Malá obec (38 obyv.) na severovýchodě ostrova Cres, je rozložena na výrazném izolovaném skalním výběžku, 130 m nad mořem. Beli leží při lokální silnici, navazující na hlavní komunikaci ostrovů Cres a Lošinj, 18 km od trajektového přístavu Porozina, 20 km od administrativního střediska ostrova, městečka Cresu.

Beli na Cresu

Dvě části obce, vlastní Beli a přímořská část Pod Beli, jsou spojeny krkolomnou, ale i auty sjízdnou cestou.

Beli je velmi malebné místo.

Historie a památky

Beli patří k nejstarším, souvisle osídleným obcím v oblasti Kvarneru - je nepřetržitě osídlena přes 4000 let. Z nejstaršího, ilyrského osídlení se tu zachovaly jen zbytky kamenných valův severní části obce. V antické době víme jen, že bylo nejdůležitějším strategickým místem ostrova - proto bylo nazýváno Caput insulae - Hlava ostrova. Své jméno získala vesnice podle uherského krále Bély IV., který se tu podle pověsti ukryl před tatarskými nájezdníky (což neodpovídá historické pravdě). Z doby starochorvatského osídlení tu zůstalo několik kostelíků, byť většinou v pozdější architektonické úpravě, jako např. mariánský farní kostel, upravený v 19.stol.

Krásným otevřeným prostorem je malé náměstíčko na vyvýšenině - dlážděná, téměř rovná plošina v jinak svažitém terénu, jakási agora - které bylo už před 1000 léty centrálním prostorem obce a z něhož se naskýtá široký výhled na moře. Dochovala se mj. městská lodžie, dnes malé lapidárium a mlýn (lis) na olivy, zpracovávající plody starobylou technikou; dále románská zvonice, již zmíněný farní kostel, malý románský mariánský kostelík s cennou sbírkou křížů. V okolí je šest románských kostelíků (některé z nich ve zříceninách). Nedaleko od obce je historicky velmi cenný, 8 m dlouhý římský most, zcela zachovalý. Je to jediný dochovaný římský most na východním pobřeží Jadranu.

Koupání

O 130 m níž, u moře se rozložila přímořská část obce zv. Pod Beli, s pěknou oblázkovou pláží.

Zábava a kultura

Obec Beli si získala proslulost svým ekocentrem zv. Caput Insulae, které bylo založeno na ochranu přírodního a kulturního dědictví Tramuntany (Tramuntanou se nazývá severní, divoká, minimálně obydlená část ostrova Cresu). Je umístěno ve staré škole v Beli, zajímavá je zde jeho stálá výstavka "Biologická pestrost cresko-lošinjského souostroví". Velké pozornosti, zejm. malých návštěvníků se těší veřejnosti přístupné útočiště raněných a nemocných zdejších supů bělohlavých (na dvorku centra).

Ekocentrum je součástí zdejší ornitologické rezervace "Kruna" na lokalitě Beli-Merag, která chrání jedno ze tří kvarnerských hnízdišť supa bělohlavého (Gyps fulvus) - i druhá z těchto rezervací je na Cresu (rezervace Podokladi na lokalitě Orlec - Koromačno). Dohromady v těchto 3 rezervacích žije na 120 párů těchto vzácných a podivuhodných obrovských táků, které se rodí na Cresu, ale ve věku jednoho roku odlétají na Sicílii nebo do Španělska, aby se v době páření vrátili na rodný ostrov. Žijí v koloniích a hnízdí na skalách nad mořem, což je u těchto ptáků neobvyklý jev. Plachtí bez mávnutí křídel vysoko v oblacích, rozpětí jejich křídel je 2,80 m, při letu dosahují rychlosti až 100 km/hod.

Součástí Ekocentra se stala pozorovatelna a krmelec pro supy bělohlavé. Krmelec má přispět k větší úspěšnosti při hnízdění těchto vzácných ptáků tak, aby se zvýšil počet mláďat, která po vylíhnutí přežijí, a snížila se jejich úmrtnost. Za rok 2002 dostali supové 52 tun potravy a ještě v tomto roce byl zaznamenán největší přírůstek počtu mladých supů na ostrově od doby, kdy se v rámci projektů stavy supů sledují.

Kulturní program "Dny Tramuntany" (Dani Tramuntane) organizuje Splolečnost pro studium a péči o achování kulturního dědictví (v červenci).

Ubytování

Ubytování v soukromí v Pod Beli a v kempu Brajdi na moru.

Kemp:

Brajdi na moru

Výlety

naučná ekostezka Tramuntana umožňuje bližší seznámení s nedotčenou přírodou této oblasti. Je dlouhá 12 km, s několika zastávkami na nejpozoruhodnějších lokalitách (dubové a kaštanovníkové lesy, ilyrská opevnění, kostelík), je doplněna výtvarnými díly a verši. Zvládá se obvykle za 3-4 hod.
vycházka k zachovalému, 8 m dlouhému římskému mostu přes 12 m hlubokou rokli (opraven ve 2.pol. 19.stol.). Je to jediný dochovaný římský most na východním Jadranu.
pozůstatky pěti předrománských kostelíků v okolí vesnice.
výlet na na vrch Sis (639 m) a na nejvyšší vrchol ostrova, Gorice (648 m). Cesta na vrchol vede z křižovatky Križić (tam, kde se lokální silnice od Beli napojuje na hlavní ostrovní komunikaci). Podrobněji tematický článek: Hory kvarnerských ostrovů.
Cyklistické výlety po ostrově (podrobněji tematický článek: Cyklistické trasy v oblasti Kvarneru).

Dragozetići - 12 km západně (6 km od trajektového přístavu Poroziny). Je to malebná stará horská vesnička ve vnitrozemí severní části ostrova (279 m). Rozkládá se amfiteatrálně při hlavní silnici Porozina - Cres. Vysoká venkovská kamenná stavení vynikají svou jednoduchostí a funkčností, obrůstají pnoucí se zelení. Je již minimálně obydlena, zbylo tu už jen asi 30 obyvatel. Vesnice chátrá a vymírá, odchod obyvatel za lepšími podmínky života pokračuje. Podnebí je tu velmi drsné, místo je stejně jako celý sever Cresu vystaven obávanému větru z pevniny, bóře.
Zajímavé kamenné nádrže na zachycování dešťové vody, tzv. šterne, do nichž jsou svedeny okapní roury. Zvláštní jsou též pozoruhodné staré plastiky lidových sochařů. Za vidění stojí i krásný, pozdně gotický mramorový polyptych ve zdejším kostele. Krásný výhled na moře. Automobilisté se tu s oblibou zastavují při cestě od trajektového přístavu Porozina do jižněji položených částí ostrova a na ostrov Lošinj.