Dubrovnická rivéra - Historie

Dubrovnická riviéra je úsek pobřeží od Slana na severu k Dubrovníku na jihu. Ve zdejších osadách si dubrovnická šlechta stavěla svá letní sídla k odpočinku i reprezentaci, mezi nimiž vyniká letohrádek a arboretum v Trstenu.

Chorvatsko... Místa... Dubrovnická rivéra ... Historie

Nachází se tu vysoký počet předhistorických náhrobků – náhrobních pahorků (tumulů), které jsou rozesety jak přímo na pobřeží (ve Slanu a jinde, tak v sousedním vnitrozemí (Gradina, Lisac, Mravinjac aj.). Nemálo pozůstatků - opevněná hradiště (tzv. gradiny) tu zůstalo po původních obyvatelích, kterými byli ve 3. stol. př.n.l. příslušníci ilyrského kmene Ardijů. Řámané, kteří Ilyry porazili a prakticky je vymazali z mapy tehdejších světa, zbytek romanizovali a stali se tu na půl tisíciletí pány. Z římského panství se zachovaly zbytky hospodářských usedlostí (villae rusticae) – opět např. ve Slanu. Vládu Říma ukončily vpády germánských kmenů. Vystřídala je sice Byznatská říše, po níž tu zůstala např. apsida kostela ve vesnici Čepikuće u Slana (ve vnitrozemí) nebo pozůstatky františkánského kláštera ve Slanu ale konec její nadvlády znamenaly vpády germánských kmenů. Stěhování národů a příchod Chorvatů téměř zlikvidovaly byzantské dědictví.

Další staletí ve zdejším kraji se vyznačovala střídáním krátkodobé nadvlády lokálních vládců a soustavnými pokusy Benátské republiky stát se zde hegemonem. Čtrnácté století přineslo nejen zdejšímu přímoří velkou změnu. Rozpínavá a sebevědomá Benátská republika podlehla tehdy mocného uhersko-chorvatskému království a musela se zříci (jen na čas) nároků na ně. V té době přišla hvězdná chvíle dubrovnické komunity: získala úplnou politickou nezávislost a stala se samostatnou Republikou Ragusa, tedy Dubrovnickou republikou. A jako taková se snažila rozšířit a zabezpečit své území proti mocným sousedům. Koupí získala v první polovině 14. století Ston a Pelješac a v roce 1399 rovněž koupí, i dubrovnické přímoří, které od té doby zůstalo v jejích rukou na dalších 400 let až do jejího pádu.

V pozdním středověku začal i na území dubrovnického přímoří pronikat ze sousední Bosny a Hercegoviny pozoruhodný fenomén – středověké náhrobní kameny zvané stećci (podrobněji v tematickém článku: Výlety za stećky). Na dubrovnickém přímoří se nachází 26 nekropolí stećků (největší je ve vesnici Čepikuće, severozápadně od Slana) , a to v blízkosti kostelů, středověkých hřbitovů, podél cest a jinde.

Fotogalerie (4)

Vaše hodnocení místa

3 hodnocení

Pomohla vám tato recenze?

Zapojte se také. Přidejte svou recenzi místa, získejte body za aktivitu a pomozte ostatním.

Napište recenzi místa

Líbí se vám tato recenze?

Sdílejte tuto stránku dál a podpořte tím nezávislé hodnocení uživatelů jako jste vy.

Facebook Google+