www.chorvatsko.cz



Hlavní stránka »  Tematické články » Návštěva Odysseovy jeskyně na ostrově Mljetu

Vysílání       Radiožurnálu
Počasí

Aktuality

Tematické       články

Odkazy

Lodní doprava
Reklama




Návštěva Odysseovy jeskyně na ostrově Mljetu

17.2.2015
Mljet
Mljet, Odysseova jeskyně

Téměř sto tisíc turistů každoročně navštíví Národní park Mljet na stejnojmenném jihodalmatském ostrově, obdivují neporušenou přírodu, husté borové lesy, průzračnou vodu v jeho dvou jezerech i cenný benediktinský klášter na jezerním ostrůvku. Výrazně méně je těch, kteří si na Mljetu vyberou jako cíl výletu unikátní chráněný přírodní útvar – tzv. Odysseovu jeskyni (Odisejeva špilja). Ani ti nešetří superlativy a navíc se octnou na místě, které je spjato s řeckým mýtem o zdejším nedobrovolném pobytu hrdiny z bojů o Troju, Odyssea, při jeho strastiplných plavbách Středozemním mořem při návratu domů na Ithaku.

Mljet
Mljet, vstup z moře do Odysseovy
jeskyně

Podle Homéra ztroskotala Odysseova loď u ostrůvku, který byl na dohled od velkého ostrova Ogygia. Odysseus se zachránil a doplaval na ostrov, údajně nejkrásnější ostrov všech moří a oceánů, k jeskyni, kde byl láskyplně přijat vládkyní ostrova, krásnou nymfou Kalypsó, dcerou obra Atláse. Kalypsó se do Odyssea zamilovala a chtěla jej k sobě připoutat navždy. Odysseus však měl po sedmi letech dost jak ostrova, tak nymfy, bez ohledu na to, že s ní měl dvojčata a že mu slibovala nesmrtelnost. Prosil úpěnlivě bohy o pomoc a nakonec se nad ním smiloval nejvyšší bůh Zeus, který nařídil Kalypsó, aby nešťastníka propustila ze své moci a darovala mu i novou loď pro jeho další plavbu.

S myšlenkou, že právě Mljet je onou bájnou Ogygií, přišel v 70. letech minulého století dubrovnický kartograf Aristide Vučetić, který podrobně analyzoval všechny údaje z Homérova eposu Odyssea – o přírodě, včetně lesů, pramenů a především o jeskyni, porovnával je s přírodou na Mljetu. Přitom si byl vědom toho, že obecně v povědomí těch, kdo se zajímají o Odysseovy dobrodružné plavby, je Kalypsinou Ogygií mnohem známější ostrov Malta. Oba ostrovy, jak Malta, tak i Mljet nesly v antice stejné jméno – Melita (od mell, mellis – med, tedy Medový ostrov). Přitom Malta byla již po dlouhá staletí velmi známý ostrov s bohatou historií a pozoruhodnými pamětihodnostmi, zatímco o Mljetu vědělo jen málo zasvěcených.

Mljet
Mljet, do jeskyně mohou vplovat menší čluny

Vučetić opíral svá tvrzení o několik skutečností. Především o to, že u jižního pobřeží Mljetu, blízko velké jeskyně (dnes Odysseovy), jihovýchodně od ní se nachází malý ostrůvek Ogiran, jehož jméno podle Vučetić souvisí s řeckým názvem Ogygia.

Tvrzení Vučetićovo však podporují i údaje z jiných děl, a to i ze starých řeckých pramenů. Tak například Apolonius z Rhodu ve svém díle "Argonautika" uvádí, že na ostrůvku Melita, poblíž ostrova Korkyra Melaina (což je dnešní Korčula) žila panovnice Kalypsó Atlantis. V "Periplusu" od Pseudo-Scylaxe se píše, že ostrov Melita je od Korkyry Melainy (tedy opět Korčuly) je vzdálen jen dvacet stádií, tedy dnešních 18 kilometrů, což v žádném případě nejsou geografické údaje ve prospěch Malty, nýbrž naopak Mljetu.

Mljet
Mljet, přístup k jeskyni po skalách

O tom, že v minulosti prohrával vždy neznámý malý Mljet – Melita s populární Maltou – Melitou, nakonec svědčí i historie ztroskotání lodi se sv. Pavlem u ostrova Melty v roce 61, o němž je v literatuře poměrně mnoho údajů: za samozřejmé se v nich uvádí, že loď ztroskotala u pobřeží Melity – Malty, protože o Mljetu – Melitě nebylo žádné povědomí. Ale že to nebyla Malta, nýbrž Mljet svědčí mimo jakékoli pochybnosti skutečnost, že hned po záchraně na ostrově uštkla sv. Pavla jedovatá zmije. Zdejší přítomní očekávali jeho okamžitou smrt, ale světec zmiji popadl, hodil ji do ohně a zůstal živ a zdráv. Tato historka se nemohla odehrát na Maltě, kde jedovatí hadi nežili a nežijí, ale naopak je v souladu s pověstí Mljetu jako „hadího ostrova“, jak byl nazýván od nepaměti, kde se to jedovatými hady vždy hemžilo.

