Příjezdové trasy do Rijeky

Jak se dostat autem z České republiky do chorvatské Rijeky?

Chorvatsko... Infomace pro motoristy Příjezdové trasy ... Příjezdové trasy do Rijeky
  • Trasa č. 1 (přes Záhřeb)
    Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Rijeka

  • Trasa č. 2 (přes Lublaň)
    Praha - České Budějovice - Linz - Salzburg - Villach - Lublaň - Postojna - Rijeka


  • Trasa č. 1 (přes Záhřeb) Plánek

    Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Rijeka

    Je to základní a nejčastěji používaná trasa pro cesty do Rijeky (na Kvarnerskou riviéru a Chorvatské přímoří). Bývala i nejlevnější, ale v současné době ji značně prodražuje platba za slovinskou dálniční známku a za chorvatské dálnice. Maximálně využívá dálnic. Trasa je výhodná pro turisty cestující z Moravy.

    Motoristé směřující do Senje, případně do oblasti letoviska Novi Vinodolski nebo k trajektům na ostrovy Ráb a Pag, mohou pokračovat po dálnici Záhřeb - Split až do uzlu Žuta Lokva, kde opustí dálnici po silnici D23 do Senje.

    Pro přechod z ČR do Rakouska (je nutná dálniční známka) se nejčastěji používá bývalý hraniční přechod Znojmo, odkud se pokračuje po silnici E59 směrem na Vídeň. Ve Stockerau (50 km za hranicemi) začíná dálnice (A22) do Vídně (Wien). Z Moravy bude výhodnější bývalý hraniční přechod v Mikulově, může však být rychlejší alternativou i pro cestu z Prahy. Z hranic se jede po silnici E461 přímo do Vídně. Průjezd Vídní po dálnici bývá rychlý, pokud zde nejsou uzávěrky či není dopravní špička. Po dálnici A2 (E59) se příjemně projede téměř celá rakouská část trasy (žádné poplatky se zde neplatí), ve Štýrském Hradci (Graz) se odbočí na dálnici A9 (ukazatele: Slowenien - Spielfeld), která vede rovinou až na bývalý rakousko-slovinský hraniční přechod Spielfeld/Šentilj.

    Doporučujeme koupit slovinskou dálniční známku (viz dálniční poplatky ve Slovinsku) již u rakouských čerpacích stanic nebo nejpozději na hranici, protože krátce za hraničním přechodem začíná ve Slovinsku dálnice A1 do Mariboru (Šentilj - Pesnica, 16 km). Krajina tohoto vinařského kraje je malebná, po pravé straně se táhnou kopce Pohorje, které jsou posledními výběžky Alp. V posledních letech býval průjezd Mariborem problematický, stejně tak silnice od Mariboru, která vede hustě osídlenou zemědělskou krajinou (nížina řeky Drávy) s mnoha vesnicemi. Situace se změnila v létě 2009, kdy byl otevřen východní obchvat Mariboru (Pesnica - Slivnica) a navazující dálniční úsek A4 z Mariboru k Ptuji (Slivnica - Draženci, 20 km). Po sjezdu z dálnice pak zbývá jen 10 km po staré silnici E59 k slovinsko-chorvatskému hraničnímu přechodu Gruškovje/Macelj. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie se tu provádí jen pasová kontrola (vizJaké změny přinese vstup Chorvatska do Evropské unie na hraničních přechodech?).

    Za hraničním přechodem Macelj začíná na chorvatské straně dálnice do Záhřebu (Trakošćan - Zaprešić). Mýtné v Chorvatsku se platí podle délky použitého úseku dálnice až při výjezdu (viz dálniční poplatky v Chorvatsku). Okolní krajina je kopcovitá, směrem k Záhřebu pak kopce ustupují. Po levé straně je vidět vzdálenější masív Ivančica dosahující přes 1000 m a následuje stejně vysoká Medvednica, která je oblíbeným výletním cílem obyvatel Záhřebu. Před Záhřebem, v Zaprešići, se sjíždí z dálnice a hlavní město se objíždí po dálničním obchvatu. Na jihozápadě je velké odpočívadlo s názvem "Plitvice" - Lučko (název je trochu matoucí) s velkým parkovištěm, restaurací, velkými WC a umývárnou uvnitř, hotelem, kempem, benzínovou pumpou atd., sloužící jako častá zastávka při cestě k moři. Opět se najíždí na dálnici (Lučko) a cesta pokračuje přes Karlovac, Bosiljevo (kde se odděluje dálnice do Splitu), dále hornatým horským pásmem Gorski kotar, odkud pak dálnice pozvolna klesá k moři, do Rijeky.

