozemí. Nakonec to ale dopadlo tak, že v 15. stol. Benátčané donutili posledního Frankopana, aby jim ostrov vrátil, takže Krk byl posledním jadranským ostrovem, kterého se Benátčané natrvalo zmocnili. Od pádu Benátské republiky koncem 18. stol. sdílel pak Krk osudy celé této části přímoří.
- V 18. století Benátská republika padla a Krk ovládli Habsburkové vystřídaní na počátku 19. století Napoleonem, jenž přiřadil Krk ke svým ilyrským provinciím.
- Během 1. světové války anektovala celou oblast Itálie. Po 2. světové válce ostrov připadl komunistické Jugoslávii a po roce 1993 definitivně přešel pod samosprávu Chorvatska.
- V kulturním a duchovním vývoji celého Chorvatska má ostrov Krk mimořádný význam jako důležité středisko hlaholského písemnictví (tematický článek: Hlaholice a hlaholské památky). Zdejší mniši-hlaholáši získali v polovině 13. stol. souhlas papeže s bohoslužbou ve slovanském jazyce. Hlaholské písmo se na Krku používalo až do začátku 19.stol. Právě z Krku pocházejí významné hlaholské památky např. Bašská deska (Baščanska ploča) z Jurandvoru u Bašky, Statut vrbnički a Vrbnički misal z obce Vrbnik a další.
