www.chorvatsko.cz



Hlavní stránka »  Tematické články » Po letních katastrofálních požárech opět rozhořel spor kolem halepské borovice

Vysílání       Radiožurnálu
Počasí

Aktuality

Tematické       články

Odkazy

Lodní doprava
Reklama




Po letních katastrofálních požárech opět rozhořel spor kolem halepské borovice

30.9.2015
Borovice halepská
Borovice halepská

Po letošních katastrofálních požárech které zachvátily jak lesní porosty, tak vinice, pastviny a obývaná území ve východní části poloostrova Pelješac a na ostrově Korčula a které trvaly přes obětavé nasazení stovek hasičů a záchranářů i postiženého obyvatelstva několik týdnů, se opět rozhořel letitý spor kolem halepské borovice (lat. Pinus halepensis). Touto borovicí jsou zalesněny nemalé části zasaženého území, ale i převážná část přímořských území Jadranu.

Pod dojmem děsivé moci ohnivého živlu, jehož řádění přenášela v relacích plných emocí chorvatská televize, v nichž oheň ničil stovky hektarů nejlepších chorvatských vinic v regionech Dingač a Potomje (s proslavenou odrůdou plavac mali), pálil lidská obydlí, vinné sklepy, stáda ovcí a koz, zničil tisíce včelstev a stovky úlů, zabíjel lesní zvěř, se opět vyostřila letitá diskuse a spory mezi lesními hospodáři na jedné straně a zemědělci, především vinaři a hasiči na druhé straně.

Trstenik
Pelješac, přímořská osada Trstenik musela být
kvůli požáru evakuována

Podle druhé skupiny je halepská borovice strom nevhodný pro dalmatské přímoří, a to především pro jeho náchylnost k požárům. Dřevo této borovice obsahuje velké množství smůly, vysoké vrstvy spadaného jehličí prosyceného kapající smůlou a spodní suché větve jsou vždy při ohni první na řadě, jeho šišky pukající žárem vystřelují do vzdálenosti desítek metrů od stromu a zapalují dosud nezasažené lokality. Je pochopitelné, že ti, kdož přišli při požárech o všechno, co budovali desítky let a stěží zachránili své životy, hledají viníka, který by byl bezprostředně po ruce a byl dobře poznatelný.

Je však halepská borovice opravdu ten viník? Vždyť je to současně strom, který spoluvytváří nádherný krajinný obraz jadranského pobřeží a patří k symbolům dalmatských pláží. A je skutečně tak nebezpečný?

Podle první skupiny, tedy lesních specialistů je třeba se na celý problém podívat i z jiné strany. Chorvatští odborníci jej již po léta zkoumají a své studium po katastrofě na Pelješci a na Korčule ještě zintenzivnili.

Trstenik
Pelješac, tak vypadaly lesy v okolí Trsteniku,
než je zničil požár

Je pravda, že halepská borovice není domácí, autochtonní druh na Jadranu, ale je neoddiskutovatelnou skutečností, že právě tato borovice se v posledních staletích mimořádně osvědčila jako pionýrská dřevina při zalesňování odlesněných krasových srázů. Od poloviny 19. století po dnešek právě halepská borovice prokázala své kvality a ujala se i v kamení a krasu, na obrovských holých plochách.

Ti, kdo byli pánem zdejšího území počínaje starověkem a moderní dobou konče, tedy zprvu Římané, pak Benátčané a nakonec Rakušané, viděli ve zdejších rozsáhlých , původně převážně listnatých lesích vítanou cennou surovinu pro stavbu svých domů a paláců, pro stavbu lodí, přístavů, pro výstavbu měst (Benátčané pro vybudování Benátek), ale i na otop a exploatovali je do krajnosti. Osvícené hlavy již v 19. století usilovaly o urychlenou nápravu a halepská borovice se ukázala být ideální dřevinou, která se snadnou uchytila i ve zdejší kamenité půdě, rychle se adaptovala na zdejší podmínky svými jehlicemi, shazovanými ve velkém množství, výrazně přispívala k regeneraci půdního podkladu a postupné tvorbě nového humusu. Že obyvatelé téměř celého ostatního Středomoří si už v minulosti uvědomovali přednosti tohoto druhu, svědčí skutečnost, že například ve Francii tvoří halepské borovice převážnou část lesních porostů v jejích přímořských oblastech; tyto borovice jsou hojné i například v jihovýchodním Španělsku, v Itálii, Řecku a jinde. Pro většinu těchto zemí, a opět především pro Francii, jsou halepské borovice též velmi vítanou a hojně využívanou surovinou pro chemické i mechanické zpracování a mimo jiné jako materiál pro dřevozpracující průmysl. V Dalmácii však nikoli, tam se podle odborných pramenů jejich dřevní hmota v podstatě nezpracovává.

