www.chorvatsko.cz


Hlavní stránka » Jižní Dalmácie » PELJEŠAC


Delta Neretvy
     Klek

     Neum
Pelješac
     Ston

     Mali Ston

     Drače

     Orebić

     Žuljana

     Trstenik

     Kučište

     Viganj

     Lovište

     Trpanj
Dubrovnická riv.
     Slano

     Trsteno

     Orašac

     Zaton

     Rijeka      Dubrovačka

     Dubrovník
Župa
     Dubrovačka

     Srebreno

     Mlini

     Plat
Konavle
     Cavtat

     Molunat

     Prevlaka


Výlety

Dolní Neretva

Bosna a       Hercegovina

Černá Hora


Možnosti výletů v západní části poloostrova Pelješac
Tip na výlet z Trpanje - Divna a Duba
Plánek:    poloostrov Pelješac

PELJEŠAC

Po Istrii druhý největší poloostrov v chorvatském Jadranu (plocha 348 km2). Rozkládá se v jižní Dalmácii mezi Neretvanským a Malostonským průlivem (Neretvanski a Malostonski kanal, též kanal Malog Stona) na severu a severovýchodě, které ho oddělují od pevniny. Pelješackým a Mljetským průlivem (Pelješki a Mljetski kanal) na jihovýchodě a na jihu je oddělen od ostrovů Korčuly a Mljetu. Pelješac se táhne od Stonské šíje (Stonska převlaka) na jihovýchodě k mysu Lovište (Rt Lovište) na severozápadě. Poloostrov je 65 km dlouhý a 3 až 7 km široký.

Pelješac
Pelješac, západní část poloostrova,
vlevo ostrov Korčula

Vápencové, poměrně vysoké hřebeny se táhnou podél pobřeží. Mezi nimi se ve středu poloostrova rozkládá úrodné polje proslulé nejlepšími druhy chorvatské vinné révy. Severovýchodní část pobřeží je vystavena chladným větrům z vnitrozemí. Je to obávaná bóra či bura (viz Větry na Jadranu). Tato část je také chladnější a sušší než jihozápadní a západní část, kde se naopak příznivě projevují účinky větru zvaného jugo. Tato část je vlhčí a teplejší. Právě zdejší pobřeží chráněné před bórou je nejpříjemnější a je vyhledávanou turitickou oblastí (průměrné teploty: leden 9,1 °C, červenec 26,5 °C).

Nejvyšší horou poloostrova je 961 m vysoký Sveti Ilija (zvaný též Hadí vrch čili Zmijino brdo podle někdejšího italského názvu Monte Vipera za vlády Benátek). Jedovatí hadi tu sice žijí dodnes, stáhli se však do málo přístupných, divoce zarostlých lokalit v horách. Při turistickém výstupu na horu Sveti Ilija je třeba mít toto nebezpečí na paměti, doporučuje se obout si na túru dobré boty a dlouhé kalhoty. Ke zlikvidování hadů byli na Pelješac podobně jako na Mljet dovezeny na přelomu 19. a 20. stol. promyky mungo (viz Promyka mungo na Jadranu). Počet hadů na poloostrově pak výrazně poklesl. Na Pelješackém poloostrově žijí také šakali. Pelješac je jediným místem v Evropě, kde žijí ve volné přírodě. Byli tu vysazeni v 19. stol.

Pelješac
Pelješac, Orebić a pohled k východní části poloostrova

V severní části poloostrova roste makchie a jsou tu borové lesy. Porost utrpěl nedávných letech obrovské škody při letních požárech, z nichž se dosud úplně nevzpamatoval. Oheň se místy rozšířil až ke zdejším proslulým vinicím, které rovněž částečně poničil.

Úrodné krasové polje ve vnitrozemí pokrývají převážně vinice. Odtud pochází proslulé značkové víno dingač a postup. Na pobřeží se též pěstuje jižní ovoce, mandloně a olivovníky. Stále výnosným odvětvím je rybolov, včetně umělého chovu ústřic v Malostonském zálivu (podrobněji v tematickém článku: Chov ústřic v Malostonském zálivu). U Stonu jsou dosud saliny; i když jejich výnos citelně poklesl, dosud jsou vítaným zdrojem příjmů (podrobněji v tematickém článku: Ston - město soli). Pro ekonomiku poloostrova nabývá stále na významu cestovní ruch. Na poloostrově žije v současné době 8250 obyvatel.

Orebić
Orebić, pláž Trstenica

Prvními historickými obyvateli poloostrova byli jako na převážné části přímoří Ilyrové. Kromě obvyklých zbytků jejich opevněných sídel se však zde nedávno podařil archeologům nález vskutku unikátní: byla objevena významná ilyrská svatyně z prvního tisíciletí př.n.l., a to u osady Nakovana v kopcích nad letoviskem Viganj. Zatím není ještě veřejnosti přístupná. Je to nález evropské úrovně.

