 Split, katedrála |
Na den sv. Jiří, který se v Chorvatsku slaví 23. dubna (nikoli jako u nás 24. dubna), se ve Splitu konaly velké oslavy osmistého výročí dokončení jednoho z největších děl románského umění na chorvatské půdě, dveří katedrály sv. Domnia (chorvatsky Sveti Dujam), která je zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie (Uznesenje Blažene Djevice Marije). Dveře katedrály z ořechového dřeva , které se pokládají za jedny z nejkrásnějších v Evropě vytvořených v románském slohu, vyzdobil začátkem 13. století svými dřevořezbami mistr Andrija Buvina, řezbář, sochař a malíř místního původu.
Výzdobu u něj objednal tehdejší splitský arcibiskup Bernard učený cisterciák z Itálie, významná osobnost v celoevropském měřítku. Byl před arcibiskupskou kariérou učitelem a osobním přítelem chorvatského a uherského krále Emericha (Emerik). Jak ve své slavné kronice Historia Salonitana informuje Toma Arhidjakon, byl Bernard pověřen králem Emerichem vymýtit ze své arcidiecéze heretickou nauku, která v té době již ovládala mnohé evropské oblasti. Byla to hereze Albigenských, Valdenských, patarénů, bogomilů. Ti pronikali i do samotného Splitu a arcibiskup Bernard musel vynaložit nemalé úsilí kacířský blud ve městě vyvrátit.
Mistr Andrija Buvina dostal tedy začátkem 13. století úkol vytvořit dílo, které by všem, i těm neznalým písma, zprostředkovalo poznání základních principů evangelia. Tedy vlastně vytvořil jakousi „Bibli chudých“, latinsky Biblia pauperum. A Andrija Buvina se svého úkolu zhostil s mimořádným mistrovstvím.
 Split, Buvinovy dveře do katedrály |
Na 28 polích dvoukřídlých dveří, které jsou vysoké 524 cm a široké 351 cm, zachytil mistrovsky výjevy z Kristova života, a to od Zvěstování až po Nanebevstoupení. Ikonografický program redukoval na ty nejzávažnější momenty, např. Kristovo narození, Klanění Tří králů, Útek do Egypta, Svatba v Káně Galilejské, Proměnění, Setkání se Samařankou, Poslední večeře, Modlitba na Olivové hoře, Jidášův polibek, Kristus před Pilátem, Ukřižování, Ukládání do hrobu, Nanebevstoupení. Všechny výjevy jsou lemovány rostlinnými i dalšími ornamenty. Buvina vychází z románských principů, ale čerpá i z ostatních západních pramenů a nezřídka i z východních, byzantských předloh a schemat (např. motiv sestoupení do pekla je výlučně východní, ortodoxní). Buvina naplnil scény životem, emocemi, které byly blízké a srozumitelné i negramotným, ale neslevovaly nic z vysokých uměleckých záměrů Mistra. Výjevy jsou chronologicky seřazeny. Začínají nalevo na levém křídle a pokračují na prvém křídle zdola nahoru. Dveře jsou vyřezány z ořechového dřeva a dřeva rohovníku, mělké reliéfy byly navíc malované a pozlacené.
Dveře se velmi dobře dochovaly, jen jejich spodní část byla poněkud poškozena (okopána procházejícími věřícími). Je to v celoevropském měřítku unikátní – těch dochovaných dřevěných historických dveří je opravdu doslova jen několik (např. v mariánském románském kostele ve Kolíně nad Rýnem). Na rozdíl od kovových, kterých zůstal podstatně větší počet.
 Split, výjev "Vjezd do Jeruzaléma" |
Je třeba jen litovat, že se nedochovalo Buvinovo malířské dílo – freska se sv. Kryštofem na peristylu.
Obnova dveří proběhla v minulosti již několikrát. Ta nejzávažnější, v roce 1908, byla realizována pod dohledem významného rakouského architekta, restaurátora a archeologa A. Hausera, který současně vedl obnovu celé katedrály, Diokleciánova paláce, katedrály v Zadaru, středověké lodžie v Trogiru, renesanční lodžie ve Hvaru, paláce Sponza v Dubrovníku. Vlastní restaurátorské práce prováděli čeští umělci pod vedením A. Švimberského z Chrudimi.
K letošnímu výročí proběhla v paláci Skočibušić-Lukaris na peristylu výstava, bylo vydáno několik monografií a uskutečnilo se mezinárodní sympozium "Dveře Andrije Buviny ve splitské katedrále 1214 – 2014" (Vratnice Andrije Buvine u splitskoj katedrali: 1214 – 2014).
Zdroj informací:
- Ministerstvo kultury Chorvatské republiky (Ministarstvo kulture Republike Hrvatske): www.min-kulture.hr
- Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr
