Na Dnech chorvatského cestovního ruchu, které se v letošním roce konaly v polovině října v Poreči, byl představen "Akční plán rozvoje cykloturistiky" (Akcijski plan razvoja cikloturizma). Právě cykloturistika má mít v nejbližších letech zásadní význam při růstu chorvatského cestovního ruchu, zejména v předsezónních a posezónních obdobích. V evropském rámci se má za to, že podíl pobytů, během nichž bude cykloturistika hlavní aktivitou, vzroste v příštích deseti letech o deset procent. Byť je Chorvatsko zemí s relativně dobrou sítí lokálních i župních cyklistických stezek, z nichž některé jsou součástí mezinárodní cykloturistické sítě, není cykloturistika jako turistický produkt dosud adekvátně valorizována a komerčně využitá.
Jak na kongresu zdůraznil chorvatský ministr cestovního ruchu, získalo si Chorvatsko v uplynulých deseti letech v rámci Evropy významnou pozici jako evropská turistická destinace. V Evropě je v současné době asi 60 milionů aktivních cyklistů, a ti v průměru o dovolených utrácejí o přibližně 30 procent víc než ostatní turisté, a právě tato skutečnost je velmi významná. V roce 2020 má být cykloturistika jedním z nejdůležitějších faktorů rozvoje celoročního cestovního ruchu Chorvatska. Rozvojem a podporou infrastruktury a vytvářením doprovodných aktivit může celý prostor Chorvatska pak fungovat jako velká cykloturistická destinace.
Urychlený růst cykloturistiky a adrenalinové turistiky se očekává i v budoucnu. Je to trend směřující k aktivnímu a zdravému odpočinku, odpovědnému vůči okolí. V souladu se zájmy a hodnotami „nových“ turistů se očekává další diverzifikace turistických produktů a jejich kombinace. Například se bude kombinovat dobrodružný a sportovní cestovní ruch s gastronomií, kulturou a podobně.
Za hlavní cíle plánu rozvoje cykloturistiky se považuje vybudování cyklistických tras v koridorech Národní sítě cykloturistických tras, jejich vybavení signalizací, turistickou infrastrukturou ve smyslu "bike and bed" a propagace cykloturistiky.
V rámci programu rozvoje cykloturistiky se uvádějí konkrétní priority při budování cykloturistických stezek:
- vzájemné spojení důležitých urbánních center přímořského Chorvatska a turistických riviér s okolím: Pula – Rovinj, Opatija – Rijeka – Cerikvenica, Nin – Zadar – Biograd, Vodice – Šibenik – Primošten, Trogir – Split – Omiš, Makarská riviéra, Dubrovník – Konavle);
- hlavní ostrovy (Krk, Cres, Lošinj, Ráb, Pag- Brač, Hvar, Korčula) a poloostrov Pelješac;
- Dalmatské vnitrozemí (Ravni kotari – Vranské jezero, oblast národního parku Krka – Drniš – Knin, oblast Vrlika – Sinj – Imotski);
- Gorski kotar a Lika, zvláště okolí národního parku Plitvická jezera;
- spojení větších kontinentálních urbánních středisek s okolím (Záhřeb, Osijek, Varaždín, Karlovac, Sisak, Bjelovar, Koprivnica, Slavonský Brod, Vukovar);
- oblasti při velkých říčních tocích (Dunaj, Dráva, Sáva, řeky v okolí města Karlovac);
- oblasti v okolí termálních středisek (oblast termálních lázní v Záhoří, Sveti Martin na Muri, Daruvar a Lipik) a hlavní vinorodé oblasti (mezimurská, záhořská, moslavacká, požežsko- kutjevacká, brodská, djakovská, baransjká, srijemská).
Chorvatská cykloturistická síť navazuje na Evropskou síť cyklotras – EuroVelo, která je projektem Evropské cyklistické federace (European Cyclists Federation – ECF) na období let 2012 - 2020. V rámci tohoto projektu se Chorvatska týkají tyto trasy:
- EuroVelo 6 Atlantik – Černé moře, v Chorvatsku Dunajská trasa (hranice s Maďarskem – Batina – Osijek – Vukovar – Ilok – hranice se Srbskem);
- EuroVelo 8 Středomořská trasa, v Chorvatsku Jadranská trasa (hranice se Slovinskem – Umag – Pula – Rijeka – Zadar – Šibenik – Split – Dubrovník – hranice s Černou Horou);
- EuroVelo 9 Balt – Jadran, v Chorvatsku Istrijská trasa (hranice se Slovinskem – Umag – Poreč – Rovinj – Pula);
- EuroVelo 13 trasa Železné opony, v Chorvatsku Drávská trasa (hranice se Slovinskem – Varaždín – Hlebine- Donji Miholjac – hranice s Maďarskem).
Zdroj informací:
- Ministerstvo cestovního ruchu (Ministarstvo turizma): www.mint.hr