Co zůstalo po armádě na Visu?

Již delší dobu si jak pracovníci cestovního ruchu na Visu, tak i chorvatští ekonomové lámou hlavu, jak využít monstrózní pozůstatky po Jugoslávské armádě, zdaleka nejmocnější, nejvlivnější a nejbohatší instituci v Titově Jugoslávii.

Jeden z pozůstatků po Jugoslávské armádě - bunkr Jastog v zátoce Parja

Jak známo, byl ostrov Vis po celou dobu socialistického zřízení až do r. 1992 vojenskou základnou nepřístupnou cizincům. Ostrov byl vlastně jednou velkou pevností, která by v případě potřeby byla po 45 dní schopna vlastními silami vést vojenské operace "proti vnějšímu nebo vnitřnímu nepříteli". Byla soběstačná jak pokud jde o zbraně a další výzbroj, tak o potraviny, vodu, elektrickou energii a další nezbytnosti. Na ostrově bylo vše: pěší vojsko, dělostřelectvo, protivzdušná obrana, radary, prvotřídní spojovací technika, jednotky protiatomové, biologické a chemické obrany. Sloužilo tu na dva tisíce vojáků a na tři tisíce civilních zaměstnanců. Byly tu odpalovací rampy pro rakety moře - pobřeží, děla různých ráží, skladiště min, skladiště pohonných hmot, radiové stanice, obrovská skladiště dalších zbraní všeho druhu, potravin, výstroje atd., nechyběla skvěle vybavená nemocnice a skladiště léků.

Bunkr Jastog v zátoce Parja nyní využívají i jachtaři

Na ostrově bylo na 70 kilometrů tunelů, podzemních chodeb a bunkrů. Největší podzemní bunkr se jmenuje Vela Glava. Byl vybudován pro zdejší hlavní štáb jako podzemní velitelské stanoviště. Zahrnoval na 400 m podzemních chodeb v hloubce asi 60 m. V podzemí zde mohlo žít 110 osob. Měli tu zásoby potravin a vody, byla tu trafostanice, dva elektroagregáty, klimatizace, moderní spojovací technika, operační sál pro monitorování situace na moři i ve vzdušném prostoru, ale i ambulance, kuchyň a prádelna. Nad zemí byly pozorovatelny, nouzové východy. Vchody i východy byly chráněny tankovými děly. Další bunkry sloužily speciálním účelům. Např. bunkr Crvene Stine byl týlovým velitelským stanovištěm a vojenskou nemocnicí. V bunkru Radino brdo byla spojovací technika, v bunkru Stupišće raketová technika.

Vstupní chodba do bunkru, nyní vinného sklepa

Pro potřeby vojenského námořnictva byly na Visu vybudovány úkryty - bunkry pro torpédové čluny, ponorky a další vojenská plavidla. Na blízkém ostrůvku Ravniku byla pro tento účel využita obrovská podmořská jeskyně. Velmi zajímavý je v zátoce Parja bunkr Jastog, 100 m dlouhý a široký 10 m. Leží severozápadně od městečka Visu v zátoce Parja. Zde se ukrývaly bojové čluny a ponorky. Nyní mohou bunkr využívat sportovní lodě jako úkryt při nepříznivém počasí.

Jugoslávská armáda opustila své království na Visu až v květnu 1992. Vojenská zařízení, mnohdy již devastovaná odcházející jugoslávskou armádou, dále chátrala. Je proto vítána každá iniciativa, která pomůže využít bývalých vojenských zařízení k civilním účelům. Tak např. přeměnil jeden z vinařů z města Vis někdejší podzemní trafostanici ve vinný sklep. Podnikatel Ante Mardešić, známý svými podnikatelskými aktivitami i u nás v České republice, který pochází z Komiže na Visu, chce využít jednu z podzemních prostor jako novou továrnu na zpracování ryb. Nové uplatnění našel i někdejší Dům jugoslávské armády, v jehož části je nyní kulturní středisko, zbývající část je využívána jako restaurace a zábavní zařízení. A postupně se přeměňují i další objekty. Bohužel však chátrá proslulá tzv. Česká vila, jeden z prvních hotelů na ostrově, který byl postaven Čechy na začátku minulého století a po léta využíván armádou (viz tematický článek Česká vila ve Visu).

Převážná většina bunkrů, tunelů a dalších podzemních prostor je nyní přístupná veřejnosti, ale zatím neorganizovaně a hlavně na vlastní nebezpečí.

Vinný sklep