ostrov CRES
Beli
Cres
Valun
Martinšcica
Osor
Punta Križa
ostrov LOŠINJ
Nerezine
Mali Lošinj
Veli Lošinj
UNIJE
ILOVIK
ostrov KRK
Krk
Malinska
Porat
Njivice
Omišalj
Šilo
Dobrinj
Punat
Vrbnik
Stara Baška
Baška
ostrov RÁB
Ráb
Lopar
Supetarska Draga
Kampor
GOLI OTOK
ostrov PAG
Lun
Pag
Novalja
Šimuni
|
Osor
Starobylé městečko s 200 obyvatel, v jižní části ostrova Cres, při
uměle prokopaném Osorském průplavu (Osorski tjesnac) mezi ostrovy Cres a Lošinj. Průplav odděluje Osorský záliv na severu od Lošinjského průlivu na jihu. Přes průliv je postaven otočný most, po kterém
vede hlavní silniční spojka Cres - Lošinj. V
Osorském průplavu bývá někdy velmi silné,
dobře pozorovatelné proudění. Most se každodenně ráno a večer ručně otáčí, aby
mohly proplout čluny a malé lodě.
Obyvatelé se živí zemědělstvím (pěstování olivovníků, vinné révy, chov ovcí), rybolovem a cestovním ruchem. Osor má dobrý chráněný přístav Bijar.
Osor
|
|
Historie a památky
Za římského panství správní byl Osor
střediskem obou ostrovů, tedy Cresu i Lošinje, které byly původně spojeny a
nazývaly se Apsyrtides (odtud údajná souvislost s bájí o Argonautech,
především o Medeině bratru Apsyrtovi, který zde měl být zabit).
Už v antice byl prokopán průplav mezi oběma ostrovy, který umožnil zkrácení plavby v oblasti Kvarneru pro menší lodě.
Vzkvétající město a přístav se za benátského panství stalo administrativním centrem obou ostrovů. Přední místo mu patřilo i jako středisku umění. Odklon těžiště námořní plavby na západoevropské břehy (také nové velké lodě se do úzkého průplavu nevešly), ničivé epidemie moru a malárie však způsobily stagnaci Osoru a jeho pozvolný úpadek. Poslední ranou pak bylo přenesení benátské správy obou ostrovů z Osoru do Cresu začátkem 15. stol.
V Osoru se některé památky minulosti dochovaly takřka v
intaktní podobě, mnohé však pouze ve zříceninách. K nejstarším patří z antických památek částečně dochované hradby, základy chrámů a veřejných budov, římské venkovské usedlosti. Na hřbitově jsou pozůstatky
starokřesťanského katedrálního komplexu ze 6. stol. Osor byl totiž až do
přenesení úřadů sídlem biskupa. U vstupu do obce jsou zříceniny benediktinského
opatství s románskou bazilikou sv.Petra (Sv.Petar) z 11. stol. Románské jsou i dva další kostely - sv.Kateřiny a sv.Marka (Sv.Katarina a Sv.Marko). na hlavním náměstí stojí renenesanční mariánská katedrála (Marijino Uznesenje)
z 15. stol. s bohatou barokní vnitřní výzdobou. Hodnotné jsou i sbírky v katedrální klenotnici (ilum.kodexy, zlaté a stříbrné bohoslužebné předměty). V nedalekém někdejším
biskupském sídle je vzácná starobylá cisterna s pletencovými ornamenty. Ve staré radnici (vijećnica) instalována hodnotaná Archeologická sbírka Osoru (Arheološka zbirka Osora). V kostele sv. Gaudencia z 15.
stol. jsou zbytky nástěnných maleb.
Jižně od Osoru stojí na Suplatonském mysu (Rt
Suplatonski) starochovatský předrománský kostelík sv. Platona (Sveti Platon) s bohatou pletencovou ornamentikou. V zálivu Bijar je k vidění mariánský gotický kostelík a zříceniny františkánského kláštera.
|
|
Koupání
Pěkné koupání zátoce Bijar, u Suplatonského mysu a na mnoha dalších místech.
|
 |
Kultura
V Osoru se každý rok v červenci a srpnu
konají již tradiční a známé Osorské hudební večery (Osorski glazbeni večeri)
s koncerty klasické hudby za účasti vynikajících interpretů, a to jak v
katedrále, tak i na volném prostranství. Stálá výstava Sochařství a
hudba. Tradiční výstavy výtvarných umělců.
|
|
Výlety
krásné koupání na členitém pobřeží v oblasti Punta Križa - 12 km jihovýchodně
městečko Cres - 28 km (možnosti dalších výletů)
městečko Mali Lošinj na ostrově Lošinj - 22 km
pěší výstup na jeden z nejkrásnějších vyhlídkových bodů severního Jadranu, na vrchol Televrina (589 m) v pohoří Osoršćica na severu ostrova Lošinj. Výchozím bodem bývá Osor nebo obec Nerezine, slušně udržovaná horská stezka vede až na vrchol (2 - 3 hod., možno i na horských kolech). Stezka je vlastně starou poutní cestou, kterou věřící již po staletí každoročně vystupují v den sv. Anny ke kostelíku sv. Mikuláše, patronu námořníků a poutníků, který stojí půlhodiny pod vrcholem. Upravena byla přibližně do současného stavu v r. 1887 Rakouským turistickým klubem pro rakouského následníka trůnu Rudolfa, který tu při pobytu v Malém Lošinji s oblibou poznával i jeho okolí. Při dobré viditelnosti, nejlépe v den po větrném počasí, které vyčistilo vzduch, jsou na severním obzoru dobře viditelné italské Dolomity a slovinské Julské Alpy (s jejich nejvyšší horou Triglavem), na východě Gorski Kotar, Velebit a obě Kapely, na západě italské Apeniny. V Jadranu svítí blízké i daleké ostrovy a ostrůvky: na východě a jihovýchodě Ráb, Pag, Silba a Olib, na západě a jihozápadě: Unije, Srakane a Susak. Informace také v tematickém článku: Hory kvarnerských ostrovů.
|
|