Pro obyvatele Splitu není tato zpráva žádným překvapením. O uzavření zoologické zahrady, která byla součástí Přírodovědného muzea (Prirodoslovni muzej) v lesoparku Marjan ve Splitu, se hovoří již delší dobu a odborníci a ochránci zvířat ji považovali v současné podobě za nedůstojnou a žádali její zrušení. Poukazovali především na naprosto nevhodné držení zvířat v malých klecích v neudržitelných podmínkách. Nazývali ji "ostudou Splitu" či "nejhorší ZOO na světě". Vedení města se s těmito názory ztotožňovalo, muselo však současně řešit dva zásadní problémy: kam se zvířecími obyvateli zoologické zahrady a jak co nejvhodněji využít uvolněný prostor na Marjanu.
Split, poloostrov Marjan
Uzavřít zoologickou zahradu na Marjanu po téměř století existence nebylo jednoduché již proto, že to byla jediná zoologická zahrada na celém území Dalmácie. Nebyla pravda reprezentativní, ale po celou dobu své historie plnila víceméně uspokojivě výchovný úkol: seznámit děti a mládež s výběrem domácí a cizí fauny, byť velmi omezeným. Měla již dávno za sebou období své největší slávy, například když na její otevření v roce 1926 přišlo tři tisíce návštěvníků nebo když v roce 1928 přední chorvatský zoolog, profesor Umberto Girometta, založil v blízkosti muzea akvárium s devíti osvětlenými nádržemi, jediné na území tehdejšího Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Všechna zvířata byla, tak jak to bylo v tehdejších zoologických zahradách zvykem, chována v klecích a nové moderní trendy v uspořádání, etické principy a kvalitnější vztah ke zvířatům, nové zákonné předpisy, které tento vztah upravují, se v praxi marjanské zahradě příliš neprojevovaly. Druhá světová válka se silně podepsala na stavu splitské zahrady, kdy například její součást, budova Přírodovědného muzea s hodnotnými sbírkami exponátů byla německou armádou přeměněna ve vojenskou ubytovnu a sbírky rozprášeny. Po osvobození došlo sice k určité revitalizaci, avšak Přírodovědné muzeum postupně dál chátralo, a tak zůstala jen otevřená zoologická zahrada, jejíž fond zvířat byl jen minimálně obnovován a doplňován.
Správa Přírodovědného muzea ve Splitu hledala a převážně našla pro cizokrajná zvířata ze zoologické zahrady nový domov. Tak například třináct druhů zvířat přijala zoologická zahrada v Osijeku (mimo jiné jeleny, husy, kachny, dikobraze, ptáka kakadu) a pět druhů zahrada ve Slavonském Brodu. Vlk a koně našli útočiště v Kuterevu na svazích Velebitu, kam byli již na jaře přemístěni dva medvědi. Tygr se přestěhuje v Belgie a makak medvědí do Nizozemska. Místní druhy zvířat (ovce, kozy, osli apod.) budou přemístěny až na samém konci existence zahrady, tedy koncem roku.
Nyní řeší vedení města Splitu nelehký úkol: jak využít prostor uvolněný po zoologické zahradě na Marjanu. Jsou návrhy, aby bylo vytvořeno jakési dětské centrum pro hry těch malých a nejmenších, četné hlasy volají po tom, aby prostor zůstal zachován Přírodovědnému muzeu, který by jej mohl využít pro vybudování kvalitnějšího moderního výchovného centra, samozřejmě však bez živých zvířat. Nechme se překvapit, jak jednání dopadnou.
Zdroj informací:
- Slobodna Dalmacija: www.slobodnadalmacija.hr