Mljet
Mljet, Babino Polje

A nyní k Odysseově jeskyni současnosti. Nachází se ve střední části jižního pobřeží ostrova, nedaleko vnitrozemské vesnice Babino Polje, které je administrativním centrem ostrova. Je přístupná z pevniny i z moře, ale její pevninský přístup se však běžně nepoužívá - sestup shora do jeskyně je velmi strmý a dosti nebezpečný, zábradlí proto zabraňuje případným zájemců jej používat. Jeskyně vypadá shora jako hluboká díra v zemi, která je široká několik desítek metrů. Tato jáma vznikla propadnutím jeskynního stropu a místní si ji tak také pojmenovali – Jama. Dno jámy je zaplaveno vodou, protože je přírodním tunelem spojena s mořskou hladinou.

Mljet
Mljet, koupání u jeskyně

Jeskyně se navštěvuje z mořské strany, ale zážitek je doporučován jen dobrým plavcům. Vstup od moře je široký čtyři až pět metrů. Tunelem dlouhým asi dvacet metrů lze bez problémů proplavat, protože nejnižší vzdálenost mezi hladinou moře a skalním stropem je přibližně jeden a půl metru. Moře je tu hluboké osm až deset metrů. Jen je třeba zdůraznit, že při vyšších vlnách a větrném počasí může být návštěva nebezpečná.

Za jasného letního slunečného počasí mohou návštěvníky být svědky jedinečného jevu, kterým se ve větším rozsahu vyznačují tzv. Modré jeskyně (např. na Biševu nebo na italském ostrově Capri), kdy sluneční paprsky pronikají do jeskyně a jejich lomem vznikají zajímavé modré světelné efekty. Kolem poledne jsou nejintenzivnější.

Mljet
Mljet, občerstvení a vzadu ostrůvek Ogiran

Obyvatelé Babina Polje využívají Odysseovu jeskyni k uložení malých rybářských člunů a náčiní i jako relativně bezpečný přístup k moři. Není divu, že vezmou zavděk i tak malým útočištěm pro svá plavidla, vždyť jižní pobřeží Mljetu je divoké, skalnaté, jen s minimálními možnostmi kotvení a spuštění lodí na moře (nejbližší je zátoka Sutmiholjska přibližně 5 km západně).

Ještě jedna zajímavost se váže k jeskyni: kdysi bývala domovem vzácného tuleně středomořského (lat. Monachus monachus, chorv. sredozemna medvjedica), který na dlouhá desetiletí z vod Jadranu zcela zmizel. Až v posledních letech se tento chráněný tvor začíná opět objevovat, ale nikoli zatím v Odysseově jeskyni (podrobněji v článku: Tuleň středomořský se vrací na Jadran.

Mljet
Mljet, Odysseova jeskyně


A jak se lze k Odysseově jeskyni dostat? Východiskem je vesnice Babino Polje. U nové (jižní) silnice (stará silnice vede přímo vesnicí) je ukazatelem značena odbočka na pěší cestu. Místo se pozná i podle zaparkovaných automobilů. Stezka vede olivovníkovými háji směrem k jihu, nízkou vegetací a nakonec prudce klesá po skalách k moři. K jeskyni se dojde přibližně za půl hodiny. Pak už zbývá jen skočit do moře a užívat si jedinečné krásy tohoto neobyčejného místa. Výšku skoku lze volit podle libosti, od metru počínaje. Zkušenější skokani mohou využít stanoviště vysoko nad hladinou, která si tu označili místní odvážlivci. Při výstupu z vody pomůže lano připevněné ve skále.

Těm, kteří si chtějí udělat k jeskyni celodenní výlet, je třeba připomenout, že na holých skalách otočených k jihu není kde se ukrýt před slunečním žárem. V této kamenné pustině každého překvapí improvizované občerstvení za přijatelnou cenu ve starém kamenném domku s venkovním sezením na samém okraji útesu nedaleko od jeskyně. Provozovatel sem každý den dopraví náklad plechovek nápojů a ledu, zaručující, že pití zůstane až do večera příjemně chladné. Od stolu se otevírá nádherný výhled na nekonečnou mořskou hladinu, kterou přerušuje jen malý ostrůvek či spíš útes Ogiran, kde údajně začalo Odysseovo mljetské dobrodružství.


Zdroj informací:

  • Turistické sdružení Mljetu (Turistička zajednica obćine Mljet): www.mljet.hr



mail: info@chorvatsko.cz
copyright © 2001-2016 M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová
foto 3 a 8 z archivu CK Vítkovice Tours