Ostrov měl podobnou historii jako sousední Ugljan a Dugi otok. Byl osídlen již v prehistorické době, ale hlavní vlnu nových přistěhovalců v novověku přineslo až 16. a 17. stol., kdy na ostrově hledali útočiště běženci z Turky dobytých území na pevnině. Iž byl po staletí majetkem zadarských šlechtických rodin Fanfognů a Canagiettiů, kteří si tu již ve 14. stol. stavěli své zámky-letohrádky. Ty byly v pozdějších dobách různě přestavovány.
V Iži Malém se dochovalo několik pěkných starých staveb, např. letní sídla zadarských šlechtických rodů Canagiettiů (či Kanadjetiů), Fanfognů (či Fanfonjů) aj. Nad městečkem, nad přístavištěm, stojí nejstarší stavba ostrova - předrománská rotunda P. Marie z 9. - 10. stol., k níž byla později přistavěna loď a rotunda se tak stala sakristií . Koncem 19. století však loď padla za oběť požáru a zůstala jen rotunda. V blízkosti je opevněný zámek a rovněž opevněný kostelík. Pozůstatky ilyrské osady a jejího opevnění.
V Iži Velém je starý farní kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol., nazachoval se však v původní podobě.
Ostrov Iž, obec kostel v obci Iž Veli
