Ston - město soli

Chorvatsko... Články ... Témata ... Ston - město soli
Publikováno: 25.11.2013
aktualizace 25.11.2013

Ston
Ston, saliny

Pokud bude vaše prázdninová cesta směřovat do Jižní Dalmácie, bylo by škoda, kdybyste jen tak minuli městečko Ston, ležící tam, kde se z pobřeží odbočuje severozápadním směrem na Pelješac, druhý největší jadranský poloostrov. Zdánlivě je to městečko bezvýznamné; kdo by také čekal ve zdejší dosti fádní krasové krajině něco mimořádného. A přece je Ston pravý skvost, město, které významně ovlivnilo hospodářský, a tím i politický vývoj v Dubrovnické republice.

Ston, resp. jeho saliny byly od konce středověku do zániku Dubrovnické republiky, tj. do konce 18. století, jedním z hlavních zdrojů ohromného bohatství tohoto miniaturního státu. A nebyly to saliny jen tak ledajaké, byly největší v jižní polovině Jadranu. Sůl se tu podle archeologických nálezů těžila již za Ilyrů, v prvním tisíciletí př. Kr.

Ston
Ston, výhled z hradeb na město a saliny

Dubrovník o získání stonského území velmi usiloval a byl proto začátkem 14. století ochoten je koupit za jakoukoli cenu. Zaplatil proto raději všem, kdo se prohlašovali za právoplatné majitele (srbský car Dušan a bosenský král Štěpán), i když jejich držba byla sporná.

Své nově získané teritorium zabezpečil opevněním, které s výjimkou opevnění samotného Dubrovníka nemělo v těchto končinách Evropy sobě rovného. Součástí záměru bylo i plánovité vybudování nového města. Šlo ve své době o jeden z nejvelkolepějších pevnostních a urbanistických projektů v tehdejší Evropě (14. - 15. stol.) a jeho tvůrci patřili ke stavitelským špičkám.

Ston
Ston, západní část městského opevnění

Základem pevnostního systému byly tři mohutné pevnosti: Veliki kaštio ve Stonu, který sloužil současně jako sklad střeliva a potravinových zásob, pevnost Pozvizd (též Podzvizd) na kopci nad Stonem ve výšce 224 m n. m. (název znamená "Pod hvězdami") a pevnost Koruna v sousedním městečku Mali Ston (součást obce Ston). Tyto pevnosti byly vzájemně propojeny hradbami o délce 7 km, posíleny 10 kulatými věžemi, 31 hranolovými věžemi a 6 polokruhovými bastiony. Systém byl prakticky nedobytný. Dubrovnickému senátu se zdál být mnohem spolehlivější než prokopání průplavu, který by oddělil Pelješac, a tím i Ston od pevniny a přeměnil poloostrov v ostrov, což byl původní záměr dubrovnických úřadů.

Ston
Ston, procházka po hradbách

Nově vybudované město Ston tvořilo 15 stejných bloků po 10 domech. Hlavní ulice byly 6 metrů široké, příčné byly dvoumetrové. Chloubou nového města byl Knížecí palác (sídlo dubrovnického místodržícího), biskupský palác, budovy kanceláří Dubrovnické republiky, šlechtická a patricijská sídla. Bylo vybaveno na svou dobu velmi moderní kanalizací, vodovodem a mnoha sociálními vymoženostmi.

O mimořádném dojmu, jakým stonské opevnění působilo na současníky, svědčí nejvýstižněji přídomek, jakého se mu dostalo: "evropská čínská zeď".

Dnešní návštěvník Stonu je trochu na rozpacích, zda "ta trocha soli" ze zdejších salin stála za tak nákladnou stavbu. Ale jistěže stála! Nešlo rozhodně o malé množství, získávané ze zdejších salin. A hlavně: sůl byla v té době velmi drahá, takže příjem Dubrovnické republiky z obchodu solí představoval téměř dvě třetiny celkových státních příjmů, a ty byly nemalé. Další příjmy pramenily z nejrůznějších jiných obchodů, ze stavby a pronájmu lodí a z dalších činností. Vždyť republika měla své pobočky a svá zastoupení nejen na Západě, ale i po celém Balkánu.

Ston
Ston, stoupání k pevnosti Stoviš

Však také Dubrovník učinil celou řadu opatření, aby se k nepovolaným uším nedostala ani sebemenší informace o těžbě soli a o jejím rozsahu. Cizinci neměli do Stonu vůbec přístup. A ti, kdo zde neměli trvalé bydliště, ale byli dubrovnickými občany, byli náležitě prověřováni.

Konec slávy Stonu přineslo zrušení Dubrovnické republiky, resp. její začlenění do habsburské říše. Rakouská správa rozprodávala zdejší hradby občanům jako stavební materiál a sama jej také používala pro své účely, mimo jiné na stavbu pomníku na paměť návštěvy Františka Josefa I. v Dalmácii. Do dnešní doby se tedy zachovala jen část opevnění, například ze 40 věží jich zbyla jen polovina.

Ston
Ston, vlevo vzadu věž františkánského kláštera,
vpravo kostel sv. Liberana

V nové době byla učiněna přítrž tomuto řádění a zachraňovalo se to, co zbylo. Obnovu výrazně narušila srbsko-černohorská agrese v roce 1991, kdy právě tady došlo k urputným bojům o Dalmácii. Právě zde se Chorvatům podařilo zastavit pokus agresorů proniknout na Pelješac a odtud na jihodalmatské a středodalmatské ostrovy. V bojích bylo zničeno mimo jiné 65 % Malého stonu. A o pět let později, v roce 1996, zničilo zemětřesení (tři otřesy značné síly) zejména Ston a jeho historické stavby, včetně Knížecího paláce.

Dnes, po úplné rekonstrukci, je Ston pěknější než dříve. Cenné historické stavby byly obnoveny, hradby kolem města jsou zakonzervovány, obnoveny a zpřístupněny turistům, od roku 2013 je možná i procházka po hradbách do Malého Stonu.

Ston
Ston, pevnost Veliki kaštio

I když koupání v okolních mělkých průlivech není ani lákavé, ani příliš vhodné (pěstírny ústřic, saliny), je Ston přesto se začíná prosazovat nejen jako výletní cíl, ale i jako rekreační místo. Jen pár kilometrů odtud je vzdálena jedna z nejhezčích pláží Dubrovnické riviéry - zátoka Prapratna, nabízející i ubytování v kempu. Zájemci o hotelové ubytování nebo o ubytování v soukromí mají dobrou možnost v nových objektech ve Stonu i Malém Stonu. K místnímu folklóru tu patří četné hospůdky a konoby se širokým sortimentem plodů moře, především zdejších ústřic a ryb.


Diskuze k článku

yjvulwbx wagremgu
yjvulwbx wagremgu
27.09.2018 22:57:26

1

Mohlo by vás zajímat