Klášterní lékárna v Dubrovníku je stará 700 let

Lékárna františkánského kláštera v Dubrovníku je třetí nejstarší v Evropě. Byla založena již v roce 1317.

Chorvatsko... Články ... Témata ... Klášterní lékárna v…
Publikováno: 30.11.2017

Františkánský klášter (Franjevački samostan Male braće) patří k hlavním památkám města Dubrovníku. Nachází se přímo v centru města, na hlavní historické tepně města – Stradunu. Tato mimořádná hodnotná stavba přechodu gotiky v renesanci se budovala po celé 14. století až do třicátých let 15. století. Jeho nejstarší a nesporně nejcennější částí je krásný rajský dvůr (klaustar), jehož křížová chodba se štíhlými dvojitými elegantními sloupy vděčí za svou působivou atmosféru svému tvůrci, Mihoji Brajkovi z Baru. Hlavní ozdobou jednoduchého klášterního kostela sv. Františka je jeho obdivovaný jižní pozdněgotický portál směrem na Stradun s Pietou – postavou sedící Bohorodičky s mrtvým Ježíšem Kristem v náručí a dvěma světci z poloviny 15. století, která je dílem bratří Petrovićů.

Sám klášter, kostel i jeho sakristie uchovává umělecká díla a předměty mimořádné hodnoty, avšak největší pozornost si mezi návštěvníky získává stará františkánská lékárna v areálu kláštera. A je to pochopitelné – vždyť tato populární dubrovnická lékárna je třetí nejstarší v Evropě. Byla založena již v roce 1317. A pokud by byl měřítkem nepřetržitý provoz lékárny od založení až po dnešní dobu, pak by františkánská lékárna v Dubrovníku získala pravděpodobně evropské prvenství. Ze začátku sloužila pouze potřebám bratří františkánů, ale rozvoj města přispěl k tomu, že se lékárna z humanitárních a charitativních důvodů začala starat i o potřeby městského lidu. Františkáni připravovali léky z léčivých bylin, o jejichž léčivých účincích měli bratři rozsáhlé znalosti. Vyráběli masti, čaje, prášky, různé lektvary a desítky dalších léčivých přípravků. V lékárně to vonělo mátou, šalvějí, meduňkou a dalšími bylinami, které bratří pěstovali v klášterní zahradě.

V muzeu františkánského kláštera je vystaven inventář staré lékárny, zahrnující lékárnický stůl a nábytek z 16. století, lékárnické přístroje a desítky nádob. V regálech jsou umístěny jak dřevěné lékárenské nádoby, v nichž se původně léky uchovávaly, tak pozdější porcelánové. Mezi nimi jsou cenné nádoby a vázy z 15. až 16. století ze Sieny, Florencie i z Malé Asie. K vidění je destilační aparát ze 14. století, přesné váhy z 16. století vyložené kůží, odměrky, staré lékárnické nádoby na přípravu léků, hmoždíře a nádobky na léky - dřevěné, kovové i porcelánové. Na zdi visí prosklená skřínka s jedovatými extrakty, jejíž dvířka se dají otevřít jen tajným trikem. Každý předmět tu má svoji historii.

Muzeum uchovává velmi cenné knihy z oboru farmakologie a medicíny, lékárnické příručky a rukopisy s dvěma tisíci recepty na přípravu známých léků, ale i tajemných přípravků na všechny možné nemoci a potíže. Nejstarší farmakologická kniha byla napsána již ve 13. století a vytištěna v 15. století.

Bohužel historické listiny o lékárně a jejích osudech od založení po tragické zemětřesení v roce 1667 neexistují – shořely při požáru, který po zničujících otřesech následoval a při němž lehla popelem i značná část celého města.

Původně se lékárna nacházela v přízemí kláštera, mezi sakristií a kapitulní síní. Byla tak veřejnosti velmi dobře dostupná. V roce 1671 byla přestěhována do bezprostřední blízkosti klášterní nemocnice. V roce 1741 papež nařídil, že nesmí sloužit veřejnosti, ale již o padesát let později ji další papež vzhledem k neustálému volání dubrovnické veřejnosti po jejím obnoveni i vzhledem k proslulosti, kterou si františkánská lékárna v průběhu doby díky odborným znalostem bratří získala, znovu povolil jako veřejné zařízení.

Po pádu Dubrovnické republiky, kdy se stala součástí habsburského císařství, vyvstal pro lékárnu problém v souvislosti s rakouským zákonem nařizujícím, že lékárnu smí vést jen diplomovaný lékárník. Protože však v té době neměl žádný z františkánů ono potřebné vzdělání, obrátila se klášterní komunita na rakouského císaře Františka Josefa I. s prosbou o udělení výjimky. S císařovým dočasným souhlasem pak byla lékárna v provozu dál. Až za pár let získal první řeholník potřebné vzdělání.

Začátkem 20. století se lékárna přestěhovala zpět do přízemí, ale nikoli na místo, kde byla předtím, nýbrž přímo ke vchodu, kde funguje dodnes. V té době byla také zařízena novým nábytkem a vybavením. Po druhé světové válce převzal provoz lékárny chorvatský stát. Začátkem šedesátých let hrozilo její znárodnění, ale to se neuskutečnilo díky tomu, že lékárna tvoří s klášterem jedinečný neoddělitelný stavební celek a není možné uskutečnit izolování jejích prostor. "Národní lékárna Dubrovník" pak platila klášteru nájem a stejný vztah převzal v roce 1991 i samostatný chorvatský stát, který provozem lékárny pověřil "Zdravotnické zařízení Lékárna Dubrovník". Toto zařízení uzavřelo s františkány nájemní smlouvu, která se každoročně prodlužuje.

Lékárna dodnes připravuje různé přípravky podle starých receptur a je o ně velký zájem. Pleťové vody ze středomořských bylin, krémy z přírodních olejů bez jakýchkoli konzervantů nebo bylinné čaje se tak staly vyhledávanými suvenýry, které jsou doporučovány na stránkách zahraničních průvodců. O jejich věhlasu svědčí i fronty zahraničních návštěvníků, především z Dálného východu.

U příležitosti 700. výročí Lékárny Malých bratří v Dubrovníku uspořádala 10. listopadu Chorvatská farmaceutická společnost vědecké sympozium „700 let lékárenství v Dubrovníku“, kde byly přeneseny příspěvky o historii františkánské lékárny, o jejích cenných exponátech, významných lékárnících – františkánech, o rozvoji zdravotní péče v Dubrovníku, o zdejším lékárnictví od 13. do 18. století a dalších tématech. Současně byla představena i nová kniha Fra Stipe Nosiće "Lékárna Malých bratří – 700 let zdraví obyvatel Dubrovníku".


Zdroj informací:


Nejbližší zajímavá místa

Mohlo by vás zajímat