Zadar, významná námořní základna ilyrského kmene Liburnů a později jejich přemožitelů - Římanů, se ve středověku stal bohatou, vzkvétající a mocnou samostatnou obcí, která dlouho a úspěšně odolávala benátské expanzi. Nezdrtilo ho ani zákeřné přepadení, vyloupení a poboření křižáky v r. 1202, k němuž došlo z návodu a ve prospěch Benátské republiky. I z této pohromy se Zadar vzpamatoval a ještě 200 let se dále úspěšně rozvíjel jako samostatné město.
 Zadar, předrománský kostel sv. Donáta, katedrála sv. Anastázie a její zvonice |
Až přišel osudový úder: král Ladislav Neapolský z Anjou prodal v r. 1409 Benátčanům svá fiktivní práva na Zadar a značnou část Dalmácie, kteří je tak ovládli bez boje a válečných ztrát. Ale i pak musily Benátky čelit vzpourám (těch velkých bylo osm) nepokořeného města, než Zadar definitivně ovládli.
Situace se změnila až po pádu Benátské republiky a vítězném tažení Nepoleonových vojsk jihozápadní částí Evropy začátkem 19. stol. Francouzi si vybrali Zadar za centrum své civilní správy. Hlavním městem Dalmácie se Zadar stal v r. 1813, již za panství Rakouska.
Stal se tak představitelem okupační moci, ale současně i hlavním ohniskem národního obrození Dalmácie, jejím kulturním a duchovním centrem, odkud pronikaly ideje národní svébytnosti do celé Dalmácie. Vycházely tu první dalmatské noviny a časopisy, z nichž jeden dokonce též v italské mutaci. Vedl se nekompromisní zápas za zrovnoprávnění chorvatštiny, za školy s chorvatštinou jako vyučovacím jazykem, za zrovnoprávnění Dalmatinců a za sjednocení s Chorvatskem.
 Zadar, moderní budova Archeologického muzeua na fóru |
Není divu, že ve městě s tak bohatou historií, s takovým významným hospodářským potenciálem a důležitou pozicí kulturního centra vznikala umělecká díla patřící k nejhodnotnějším v celém Chorvatsku. Mezi nimi náleží sice první místo jedinečným románským sakrálním stavbám a dílům pevnostního stavitelství, jakož i památkám z římského období, ale krok s nimi drží i památky materiální kultury, obrazy, sochy, předměty užitého umění, unikátní poklady sakrální a liturgické. Jsou soustředěny v četných zadarských muzeích, která patří k předním v zemi.
Archeologické muzeum (Arheološki muzej), Trg opatice Čike 1
Toto muzeum na někdejším římské fóru je po splitském archeologickém muzeu druhé nejstarší v zemi - pochází z r. 1830. Je v něm na 80 tisíc exponátů, které pocházejí z celé severodalmatské oblasti. Zahrnuje i nálezy z liburnského a antického období, avšak k jejich nejvýznamnější části patří exponáty z období starochorvatského, tedy předrománského, tj. cca od 9. do 11. stol. Pod Archeologické muzeum patří i kostel sv. Donáta (naproti muzea), kde se konají mj. příležitostné výstavy, a Muzeum ninských památek (v Ninu).
Zadar, reliéf Vraždění neviňátek a Útěk do Egypta
(Archeologické muzeum)
Mezi památkami ze starochorvatského období se za největší skvost pokládá chórová přepážka z již neexistujícího kostela sv. Neděly (Sveta Nedjeljica). Tato chórová přepážka, která oddělovala kněžiště chrámu od prostoru pro věřící, je vyzdobena nádherným plochým starochorvatským kamenným reliéfem s pletencovou ornamentikou. Reliéf představuje výjevy ze života Krista, počínaje jeho narozením v Betlémě. Toto umělecké dílo, které významný francouzský spisovatel a znalec umění André Malraux (20. stol.) zařadil do svého "imaginárního muzea děl nejvyšších uměleckých hodnot světa", by si zasloužilo mnohem větší známost a publicitu.
 Zadar, někdejší klášter benediktinek, v popředí Archeologické muzeum |
V muzeu jsou i další cenné předměty, jako např. kamenný fragment se jménem starochorvatského vládce Branimira, pocházející z obce Šopot u městečka Benkovac v přilehlém vnitrozemí.
