Vědci odkrývají tajemství Velké jeskyně na ostrově Korčula

Velká jeskyně - Vela spila u městečka Vela Luka je sice pozoruhodná jako přírodní jev, ale největší hodnotu představuje jako mimořádně bohaté archeologické naleziště.

Chorvatsko... Články ... Témata ... Vědci odkrývají…
Publikováno: 03.11.2017

Velká jeskyně (Vela spila či špilja) leží u města a letoviska Vela Luka v západní části ostrově Korčula, na kopci Pinski rat ve výšce 130 metrů nad mořem. Je volně přístupná turistům a všem návštěvníkům, kteří se k ní dostanou z Vela Luky velmi snadno, a to buď autem po silnici (2,5 km) nebo pěší stezkou (necelý kilometr) přes kopec Pinski rat. Jeskyně byla zprvu navštěvována pouze jako zajímavý přírodní krasový jev a mimořádně krásný vyhlídkový bod, odkud se otevírá výhled na město Vela Luka, celý záliv a přilehlé ostrůvky. Jeskyně má rozlohu 1200 metrů čtverečných a je 17 metrů vysoká a 40 metrů dlouhá, oválného půdorysu. Ve stropě jsou dva dost velké otvory, takže je v ní dostatek přírodního světla.

Vela Luka
Vela Luka, jeskyně Vela spila

Je sice pozoruhodná jako přírodní jev, ale největší hodnotu představuje jako mimořádně bohaté archeologické naleziště. První archeologický průzkum vedl v roce 1952 významný chorvatský archeolog, Grga Novak, ale soustavně se lokalita začala prozkoumávat až v sedmdesátých letech minulého století. Dodnes bylo prozkoumáno jen asi dvacet procent z celkové rozlohy jeskyně, a to do hloubky 10,6 metru, což zdaleka nepředstavuje dno jeskyně. Archeologům tedy zbývá ještě obrovský prostor pro další práce a současně je to i velká výzva pro vědce nejrůznějšího odborného zaměření.

Archeologové zjistili, že jeskyně byla kontinuálně obydlena již před 20 000 lety před naším letopočtem a nálezy svědčí o přítomnosti člověka i v dalších historických epochách – v mladší době kamenné, v době bronzové a železné, používali ji i Řekové, Římané, Byzantinci i další národy, a to až do nové doby. V jeskyni bylo nalezeno velmi mnoho zvířecích kosterních pozůstatků z doby, kdy zdejší obyvatelé přešli od lovu velké zvěře k lovu drobných savců, rybolovu a sběru mušlí a plodů, v době 10 000 až 8 000 let před naším letopočtem. Archeologové tu objevili i úlomky keramických okrasných předmětů, keramické figurky a úlomky keramických nádob. Právě u keramických figurek se dříve předpokládalo, že si je pravěcí lidé vyráběli teprve v dalších obdobích.

Velmi cenný je nález kosterních pozůstatků dvou dospělých osob z pozdní mladší doby kamenné, k nimž došlo v roce 1985 až 1986. Pozůstatky ležely na kamenné podložce ve skrčené poloze s hlavami pootočenými na stanu. V náručí jednoho byly nalezeny zbytky hvarské keramiky. U druhého byly u lebky položeny mušle. Tento nález je unikátním příkladem rituálního pohřbívání na jadranských ostrovech v té době. Zdejší lidé nazývají tyto kosterní pozůstatky Dida a Baba (Dědeček a Babička). Kromě toho se našly i dva dětské hroby.

V současné době probíhá ve Velké jeskyně již druhým rokem velký tříletý vědecký projekt MendThe Gap (Smart Integration of Genetics with Sciences of the Past in Croatia: Minding and Mending the Gap). Letos je zaměřen na genetický průzkum rostlin, živočichů i člověka. Je to mezinárodní projekt financovaný Evropskou unií, který vede profesor Preston Miracle z univerzity v Cambridgi. A zúčastnili se ho vědci a studenti z celého světa, univerzity v Cambridgi a Pise, chorvatské výzkumné ústavy a Kulturní centrum ve Vela Luce pod vedením archeologa Dinka Radiće. Na prezentaci dosavadních výsledků multidisciplinárního průzkumu života člověka informovali vědci o dosud neznámých aspektech a podrobnostech měnícího se života. Projekt je hodnocen jako nejlepší ze současných 600 podobných projektů v rámci Evropské unie. Vědci zjistili mimo jiné, že se tehdejší lidé pouštěli i na plavby až 30 kilometrů daleko na otevřené moře, začali se zdobit schránkami mořských měkkýšů, dovedli si postupně vyrobit keramické nádoby, měli svá oblíbená jídla, mezi něž patřilo například masou dnes už dávno vymřelých divokých oslů a ovládali více dalších dovedností, než se zatím myslelo. Archeologický průzkum probíhá i na přilehlém Blatském polji. Výzkumy genetiků dokazují velikou podobnost zdejšího jeskynního člověka a jeho kapacit s moderním člověkem, a to větší než se předpokládalo.

V muzejní sbírce Kulturního centra ve Vela Luce (Centar za kulturu Vela Luka, Obala 3) lze vidět část z několika tisíc nalezených předmětů ve Velké jeskyni.


Zdroj informací:


Mohlo by vás zajímat