Většina i častých návštěvníků Jadranu asi odpoví záporně, ale tuto rostlinu znají všichni, kdo se na jadranském skalnatém pobřeží jen trochu rozhlíží. Motar přímořský (Crithmum maritinum) roste ve štěrbinách a puklinách vápencových pobřežních skal Jadranu, ale vyskytuje se na pobřeží prakticky celé Evropy, od Skotska až po Řecko. Je to skromná slanomilná rostlina – potřebuje, aby ji občas zalilo moře. Vytváří dosti košaté trsy vysoké až 50 centimetrů. Kvete zelenožlutými květy od srpna do konce září. Lístky jsou modrozelené barvy, dužnaté, podlouhlé a špičaté, dlouhé až 5 centimetrů a široké kolem 6 milimetrů. Kde má dobré podmínky, vytváří celé koberce.
Je až obdivuhodné, kolik má tato rostlina místních názvů, z nichž některé jsou používány jen na některých lokalitách, kde roste. Říká se jí motar, matar, morska trava, motrika, morski koper, morski koromač, petrovac, trava sv. Petra, primorski obalac, šćulac, slatki kopar, a není vyloučeno, že existují i další názvy.
A každý si může tuto divokou rostlinu natrhat sám a nedopouští se přitom žádného přestupku, že by trhal chráněnou bylinu.
Motar se odedávna používá jako léčivá bylina, jako koření, přísada do jídla a vlastně i jako zelenina. Je to chuťově výrazná a silně aromatická rostlina s obsahem mnoha prospěšných látek. Díky obsahu vitaminu C jej námořníci vozili v octovém nálevu jako prostředek proti kurdějím. Oceňuje se i při detoxikaci organizmu a čištění krve, proti ledvinovým a žaludečním komplikacím.
Pro kuchyňské využití se motar trhá přibližně v květnu a červnu, a to jak pro okamžitou konzumaci, tak i pro vaření a nakládání. Vždy však to musí být dříve než začne rostlina kvést.
Jemné mladé listy se mohou jíst syrové, buď jako součást zeleninových salátů, nebo jako součást předkrmu, například spolu s olivami, kapary (viz Setkání s kaparou trnitou), ovčím sýrem a pršutem. Pokud máte po ruce jen čerstvý chléb, můžete si udělat "mořský sendvič" plněný čerstvými lístky motarru. Říká se totiž, že motar má chuť moře.
Základní příprava vařeného motaru je velmi jednoduchá. Natrhané lístky a mladé lodyhy (bez zdřevnatělé části u paty rostliny) se dají vařit (10 až 15 minut) podle toho, jak je rostlina stará a tuhá do neosolené vody – rostlina se tím zbaví přílišné slanosti a příliš silného aroma. Pak se rostlina vyjme z vody, osuší a smíchá se zvlášť uvařenými bramborami. Přidá se pár kapek panenského olivového oleje, podle chuti se dodá trocha rozetřeného česneku – pokrm výborné, trochu specifické chuti je připraven ke konzumaci.
Ale možností využití motaru v kuchyní jsou mnohem širší. Přidává se do různých zeleninových směsí, vaječné smaženice, rizota, lasagní, pizzy i do některých polévek.
Motar lze nakládat na různé způsoby, ale nejčastěji se krátce povařené listy přelijí kořeněným nálevem z vinného octa. Takto připravený motar se pak přidává do salátů, na předkrmy (například ve směsi s olivovým olejem a česnekem), jako přídavek do různých jídel (například k pečenému masu, rybám, do rizota, omáček a na těstoviny). Výborný je v kombinaci s naloženými kapary a ančovičkami nebo s rajčaty a olejem. Fantazii se meze nekladou.
Motar na zimu je možné zamrazit – lístky se chvíli blanšírují, rychle zchladí studenou vodu, osuší a dají do mrazáku. Může se také usušit a přidávat do různých pokrmů jako koření.
Na chorvatském internetu najdete celou řadu receptů, které svědčí o velmi širokém použití této divoké a velmi dostupné přímořské rostliny. Proč si na dovolené nějaký nevyzkoušet?
Zdroj informací:
- Šta je to motar?: blog.dnevnik.hr
- Motar – ukusno divlje povrće koje zapravo svi poznajemo: www.studio-martina-natura.hr
