LOKRUM

Ostrůvek je vzdálený asi 700 metrů jihovýchodně od dubrovnického starého přístavu. Geograficky se počítá k Elafitským ostrovům, ale pro svou blízkost se pokládá takřka za součást Dubrovníka. Doprava čluny z městského přístavu ve starém Dubrovníku (10 - 15 minut). Pozor! Nepřevezou turisty s batohy nebo krosnami, neboť na ostrůvku je zakázáno tábořit. Lokrum je pro své geomorfologické zvláštnosti a pro svou flóru chráněným územím (chráněno 72 ha).

Lokrum a za ním Dubrovník

Severovýchodní pobřeží ostrůvku Lokrum je nízké, příhodné pro přistávání lodí a člunů (malý přístav Portoć), které sem vozí z Dubrovníka turisty na výlet a na koupání. Zbývající část pobřeží tvoří hladké skály, tyčící se přímo z moře. V jižní části ostrůvku je slané jezero zvané Mrtvé moře (Mrtvo more), které je vyhledávaným koupalištěm. Přírodní scenérie ostrůvku je velmi malebná.

Již v 11. stol. byl zde postaven benediktinský klášter v románském slohu, později několikrát stavebně upravován. Při zemětřesení v r. 1667 byl těžce poškozen, od konce 18. stol.je opuštěn. Na ostrově se dochoval kostelík Navštívení Panny Marie (Navještejna) a kaple svatého Blažeje (Sveti Vlaho), oba ze 16. století.

Podle pověsti se na Lokrumu zachránil při velké mořské bouři anglický král Richard Lví srdce, když se roku 1191 vracel z křížové výpravy.

Na nejvyšším bodě ostrůvku vybudovali Francouzi za napoleonských válek pevnost Fort Royal (91 m n. m.).

Ostrůvek Lokrum koupil v polovině 19. stol. rakouský arcivévoda Maxmilián Habsburský, pozdější mexický císař, který částečně použil zbytků kláštera k vybudování letního sídla, u něho založil subtropický park (mimo jiné i palmový háj). Většina exotických rostlin pochází z Austrálie a Jižní Ameriky. Později byl ostrov v majetku následníka rakouského trůnu Rudolfa, po roce 1918 krále Alexandra Karadjordjeviće. Nyní tu sídlí Chorvatská akademie věd a umění, je tu přírodovědecké muzeum a pamětní muzeum dubrovnického vědce - humanisty Rudjera Boškoviće.