- Z mladší doby kamenné pocházejí kosterní nálezy z jeskyně Vlakno (11 000 př. n. l.).
- Tak jako téměř na všech jadranských ostrovech byli i zde prvními historickými obyvateli Ilyrové, po nichž tu ale zůstalo jen málo stop.
- Ostrov byl podle archeologických nálezů osídlen i v době římské.
- U průlivu Mala Proversa v blízkosti Telašćice se našly pozůstatky velké římské venkovské usedlosti, které jsou dnes částečně zakonzervovány. Části výzdoby této pozoruhodné stavby, např. podlažní mozaiky, byly přeneseny do Archeologického muzea v Zadaru.
- První písemné zmínky pochází z 10. století z kroniky byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogenneta a ostrov se v ní nazývá Pizuh.
- Ostrov byl od 10. stol. majetkem bohatých zadarských rodin a klášterů, o pár století později převzaly ostrov Benátky; na ostrov tak přišel dost vysoký počet italských rodin, které se tu asimilovaly.
- V 11. století se objevuje latinský název Insula Tilagus, později ještě Insula Magna, Insula Tilago nebo Insula Maior.
- Na ostrově se zachovaly i památky ze starochorvatského období: kostelíky, hroby, bunje (nízké chyše stavěné z místního kamene nasucho).
- Následovalo období benátské nadvlády a ustálilo se italské označení Isola Lunga a podle něj chorvatské Dugi otok. Souvislé osídlení se dlouho nedařilo udržet kvůli nedostatku pitné vody, přestože ostrov byl vybaven cisternami na dešťovou vodu. Teprve kolem roku 1600 je zaznamenáno kolem 1 500 obyvatel.