Otevírací doba Archeologického muzea, kostela sv. Donáta a Muzea ninských památek:
v létě: pondělí až sobota: 9 - 14 a 17 - 20 hod., neděle: 9 - 12 hod.
Prezentace: www.amzd.hr
Stálá výstava sakrálního umění - "Zlato a stříbro Zadaru"
(Stalna izložba crkvene umjetnosti - Zlato i srebro Zadra), Trg opatice Čike 1
 Relikviář sv. Silvestra |
Největší pozornost ze všech zadarských muzeí však přitahuje Stálá výstava sakrálního umění, která vešla do povědomí návštěvníků pod populárním názvem "Zlato a stříbro Zdaru". Nachází se v klášteru benediktinek (Benediktinke sv. Marije), zčásti obnoveném po rozbombardování za druhé světové války. Zahrnuje kolem 200 exponátů nevyčíslitelné hodnoty, které reprezentují zlatnictví, sochařství, malířství, řezbářství a další umělecká řemesla jak benátských, tak chorvatských i dalších umělců.
Největší počet exponátů reprezentují relikviáře z drahých kovů, a to nejrůznějších tvarů a forem: jsou tu relikviáře-busty, schránky, paže aj. Mají obrovskou hodnotu uměleckou, zlatnickou i historickou.
Z dalších exponátů patří k nejcennějším křížek abatyše Čiky, pocházející z Palestiny 7. stol., dále známý malovaný kříž ze 14. stol., za jehož autora se pokládá Jacopo di Bono, žák Lorenza Veneziana.
Malbu reprezentují především díla Benátčanů Paola Veneziana, Vittora Carpaccia, Palmy ml., Carla Lotta, z dalmatských umělců je tu zastoupen Blaž Jurjev Trogiranin.
 Detail polyptychu od V. Carpaccia (Sv. Martin) |
Kromě těchto artefaktů jsou tu i vynikající výšivky a jiné předměty uměleckého řemesla sakrálního zaměření.
Za to, že se tyto poklady dochovaly do našich časů, můžeme děkovat především ženě, která byla v pohnutých dobách druhé světové války abatyší zdejších benediktinek, Benediktě Braunové. Zadar připadl po první světové válce podle rozhodnutí spojenců Itálii a jako takový byl za druhé světové války cílem 72 ničivých spojeneckých náletů na město. Při jednom z nich byl zasažen i benediktinský klášter - jeho kostel, vlastní klášter a zvonice, k jejímž základům ukryla abatyše na začátku války nejcennější klášterní poklady, aby se nedostaly do rukou hrabivých okupantů, Italů a později i Němců. K základům zvonice vedlo již od dob jejího postavení schodiště, s později zazděným vchodem. Věděly o něm pouze řeholnice. Přímým zásahem zvonice hrozilo prozrazení úkrytu, ale abatyši se podařilo přenést tyto unikáty do bezpečí a tak je zachránit.
Otevírací doba Stálé sbírky sakrálního umění:
pondělí až sobota: 10 - 13 a 17 - 20 hod., neděle: 10 - 12 hod.
Prezentace: www.benediktinke-zadar.com
Národní muzeum Zadar (Narodni muzej Zadar)
Má tyto součásti:
Muzeum města Zadaru (Muzej grada Zadra), Poljana pape Aleksandra III.
Obsahuje kulturněhistorické sbírky od 13. do 19. století a sbírku moderní historie. Nachází se v budově, která byla ož do napoleonských dob součástí kláštera sv. Chrysogona (sv. Kreševan), poté v ní byla umístěna různá školská zařízení. Při bombardování Zadaru za 2. světové války byla poničena a obnovena v r. 1962 pro účely městského muzea.
Otevírací doba:
v létě: pondělí až pátek: 9 - 12 a 17 - 20 hod., sobota: 9 - 13 hod.
Přírodovědné oddělení (Prirodoslovni odjel), Medulićeva 2.
Nachází se v bývalém Providurově paláci. Má bohaté sbírky ptáků, hmyzu, měkkýšů, ryb, raků, pavouků, motýlů, želv a dalších živočichů.
Otevírací doba:
v létě: pondělí až pátek: 9 - 12 a 18 - 21 hod., sobota: 9 - 13 hod.
