Pomník Viktora Dyka na ostrově Lopud

Chorvatsko... Články ... Témata ... Pomník Viktora Dyka…
Publikováno: 06.01.2009
6.1.2009

Lopud
Městečko Lopud

Cestovní ruch na pobřeží Jadranu má své počátky ve 2. polovině 19. století a na začátku 20. století. Místa na Jadranu se začala rozvíjet od konce 19. století nejprve jako klimatické ozdravné přímořské lázně, teprve později jasně převážil jejich charakter destinací pro letní pobytovou rekreaci, kde si turisté užívali hlavně koupání, slunce, působivého přírodního rázu a středomořského koloritu přímořských vesnic a měst.

Lopud
Pomník Viktora Dyka

Mezi prvními návštěvníky byli právě Češi, později Čechoslováci, jedni z nejaktivnějších. Období po první světové válce, tedy po vzniku samostatné Československé republiky a samostatného státu Jihoslovanů - Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později Jugoslávie), přineslo ohromný nárůst počtu turistů z Československa na Jadranu. A s nimi přicházeli i českoslovenští podnikatelé, kteří budovali turistická zařízení využívaná nejen turisty z Československé republiky. K nejznámějším patřil Emil Geistlich, který postavil hotel v Bašce na Krku (viz tematický článek: Češi a Baška), ale na jadranském pobřeží jich byla celá řada. Čechoslováci byli pionýry v desítkách jadranských míst. Celé zvláštní vlaky dospělých a dětí jezdily např. do zotavoven v Crikvenici, zejména českoslovenští železničáři tu měli vlastní zařízení. Na ozdravné pobyty se jezdilo do malých přímořských vesnic a městeček na ostrovech Krk a Ráb. Čechoslováci byli prvními početnými hosty např. v Kaštelech, v Makarské, v Bašce Vodě a v dalších místech. K oblibě přispívaly i mimořádně přátelské vztahy mezi Čechy a Slováky a místními lidmi.

O oblibu a popularitu jadranského pobřeží se výrazně zasloužili čeští umělci, převážně výtvarní a literáti. Učarovala jim především monumentalita zdejší přírody, typický místní kolorit a zdejší obyvatelstvo. Jadranské přímoří bylo inspirací např. pro Antonína Slavíčka, Václava Špálu, Jaroslava Čermáka a Ludvíka Kubu. Své city a vztah k Jadranu vyjádřili ve svém díle např. Josef Hora, František Halas, Jiří Mahen, Stanislav Kostka Neumann a další.

Lopud
Současný stav

Jedním z těch, jimž Jadran a konkrétně ostrov Lopud učaroval tak, že se stal jeho propagátorem, se stal Viktor Dyk. Tento český básník, prozaik, dramatik a novinář prvních třiceti let 20. století byl zastáncem radikálního českého nacionalizmu a stal se jeho mluvčím. Vůči společnosti nové Československé republiky se i v jeho tvorbě projevovala často skepse a deziluze. Dyk se angažoval politicky, od roku 1918 byl poslancem za Národně demokratickou stranu, jejímž senátorem byl pak od roku 1925.

Viktor Dyk byl součástí malé komunity českých intelektuálů, kteří po roce 1918 jezdili do městečka Lopudu na stejnojmenném ostrově. Vytvořila se tu česko-chorvatská skupina, k níž patřil i nadaný chorvatský architekt Nikola Dobrović, který studoval architekturu v Praze a později projektoval řadu staveb v Chorvatsku, mj. i velmi oceňovaný lopudský Grandhotel v pozdně funkcionalistickém slohu.

Viktor Dyk se v roce 1931 při jednom ze svých letních pobytů na Lopudu ve zdejší nádherné zátoce Šunj při selhání srdce utopil.

V letech 1936 až 1939 vytvořil právě architekt Nikola Dobrović pomník tohoto velkého českého básníka a prozaika. Ten byl postaven při cestě z městečka Lopudu k pláži Šunj, která leží na opačné straně ostrova. Je to pěkné vyhlídkové místo na nejvyšším bodě této cesty s vysokou borovicí pinií a kapličkou sv. Leonarda, které architekt zakomponoval do moderního pomníku v neobvyklém stylu. Jeho centrální části je 40 m vysoký obelisk s básníkovým jménem vytvořeným perforací do betonu. Stejná technika byla použita i u dalších dvou nápisů na zídkách tvořících obvod pomníku: ŠUNJ PLAŽA (pláž), ŠUNJ GROBLJE (hřbitov).

Lopud
ŠUNJ GROBLJE

Bohužel, pomník za 70 let od svého velmi zchátral. Začernalý beton na schodech, zídkách i lavicích se drolí, prasklinami prorůstá tráva a celkově působí zanedbaným dojmem. Již léta se hovoří o nutnosti jeho obnovy. Prvním impulsem k realizaci tohoto záměru se stala oficiální státní návštěva prezidenta Václava Klause v Chorvatsku v roce 2005, při níž navštívil mj. Lopud i pomník Viktora Dyka. Následovala cesta českých památkářů na Lopud a jednání zástupců Ministerstva kultury i odborníků Národního památkového ústavu ČR s chorvatskými protějšky. Doufejme, že se nakonec obě strany dohodnou na způsobu restaurování této památky zařazené do Registru kulturního bohatství Chorvatské republiky a hlavně na financování celého projektu. Obnovení pomníku by se stalo nejen výrazem piety a úcty k významnému českému umělci, ale i potvrzením vazeb mezi Českou a Chorvatskou republikou.

Lopud
I další dílo architekta Dobroviće, Grandhotel v Lopudu,
čeká na rekonstrukci

Zdroj informací:


Mohlo by vás zajímat