Tzv. Dubrovnická riviéra či Dubrovnické přímoří je úsek pobřeží od městečka Slana do Dubrovníka. Je to část jihodalmatského pobřeží, která po staletí patřila k Dubrovnické republice a do značné míry nese pečeť jejího historického,vývoje. Jedná se většinou o osady, které sloužily dubrovnické šlechtě jako místa pro rekreaci a reprezentaci. I jejich přírodní ráz odpovídal záměrům a estetickému cítění dubrovnických patriciů (Slano, Trsteno, Orašac, Zaton).

V druhé polovině 20. století tu došlo k výstavbě jen omezeného počtu rekreačních zařízení. Jižní část Dubrovnického přímoří, tedy místa v bezprostřední blízkosti Dubrovníku, zůstala vyhrazena pro večerní posezení a krátkodobý odpočinek Dubrovničanů (Veliki Zaton. Mali Zaton, Štikovica, Rijeka Dubrovačka).

Příjezd do Dubrovníka je zkrácen díky vybudování mostu před Dubrovníkem přes ústí řeky Rijeka Dubrovačka (otevřen v květnu r.2002).

Někdy se k Dubrovnické riviéře zahrnují i letoviska jižně od Dubrovníka, tedy oblast nazývaná Župa Dubrovačka, od Kupari až po Cavtat.

Válka v letech 1991 a 1992 přervala příznivý vývoj a vnesla zkázu do těchto míst. Dnes však je již většina škod zacelena a letoviska obnovena slouží opět turistům.