Katastrofální požáry na ostrově Hvaru v r. 2003

V loňském rekordně suchém a horkém létě se mohli turisté i na vlastní oči setkat s ničivými požáry, které mimořádnou silou sužovaly pobřeží a ostrovy Jadranu, od Istrie na severu až po Konavle na jihu. Požáry měnily nádherné přímořské borové lesy ve spáleniště, na nichž po uhašení trčely k nebi na stovkách hektarů jen smutné zčernalé pahýly - zbytky někdejších nádherných stromů. Smutný je případ ostrůvku Biševo, kde shořely téměř dvě třetiny lesního porostu, četné vinohrady a olivové háje. Nejrozsáhlejší požáry zuřily v pohoří Velebit, v oblasti Šibeniku a na ostrovech Hvaru a Brači.

Požár 23.8.2003 u Živogošće na Makarské riviéře
zastavil na půl dne provoz na jadranské magistrále

Jeden z nejhůře postižených jadranských regionů byl ostrov Hvar, kde spolykaly loňské požáry lesní porost na téměř 5 000 hektarech povrchu ostrova.

Postiženy byly především lesy a zemědělské plochy v soukromém vlastnictví, jen asi v 18 % případů byly ve vlastnictví státních subjektů. Nejvíc velkých požárů, pět, postihlo blízké okolí hlavního ostrovního střediska, města Hvaru. Všechny vznikly na zanedbaných, neudržovaných a neobhospodařovaných soukromých pozemcích (lesních i zemědělských). Jen jediný z nich zavinil blesk, ostatní se připisují lidskému faktoru.

... ještě o trochu blíž

Vzhledem k tomu, že lesy představují významnou součást životního prostředí a zdejších ekosystémů, důležitý krajinotvorný prvek a v neposlední řadě i nezanedbatelné ekonomické hodnoty, je třeba zajistit, jakmile to bude možné, jejich obnovu. Je však podle odborníků nezbytné provést nejprve sanaci požářišť, především pokácet částečně spálené stromy, jejichž ohořelé kmeny v bezprostřední blízkosti komunikací ohrožují dopravní provoz. Přitom je třeba zdůraznit, že takové ohrožující spálené stromy se musejí odstranit v pásu alespoň 30 metrů širokém od kraje silnice (padající stromy, větrem zanášené větve a všechny další zbytky stromů). Mezi nejohroženější komunikace na Hvaru patří právě jeho nejfrekventovanější silnice Hvar - Sućuraj. Předpokládá se, že by místa požárů mohla být vyčištěna a upravena do přelomu let 2004 a 2005, neboť stejně nelze se zalesňováním začít dřív.

Na hvarských požárech je zvlášť smutná skutečnost, že z ostrova tak prakticky zmizely přírodní rezervace autochtonních dalmatských borovic černých, jejichž průměrné stáří tu bylo 300 let, ale nechyběly ani exempláře staré 500 let (zejména na lokalitě Svirće - Zagvozd ve vnitrozemí ostrova, 7 km jihovýchodně od města Stari Grad. Právě zde padly požáru za oběť nádherné prastaré stromy, mnohdy solitéry, které Benátčanům sloužily jako orientační body v krajině při přepravě pokácených stromů ze zdejších lesů dolů na jižní pobřeží ostrova do přístavů Sveta Nedjelja a Jagodna, kde se nakládaly na lodě a dopravovaly do Benátek, po staletí budovaných na pilotech pocházejících právě z východojadranských lesů. Ostatně hlad po kvalitním dřevu byl v Benátkách prakticky neukojitelný, a to až do jejich pádu koncem 18. stol., a zavinil odlesnění převážné části dalmatských přímořských svahů. Ze zmíněných soliterních stromů zůstal po požárech jen jediný.

Smutná krajina v oblasti Konavle měsíc po katastrofě,
při které tu v největším požáru za posledních 15 let
shořelo 600 ha lesa

Na některých místech, kde se požáry každoročně opakovaly po několik let za sebou, nelze podle názoru odborníků počítat s obnovou vysokého lesy, neboť došlo k téměř úplné degradaci půdy a bude proto nutno se na nějaký čas spokojit alespoň s obnovou dolního patra vegetace. A teprve budoucnost ukáže, do jaké míry si příroda s následky kalamity dokáže poradit. Uvedená situace nastala například v lokalitě Renik nad osadou Dubovica, ležící na jižním pobřeží ostrova, východně od osady Sveta Nedjelja.

Jedním z velkých problémů obnovy po požárech v přímoří zůstává skutečnost, že k požárům dochází často na neudržovaných plochách, které zůstaly neobhospodařovány po vystěhování obyvatel za lepšími životními podmínkami a nevyřešením zdejších majetkových vztahů. Obnovu těchto ploch je však přesto třeba zajistit. Řešení problémů obnovy vyžaduje nemalé prostředky; místním správním orgánům je přitom velkou pomocí usnesení ministerstva zemědělství a lesnictví o spolufinancování sanačních prací, opatření protipožární ochrany a činností spojených s obnovou postižených lesních i zemědělských lokalit, včetně plánovaných výsadeb nejodolnějších rostlinných druhů.

Velká část požárů v jadranském přímoří vzniká bohužel lidskou neopatrností, nedbáním protipožárních vyhlášek a nařízení. Mezi viníky bývají nezřídka zahraniční návštěvníci, kteří si myslí, že odhozená cigareta či sirka, malý ohníček pro piknik nemohou způsobit žádnou škodu, když je člověk, jak si myslí, opatrný a zbytky ohně zlikviduje. Není tomu tak: lesní porost a jehličím pokrytá půda jsou extrémně suché a vyprahlé a pouhá malá jiskřička jako pozůstatek z pikniku nebo odhozený doutnající oharek cigarety mohou v kombinaci se zdejšími větry (a mnohdy jen vánky) způsobit ještě za delší dobu katastrofu.