Dubrovník patří mezi města s bohatou a pohnutou historií.
Zrod výjimečného města
- Založili ho zřejmě řečtí uprchlíci z nedalekého Epidauru (dnes Cavtat) na počátku 7. století. Osadu na skalnatém ostrůvku Lause, který od pevniny dělil úzký průliv, pojmenovali Ragusium (podle řeckého ekvivalentu slova lause = útes). Později se název změnil na Ragusa.
- Již před příchodem uprchlíků ale na Lause stála velká byzantská bazilika, což znamená, že oblast byla osídlena mnohem dříve. Podle posledních archeologických průzkumů byl Dubrovník původně řeckou námořní osadou.
- Na pevninské části Dubrovníku mezitím vznikala slovanská osada Dubrava. Ve 12. století se obě obce spojily v jednu a průliv postupně přirozeným naplavováním písku zanikl.
Mocenský vzestup Dubrovnické republiky
- Dubrovník vždy usiloval o samostatnou politiku, i v rámci vztahů s expanzivními mocnými sousedy. Formálně uznával svrchovanost Byzantské říše i pozdější nadvládu Benátské republiky, ale dokázal si zachovat svou vnitřní nezávislost. A tak město klidně rostlo a vyvíjelo se.
- Ve 14. století požádal Dubrovník o ochranu chorvatské krále a benátský místodržitel opustil město. Moc převzala Velká rada (složená z lidu).
- V 15. století získali rozhodující vliv v radě šlechtici. Dubrovník se stal patricijskou republikou. Správní systém měl sice své slabiny, ale byl demokratičtější než ten benátský. Zákonodárnou moc držela Velká rada, výkonnou Malá rada a kníže. O zahraniční i vnitřní politice rozhodoval senát složený z patriciů.
- Dubrovnická republika (zpočátku republika Ragusa) patřila mezi nejpokrokovější státy středověké Evropy: vydali sociálně hygienické zákony (13. století), zavedli bezplatnou zdravotní péči o obyvatele, založili starobinec, lazaret, leprosérii, lékárnu i nalezinec (14. - 15. století). Sváželi odpad a pojišťovali lodě i jejich náklad (15. století).
- Od 15. století platil Dubrovník tučný poplatek za ochranu nejen uherskému králi, ale také tureckému sultánovi, tzv. harač se pohyboval v řádech tisíců a jednalo se o luxus, který si málokdo mohl dovolit. Turecká ochrana však otevřela Dubrovníku dveře k obchodu mezi Evropou, tureckým Balkánem a Malou Asií. Dubrovničtí kupci se mohli volně pohybovat až po samotný východ Osmanské říše. Kromě obchodu kvetla také těžba soli.
- 15. - 16. století představovalo vrchol prosperity této minirepubliky. Dubrovník se stal silnou obchodní a námořní velmocí: 300 lodí a 4000 námořníků tvořilo 3. největší loďstvo tehdejšího světa. Také se dařilo úspěšně soupeřit s Benátskou republikou.
- Relativní blahobyt a poměrný mír pomohly rozvoji věd a umění v 15. - 18. století.
- Dubrovnická republika ovládala od 14. století tyto oblasti: většinu Jihodalmatských ostrovů, pobřežní městečka a obce až ke Stonu na severu, celý poloostrov Pelješac, k jihu všechny obce až po Konavle.