    Pokud nespěcháte, horská střediska Gorského kotaru v těsné blízkosti dálnice stojí za návštěvu (např. Delnice, Lokve s Lokvarským jezerem, Gornje Jelenje či Platak). Přiroda je tu nádherná, výletních cílů mnoho (viz Gorski kotar).

    Trasa č. 2 (přes Lublaň) Plánek

    Praha - České Budějovice - Linz - Salzburg - Villach - Lublaň - Postojna - Rijeka

    Tato trasa je po přírodní stránce velmi atraktivní, neboť vede v Rakousku krásnými vysokohorskými partiemi Alp. Je zároveň nejdražší, protože průjezd tunely se musí platit (Taurský tunel a tunel pod Karavankami), další poplatky jsou na chorvatském území a nově i za slovinskou dálniční známku. Vhodná je zejména pro turisty cestující z Čech (hraniční přechod Dolní Dvořiště za Českými Budějovicemi). Některé úseky dálnice v Rakousku jsou dlouhodobě v rekonstrukci (např. na úseku Linec-Salcburk, dále i za Salcburkem), úsek dálnice Lublaň - Postojna je hodně zatížený. Na slovinsko-chorvatském hraničním přechodu Rupa tvoří se v sezóně tvoří fronty (je malý a nestíhá velký nápor turistů). Nejproblematičtější je silniční úsek je Postojna - Rupa (podrobněji u popisu trasy).

    Pro tuto trasu je nejvýhodnější překročit česko-rakouskou hranici bývalým hraničním přechodem Dolní Dvořiště (Wullowitz na straně rakouské). Je nutná dálniční známka. Za hranicemi následuje 40 km úsek jízdy po silnici E55 zvlněnou krajinou s množstvím obcí. Další 20 km úsek do Lince (Linz) vede již po dálnici (A7) a pokračuje se po ní přes celé Rakousko.

    Za Lincem se objevují vzdálené vrcholky Alp. Cestou do Salcburku (Salzburg) se míjí po levé straně nejníže položená jezera Solné komory (Salzkammergut) s překrásnou horskou scenérií nad nimi. Dálnice (A1) objíždí Salcburk (hrad je z dálnice vidět) a směřuje dále do hor (A10), projíždí četnými tunely, otevírají se stále nové výhledy. Tato dálnice se nazývá Taurská (Tauernautobahn) podle pohoří Taury, které překonává. Úsek s dvěma nejdelšími tunely pod Vysokými Taurami, a to Taurským tunelem (Tauerntunnel) a Katschbergským tunelem (Katchbergtunnel), je placený (poplatky v Rakousku, uvedeny i možnosti objezdu tunelů). Pak dálnice postupně klesá do Korutan. Za Villachem (A11) se projíždí placeným tunelem pod Karavankami do Slovinska (bývalý rakousko-slovinský hraniční přechod Rosenbach/Hrušica).

    Doporučujeme koupit slovinskou dálniční známku (viz dálniční poplatky ve Slovinsku) již u rakouských čerpacích stanic nebo nejpozději na hranici. Ve Slovinsku navazuje na tunel dálnice A2 do Lublaně, které už chybí jen krátké úseky. Po pravé straně se vypínají vrcholky vápencových Julských Alp, míjí se Bled s krásným jezerem a panoramatem těchto hor. Po levé straně jsou vidět Kamnické Alpy. Z Lublaně se pokračuje po dálnici A1 směrem na Koper až do Postojny se známými jeskyněmi (viz výlety: Slovinsko), kde je třeba z dálnice odbočit na silnici č. 6 vedoucí přes Ilirskou Bistrici k slovinsko-chorvatským hranicím Jelšane/Rupa. Tento úsek 62 km po úzké silnici je velice nepříjemný, plný zatáček, tvoří se tu kolony a dochází k zácpám. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie se na hraničním přechodu provádí jen pasová kontrola (vizJaké změny přinese vstup Chorvatska do Evropské unie na hraničních přechodech?).

    Od chorvatského hraničního přechodu Rupa je vybudována dálnice (dálniční poplatky v Chorvatsku), která klesá k moři do Rijeky (28 km).

    Nejoblíbenější lokality