Prvním sídlem byl řecký Epidauros, který se později stal římskou kolonií Epidaurus. Začátkem 7. stol. byl zničen Avary a Slovany, jeho obyvatelstvo našlo útočiště na skalách ostrůvku Lause (dnešní Dubrovník). Dále pak toto sídlo sdílelo osudy Ragusy - Dubrovníka.
Pozůstatky antického města - divadla, hrobů, římské cesty. Pozůstatky opevnění z 15.-16. stol. Renesanční Knížecí palác z 15. - 16. stol., sídlo dubrovnického místodržitele. Je v něm cenná knihovna Baltazara Bogišiče (19. stol.), velkého právního vědce, archiv, lapidárium aj. Významnou součástí je Bogišićova hodnotná sbírka grafiky světových mistrů. V barokním kostele sv. Mikuláše jsou též umístěny obrazy Vlaha Bukovce. Bukovcův rodný dům s galérií jeho děl byl po mnohaleté obnově otevřen začátkem roku 2004. Vlaho Bukovac byl nejvýznamnějším chorvatským malířem začátku 20. století. Působil po léta jako profesor na umělecké akademii v Praze, kde též v roce 1922 zemřel.
 Cavtat, mauzoleum rodiny Račićů od I. Meštroviće |
V goticko-renesančním františkánském klášteře (franjevački samostan) umělecká sbírka (Umjetnička zbirka). V jeho goticko-renesančním kostele P.Marie Cavtatské jsou díla starých dubrovnických mistrů a Vlaha Bukovce. Barokní farní kostel má dřevěné oltáře. Na faře je pinakotéka. Na nejvyšším bodě poloostrova u hřbitova mauzoleum rodiny Račićů, vynikající dílo Ivana Meštroviće, významného chorvatského sochaře první poloviny 20. století (viz tematické články: Mauzoleum rodiny Račićů v Cavtatu, Split a dílo Ivana Meštroviće).
Moderní významnou stavbou je hotel Croatia, pokládaný za stavebně nejlepší hotel na chorvatském pobřeží (škody, které za poslední války hotel utrpěl, byly již opraveny).