Nálezy z řeckého a římského období jsou celkem skromné. Ze starokřesťanského a předrománského období pochází několik velmi cenných kostelíků, především kostelík sv. Michala (Sveti Mihovil) s freskemi, které patří k nejstarším na pobřeží. Z pozdního středověku, tedy přibližně z doby kolem převzetí poloostrova Dubrovnickou republikou, pocházejí gotické františkánské kláštery ve Stonu a v Orebići a stećci ve Stonu (podrobněji v tematickém článku: Výlety za stećky), v Potomji a na dalších místech. Dubrovnická republika pak vybudovala ve Stonu jednu z největších středověkých pevnostních soustav v jižním přímoří (14.-17.stol.), jakož i celou řadu pozoruhodných světských i sakrálních staveb.

Ston
Ston

Obyvatelé Pelješce se již od 10. stol. věnovali mořeplavbě. K jejímu největšímu rozkvětu tu došlo v 17. stol. Lodě zdejších rejdařů a kapitánů brázdily v té době světová moře. Ekonomický vzestup poloostrova spojený se stavbou lodí a s mořeplavbou se projevil především v Orebići a v sousedních osadách Kučište a Viganj barokní výstavbou honosných obytných domů i kostelů. Od 19. stol., v důsledku přesunutí těžiště světového obchodu mimo Jadran a Středozemní moře, nastala stagnace.

Orebić
Orebić, hotel Orsan

Hlavním střediskem cestovního ruchu je městečko Orebić na jižním pobřeží proti Korčule. Je znám svými krásnými plážemi. Za nejpěknější část pobřeží poloostrova Pelješac se pokládá úsek mezi letovisky Orebić a Viganj (západně od Orebiće), dobré jméno si zíkávají malá přímořská místa: Kučište, Viganj, Lovište. Zejména první dvě vynikají velmi pěknými plážemi a výbornými podmínkami po vodní sporty. Vody při osadě Viganj se pokládají za nejpříhodnější surfařský terén (viz Windsurfing). Konalo se tu i mistrovství Evropy ve windsurfingu. Na jižním pobřeží jsou příjemnými malými letovisky Žuljana (potápěčská základna) a Trstenik (obě s krásnými plážemi) a dále na východ Prapratno, známé svou pláží (patří k nejkrásnějším v Jižní Dalmácii) a dobrým kempem. Ubytovací možnosti v soukromí jsou všude, hotelové kapacity má Orebić a Kučište.

Na severním pobřeží je jen jedno letovisko, skromnější, ale velmi oblíbené - Trpanj (hotelová osada). Okolní moře s brakickou vodou bývá cílem sportovních rybářů.

Žuljana
Žuljana, oblíbené letovisko

Na šíji, spojující Pelješac s pevninou, leží Ston, představující cenný starobylý architektonický celek.

Z míst ve vnitrozemí Pelješackého poloostrova je významná Janjina, pro pěstování vinné révy pak vesnice Dingač, Potomje, Trstenik (ten leží u moře). Zdejší vinohrady šplhají hodně vysoko do svahů, jsou pečlivě obdělávány. Tady jsou domovem nejvíce ceněná chorvatská značková červená vína dingač a postup pocházející ze svahů kolem obce Potomje (svahy od osady Potočine do zátoky Prisoje). Vyrábí se tu i oblíbené dezertní víno prošek. Největší vinné sklepy v této oblasti jsou v Potomji.

Celým poloostrovem vede dobrá asfaltová silnice zvaná Pelješacká transverzála (Pelješka transverzala), a to od Stonu do osady Lovište (ze severního pobřeží k ní vede spojka z letoviska Trpanj. Z výše položených úseků silnice jsou nádherné výhledy.

Orebić
Orebić, přístav v Orebići a hora Sveti Ilija (961 m)

Poloostrov Pelješac má trajektové spojení z Trpanje do Ploče na pevnině a z Orebiće do Korčuly-Dominče na ostrově Korčula. Pouze v sezóně je lodní spojení z osady Trstenik na ostrov Mljet.

V dubnu 2006 byl v zátoce Prapratna, 4 km jihozápadně od Stonu, otevřen nový trajektový přístav Prapratno, odkud nyní jezdí trajekty do Sobry na ostrově Mljetu (viz aktualita: Nový trajektový přístav Prapratno u Stonu, lodní řád najdete v části Lodní doprava).

Trajekt Ploče - Trpanj (plavba tvá 80 minut) s oblibou používají též automobilisté, jejichž cílem je západní pobřeží poloostrova (Orebić a letoviska západně od něho), případně letoviska na Korčule. Z Trpanje se totiž poměrně rychle dostanou po silnici do Orebiće a při cestě dál na ostrov Korčulu absolvují už jen krátkou patnáctiminutovou plavbu trajektem z Orebiće do přístavu Korčula-Dominče. Ušetří si tak dlouhou cestu do Stonu a pak po Pelješacké transverzále do Orebiće. Transverzála je sice pěkná, ale vzhledem k terénu nepříliš rychlá.


mail: info@chorvatsko.cz
copyright © 2001-2011 M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová
letecké fotografie z archivu CK Vítkovice Tours