Lesy halepské borovice jsou ve všech uvedených oblastech vítaným a oceňovaných stabilizačním krajinným a klimatickým prvkem – zadržují vodu, zabraňují erozi, čistí vzduch a plní obecně veškeré obvyklé funkce lesů.

Aby halepská borovice plnila své úkoly a nebyla naopak nebezpečím pro své okolí, je, jak odborníci radí, nutné o ně náležitě pečovat.

Pelješac
Pelješac, zarostlé pozemky ve vnitrozemí poloostrova

Při likvidaci požárů na Pelješci a následném šetření se ukázala další významná skutečnost, která přispívá k nekontrolovatelnému šíření ničivých požárů. Velkým nebezpečím jsou nemalé opuštěné zanedbané a neudržované plochy někdejších zemědělských hospodářství – vinohrady, olivové háje, louky a pastviny, dvory a zahrady zemědělských usedlosti. Ty v posledních desítkách let opouštějí jejich majitelé, nechávají je napospas přírodě a sami hledají obživu jinde, většinou ve městech na pevnině. Ladem ležících původně obdělávaných ploch se rychle zmocňuje příroda a proměňuje je v divočinu plnou plevelu, náletových keřů a stromů, makchie a houštin. Pod tímto zeleným neprůchodným porostem pak úplně zmizely někdejší suché zídky oddělující pozemky jednotlivých vlastníků nebo pastviny, někdejší vybavení usedlostí, oplocení a jiné. A stav ještě zhoršují ilegální skládky odpadu, ve která se některá opuštěná místa proměnila. Když v takových místech vznikne lidskou neopatrností nebo zlým úmyslem třeba jen malý ohníček, velmi rychle se šíří. Zvládnout pak požár v takovém terénu je nad lidské síly. Tato místa nebudou již nebezpečná jen v případě, že budou vyklizena, vyčištěna, vrácena svému původnímu zemědělskému účelu a trvale využívána. Podle zákona o zemědělské půdě může stát uložit pokutu až 30 tisíc kun, když vlastník zemědělskou půdu neobdělává a o pozemek se nestará. To je však problém celého Chorvatska: z 2,1 milionu hektarů zemědělské plochy se využívá pouhých 1,3 milionu hektarů.

Pelješac
Orebić na poloostrově Pelješac, pláž Trstenica,
borovice - symbol dalmatských pláží

Je také nutné nutné dodržovat a nepřekračovat bezpečnou vzdálenost několika desítek metrů mezi porosty halepské borovice a lidskými obydlími, zemědělsky využívanými plochami, pastvinami, parky a podobně. Tento bezpečnostní koridor zabraňující šíření požárů je třeba stále udržovat.

Velmi se osvědčily požární cesty, po nichž se hasiči mohou v případě požáru dostat do obtížně přístupných míst. Již nyní se plánuje rozšířením jejich sítě.

Bezpečnostní orgány počítají se zpřísněním kontrol dodržování všech bezpečnostních předpisů, s posílením prevence a osvěty, protože 95 % požárů zaviní člověk, ať už úmyslně nebo z nedbalosti. Jen 5 % požárů je způsoben atmosferickými jevy, především údery blesku.

Při letních požárech na poloostrově Pelješac a na ostrově Korčula shořelo 4 500 hektarů porostů. Celková škoda se odhaduje na 30 milionů kun. O sanaci požárem postiženého území začaly jednat představitelé obcí Orebić, Ston, Janjina a Smokvica, Dubrovnicko-neretvanské župy (Dubrovačko-neretvanska županija), Chorvatských lesů (Hrvatske šume), Chorvatského elektropodniku (Hrvatska elektropriprivreda), Vodovodu NPKLM a dalších subjektů.

Video s následky požáru: YouTube


Zdroj informací:




mail: info@chorvatsko.cz
copyright © 2001-2016 M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová