Možnosti výletů v západní části poloostrova Pelješac - strana 2

Výstup na horu Sv.Ilija (96l m), nejvyšší bod poloostrova Pelješac

Výstup na horu Sv.Ilija (96l m), nejvyšší bod poloostrova Pelješac

Pohled z hory Sv. Ilija, dole zátoka Trstenica u Orebiće

Pro ty, kdo tráví dovolenou v Orebići nebo malých letoviscích na západ od něho, může být příjemnou změnou výstup do poměrně vysokých kopců, které pohledově ovládají Pelješacký průliv. Není to žádná obtížná horská túra, ale vzhledem k převýšení téměř o 1000 m je výstup vhodný pro návštěvníky, kteří jsou v dobré tělesné kondici.

Z Orebiće vede na vrchol poměrně dobře značená turistická stezka. Stálozelenou makchii vystřídá po několika stech metrech neočekávaně krásný jehličnatý les, který postupně přechází v kamenité partie. Na některých úsecích je oživují divoce rostoucí, nádherně fialové, téměř souvislé porosty omamně vonící levandule. Po celou cestu lze však na mnoha místech pozorovat škody, které na zdejší vegetaci napáchaly požáry, zuřící právě na Pelješci před několika léty. Ve vyšších partiích je značení horší a není složité v nepřehledném skalnatém terénu zabloudit. Téměř každý rok tu záchranáři hledají ztracené turisty a mnohé případy skončily tragicky.

Z vrcholové plošiny Sv.Iliji se naskýtá krásny výhled nejen na třpytící se vodní plochu s ostrovy Korčulou, Mljetem a Hvarem a desítkami maličkých ostrůvků a útesů zvaných škoji, ale i na Makarskou riviéru, na deltu Neretvy, na území Bosny a Hercegoviny u Neumu. Kdo se prozřetelně vybaví dalekohledem, může i z této výšky pozorovat i surfaře brázdící hladinu Pelješackého průlivu. Bývá jich tu vždycky několik desítek - vždyt zdejší vody jsou pro ně učiněným rájem.

Výstup trvá z Orebiće dvě až tři hodiny, podle fyzické kondice turisty. Snad je ještě třeba připomenout na dostatek tekutin na cestu a na to, že nejvhodnější dobou pro vystup jsou časné ranní hodiny, než slunce začne nepříjemně pálit.

Na vrchol Sv.Ilija vede značená cesta i z osady Duba Pelješka, ležící na severozápadním pobřeží poloostrova Pelješac. Je vhodná pro vystup zejména pro rekreanty z letoviska Trpanj, ležícím rovněž na severozápadním pobřeží.

Svahy Sv.Iliji jsou známé svým bohatsvím vysoké zvěře. Na níže položených místech turista často narazí na volně se pasoucí nehlídané krávy a ovce.

Výstup do osady Karmen

Těm, kteří pokládají výstup na horu Sv.Ilija s jeho téměř tisícimetrovou výškou za přece jen dost namáhavý, se bude jistě líbit méně namáhavá vycházka do osady Karmen, rozkládající se v kopcích nad Orebićem.

Zde měla kdysi Dubrovnická republika, ovládající celý pelješacký poloostrov, své správní středisko pro tuto oblast. Odtud ve středověku a začátkem novověku ovládala celou severní a severozápadní část svého teritoria. Tady bylo i sídlo dubrovnického místodržícího, tzv. knížete (ovšem jen pro danou oblast). Z někdejšího výstavného administrativního centra zbyly v podstatě jen trosky někdejšího místodržitelského paláce. Neporušený zůstal barokní kostel. Z doby mnohem starší, ze 6.stol., pocházejí pozůstatky někdejšího starokřesťanského hřbitova. Romantiku místa doplňuje několik nádherných prastarých cypřišů. Místo je to kouzelné, i když širšímu výhledu brání vzrostlá vegetace.

Vycházka k františkánskému klášteru na kraji Orebiće

Františkánský klášter nad Orebićem

Ten, kdo se chce z Orebiće vydat jen na pohodlnou vycházku, může si vyjít k františkánskému klášteru na okraji Orebiće (jižním směrem, ve výšce 150 m n.m.). Klášter s kostelem Panny Marie Andělské ze 14.stol. byl svého času i velmi ceněnou strategickou pozorovatelnou, neboť korčulský přístav a jeho kotviště jsou odtud vidět jako na dlani. Vždy, když orebičtí kapitáni a námořníci odplouvali na své daleké plavby a když se opět vraceli, nezapomínali sirénami pozdravit Pannu Mari Andělskou a poděkovat tak za ochranu; františkáni jim odpovídali zvoněním kostelního zvonu.

Rajská zahrádka kláštera

V kostele je možné si prohlédnout umělecká díla - sochy, obrazy aj. V klášteře je instalováno zajímavé muzeum zdejší mořeplavby s mnohými pozoruhodnými exponáty.

Z lodžie před kostelem a z přilehlého hřbitova se otevírají krásné vyhlídky na Pelješacký průliv a jeho ostrůvky - škoje. Samo městečko Korčula je odtud snad ještě krásnější než při pohledu zblízka. Pod klášterem se rozkládá krásný cypřišový háj, patřící k chráněným lesoparkům.