Jak je to se stavbou mostu na poloostrov Pelješac?

Chorvatsko... Články ... Aktuality ... Jak je to se…
Publikováno: 21.10.2008

Již dlouhou řadu měsíců probíhají jednání mezi nejvyššími orgány Chorvatské republiky a Republiky Bosna a Hercegovina o výstavbě mostu z pevniny v Jižní Dalmácii z mysu Medjed u osady Komarna na pevnině (západně od letoviska Klek) na severovýchodní pobřeží poloostrova Pelješac, a to do blízkosti obce Brijesta. Vybudováním 2,3 km dlouhého mostu by se překlenul průliv Malého Stonu (kanal Malog Stona). A právě v tom je potíž! Jižně od Kleku se totiž rozkládá 15 km široký pás území Republiky Bosna a Hercegovina, které je od území Chorvatska odděleno dvěma hraničními přechody. Bosna a Hercegovina požaduje, aby projekt mostu byl v souladu s mezinárodním právem, podle něhož má Republika Bosna a Hercegovina nezadatelné právo na přístup k otevřenému moři bez jakýchkoli překážek.

O výstavbě mostu rozhodla chorvatská vláda po volbách v roce 2003. Nový chorvatský předseda vlády Ivo Sanader tehdy oznámil, že mezi priority jeho vlády bude patřit výstavba mostu z pevniny na poloostrov Pelješac. Hlavním důvodem je "dostat z izolace" nejjižnější část Chorvatska, která je oddělena patnáctikilometrovým koridorem Republiky Bosna a Hercegovina a "spojit" tak území Chorvatska. Most má zjednodušit cestu na dalmatský jih především chorvatským občanům, ale i cestujícím z jiných zemí, neboť jim odpadne dvojí překročení chorvatské státní hranice s Bosnou a Hercegovinou (před a za Neumem), které zatím museli absolvovat při cestě ze střední Dalmácie do Dubrovníka a současně přiblížit nejen Pelješac, ale též jihodalmatské ostrovy Korčula a Lastovo.

Politické rozhodnutí o výstavbě mostu mělo od začátku mnoho odpůrců, včetně prezidenta Mesiće. Ten otevřeně kritizoval stavbu mostu jako příliš drahou a nerentabilní. Navrhoval uvažovat o jiných alternativách "spojení" chorvatského území, např. získání koncese od Repuliky Bosna a Hercegovina na část jejího území k vybudování tunelu či nadjezdu v rámci budoucí dálnice z Ploče do Dubrovníka.

Nejzásadnější však námitky vznesla Bosna a Hercegovina, která se odvolávala na právo na volný přístup k otevřenému moři. Pouze patnáct metrů (podle původního plánu) vysoký most by neumožňoval vstup větším lodím do vod Bosny a Hercegoviny. Chorvati tedy projekt mostu upravili a "zvýšili" jej ve středové části na 35 metrů nad mořskou hladinou.

V listopadu 2005 byly slavnostně zahájeny práce na stavbě mostu a na přístupových cestách (viz aktualita: Začne se stavět most z dalmatské pevniny na poloostrov Pelješac). Netrvalo však dlouho a kvůli pokračujícím protestům Bosny a Hercegoviny byla stavba zastavena. Následovala dlouhá jednání odborníků i politiků obou zemí.

Chorvatsko nakonec splnilo všechny požadavky Bosny a Hercegoviny ohledně stavby mostu. Most musí být vysoký 55 metrů nad mořskou hladinou a vzdálenost mezi dvěma středovými pilíři bude 200 metrů. Tato opatření by měla bosensko-hercegovské straně umožnit hladký vjezd a výjezd i největších zámořských lodí do bosensko-hercegovského přístavu Neum.

Podpisu smlouvy o stavbě mostu mezi oběma státy brání již jen postoj některých politiků Bosny a Hercegoviny, kteří se snaží do smlouvy zahrnout i řešení sporu o mořské hranici. Chorvatská strana však věří, že začátkem léta bude stavba mostu zahájena.

Na pevnině u Kleku bude postavena nová silniční přípojka z Jadranské magistrály na most - odbočí na úseku mezi osadami Raba a Duboka. Z osady Brijesta na poloostrově Pelješac se pak bude z mostu pokračovat po nové silnici o délce 14,7 km, která se u osady Doli napojí opět na Jadranskou magistrálu. Na této trase budou pro novou silnici postaveny dva velké tunely a dva mosty. Aby se nová komunikace vyhnula historickému městečku Ston, bude u osady Broce postaven most dlouhý téměř půl kilometru a vysoký 30 metrů, překlenující Stonský průliv (Stonski kanal).

Ambiciózní projekt mostu a návazných komunikací představuje investici v hodnotě 250 milionů eur!

Další informace a mapy:


Mohlo by vás zajímat