Etnografické oddělení (Etnološki odjel), Narodni trg .
Etnografická sbírka umístěná v budově Městské stráže (Gradska straža) obsahuje národopisné exponáty (kroje, výtvory lidového umění, lidové hudební nástroje, nábytek ap.) pocházející jednak ze zadarského přímoří, včetně ostrovů, jednak z přilehlého vnitrozemí.
Otevírací doba:
v létě: pondělí až pátek: 9 - 12 a 17 - 20 hod., sobota: 9 - 13 hod.
Umělecká galerie (Galerija umjetnina), Medulićeva 2.
Výstavní prostory pro stálou sbírku výtvarného umění se v současné době adaptují. Příležitostné výstavy probíhají ve výstavním pavilonu Městské lodžie (Gradska loža, Narodni trg 1).
Prezentace: www.nmz.hr
 Zadar, Městská lodžie |
Muzeum antického skla (Muzej antičkog stakla), Poljana Zemaljskog odbora 1
Nové zadarské muzeum, otevřené v květnu roku 2009, se nachází v historickém paláci Cosmecendi, k němuž byla pro účely muzea přistavěna moderní část. V tomto jediném takto specializovaném muzeuu v Evropě je vystaveno kolem dvou tisíc vzácných skleněných předmětů z období antiky, a to z období od 1. století před naším letopočtem do 5. století našeho letopočtu. Pocházejí z různých archeologických lokalit zadarské oblasti, např. ze Zadaru, Ninu, Starigradu-Paklenica a Podgradje u Benkovce, kde stála římská osada Asseria.
 Zadar, klášter sv. Františka |
Otevírací doba:
pondělí až sobota: 9 - 19 hod.
Prezentace: www.mas-zadar.hr
Klenotnice sv. Františka (Riznica sv. Frane)
Klenotnice sv. Františka (Riznica sv. Frane) v klášterním kostele sv. Františka není sice muzeem, ale rozhodně stojí za návštěvu. Její nejcennější pamětihodností je velký románský malovaný kříž z 12. stol., o němž odborníci prohlašují, že je výjimečnější než podobný proslulý toskánský kříž ze Sarzany, který je vystaven v Uffiziích ve Florencii. V klenotnici jsou gotické dřevěné sochy a obrazy, především cenný tzv. Ugljanský polyptych z 15. stol., několik kalichů a dalších liturgických předmětů, inkunábule, obraz od Leandra Bassana a další.
Kostel sv. Simeona (Sveti Šimun)
Také tento kostel se neřadí k muzeím, ale velmi cenný je sarkofág sv. Simeona, umístněný nad hlavním oltářem. Patří mezi nejpozoruhodnější zlatnická díla své doby v celoevropském měřítku. Sarkofág o hmotnosti 250 kg zlata dala v letech 1377 až 1382 zhotovit Alžběta (Jelisava), manželka chorvatsko-uherského krále Ludvíka I. a dcera bosenského bána Kotromaniće. Autorem sarkofágu byl italský zlatník Francesco da Milano. Celý sarkofág je vyzdoben reliéfy ze života sv. Simeona, nechybí však ani aktuální výjevy ze života donátorky, jakož i slavnostní vjezd Ludvíka I. do Zadaru a jiné výjevy z tehdejší současnosti.
Zadar, sarkofág sv. Simeona
Sarkofág. který je relikviářem, je zhotoven z cedrového dřeva a obložen stříbrem a zlatem. Má úctyhodné rozměry: je 1,92 m dlouhý, široký 0,8 m, jeho výška s víkem je téměř 1,3 m. Alžběta darovala nádherný Simeonův sarkofág Zadaru především z politických důvodů - měl získat mocné město, jehož uctívaným a velmi oblíbeným patronem byl právě sv. Simeon, na uherskou stranu a posílit tak její pozici v mocenské hře na Balkáně. Alžběta samozřejmě usilovala i o vlastní zviditelnění.
V kostelech v Zadaru se však nacházejí i další památky, které stojí za vidění.
Zdroj informací:
- Turistické sdružení města Zadaru (Turistička zajednica grada Zadra): www.visitzadar.net
- uvedené internetové prezentace kulturních institucí
