Výstava cenné osmanské keramiky ze dna Jadranu

V Dubrovníku byla 15. července 2016 zahájena výstava zvaná "Iznik – osmanská keramika z hlubin Jadranu", která slavila velký úspěch v roce 2015 v záhřebském muzeu Mimara.

Chorvatsko... Články ... Aktuality ... Výstava cenné…
Publikováno: 19.07.2016

V Dubrovníku byla 15. července 2016 zahájena výstava zvaná "Iznik – osmanská keramika z hlubin Jadranu" (Iznik – osmanska keramika iz dubine Jadrana), která slavila velký úspěch v roce 2015 v záhřebském muzeu Mimara.

Dubrovník
Dubrovník

Jde o soubor keramiky, která byla nalezena v roce 2007 na mořském dně v útrobách benátské obchodní lodě a kolem ní, která ztroskotala kolem roku 1580 (za vlády sultána Murada III.) na mělčině Sv. Pavla (pličina Sveti Pavao) u jihodalmatského ostrova Mljetu. Bylo obrovským štěstím, že vrak lodi nenašli lovci pokladů a zloději, ale objevili jej úplně nedotčený členové potápěčského centra Medvešćak Sava ze Záhřebu a okamžitě o svém nálezu informovali příslušné orgány.

Šlo opravdu o nález mimořádných hodnot, protože benátský obchodník přivážel na své lodi z tureckého města Izniku (dříve byzantská Nikaia) velmi cenný náklad iznické keramiky, která byla tehdy velmi módním, luxusním a vyhledávaným zbožím, za které byli bohatí Benátčané ochotni platit velmi vysokou cenu. Bylo štěstí, že vzácné zboží bylo po ztroskotání překryto vrstvou písku, která je konzervovala. Iznickou keramiku si vysoce cenila i nejbohatší vrstva turecké společnosti a byl jí vybaven i sultánův dvůr.

Z moře bylo vyzdviženo na 70 keramických předmětů, ale předpokládá se, že v moři se na místě vraku nachází ještě mnoho dalších vzácných předmětů. Nálezy byly skutečně mimořádně nádherné. Byly to bohatě zdobené orientální keramické nádoby jako džbány, talíře, mísy a jiné.

Pro tuto iznickou keramiku byly typické kobaltově modré a ultramarinové barvy na bílém podkladě, které se často střídaly se zelenou, černou a červenou. Mezi motivy byly časté stylizované mořské vlny a mořská pěna, květy lotosu a lilie, úponky rostlin a jejich listy.

Vzácný náklad přepychové iznické keramiky z lodě, která ztroskotala u Mljetu je na světě jedinečný. Jedním z nejkrásnějších předmětů je velká keramická mísa s motivem muže hrajícího na mandolinu v rozkvetlé zahradě. Podobné motivy byly typické pro svatební a zásnubní dary bohaté vrstvy turecké společnosti v 16. a 17. století. Mezi nálezy nechyběly ani cenné kovové předměty: cínový džbán, měděná plochá mísa, části svítilen a další.

Archeologové a potápěči našli však i mnoho dalších předmětů typických pro každodenní život tehdejších námořníků. Některé z nich, ty drahocennější, patřily zřejmě kapitánovi, ty skromné byl majetkem obyčejných členů posádky. Našlo se mnoho i z vybavení lodní kuchyně, sklenění nádobí a také mince.

O tom, jak vysoko si italský majitel lodi cenil převážené zboží, svědčila mimo jiné i děla, kterými byla loď vybavena – našlo se osm bronzových děl a předpokládá se, že na dně moře čeká na archeology ještě deváté.

Ztroskotání lodí v Jaderském moři, ať už šlo o potopení v bouři nebo najetí na mělčinu či na skály, byla dost častá, neboť zdejší lodní provoz byl velmi intenzivní. Před třemi lety byla veřejnosti zpřístupněna sbírka předmětů z benátské lodi ztroskotané v roce 1583 u Biogradu na moru, u skalnatého ostrůvku Gnalić. Loď jela v opačném směru, tedy z Benátek do Turecka. Vezla náklad skleněných okenních tabulek pro vyhořelou část sultánova harému, jakož i nádhernou hedvábnou tkaninu pro sultánovu matku. Sbírka je nyní součástí místního muzea. Více informací najdete v článku: Tajemství ztroskotané lodi u ostrova Pašmanu.

Průzkum ztroskotané lidi u Mljetu prováděli chorvatští podmořští archeologové spolu se specialisty z benátské univerzity Ca´Foscari, kteří se však převážně věnovali zkoumání samotné lodi. Předměty se spolu s vrakem nacházely v hloubce přibližně čtyřicet metrů, jen dvě stě metrů od pobřeží.

Výstava se koná v Etnografickém muzeu Rupe (Etnografski muzej Rupe), které patří pod Dubrovnická muzea (Dubrovački muzeji), Kromě exponátů z benátské lodi se může návštěvník podrobněji seznámit s vývojem iznické keramiky od doby sultána Selima I. do vlády Murada III. Vrchol co do kvality i rozsahu výroby dosáhla iznická keramika za Sulejmana Nádherného.

Výstava potrvá do 30. září 2016.

Informace: Dubrovački muzeji


Zdroj informací:

Diskuze k článku

yjvulwbx wagremgu
yjvulwbx wagremgu
27.09.2018 22:57:06

1

Mohlo by vás zajímat