Faust Vrančić - "otec parašutizmu" a Praha

Letos to je 390 let, co v Benátkách zemřel jeden z významných postav chorvatské historie, muž, který bývá nazýván "otcem parašutizmu", Faust Vrančić. Ve vědeckém světě je znám jako Faustus Verantius. A pro nás Čechy je zajímavý i tím, že byl od roku 1579 do roku 1594 tajemníkem císaře Rudolfa II. a žil po 15 let v Praze.

Faust Vrančić se narodil v roce 1551 na malém ostrově Prvić v obci Prvić Luka, nedaleko Šibeniku. Je pokládán za nejvýznamnějšího konstruktéra a technika chorvatských dějin 16. a 17. století, který zaujímá významné místo i v evropském rámci. Byl typickou renesanční osobností, která vynikala všestranností, mimořádným nadáním a vizionářskými ideami, jimiž daleko předstihl svou dobu.

Faust Vrančić pocházel z významné šibenické rodiny, jeho otec byl známý latinsko-chorvatský básník, strýc byl předním diplomatem, humanistou, vzdělancem a arcibiskupem ostřihomským. Právě u něho získal malý Faust své první vzdělání, později studoval v Padově práva a filozofii. Když se stal v roce 1579 tajemníkem císaře Rudolfa II., začal se právě na jeho dvoře v Praze zajímat do hloubky o přírodní vědy a techniku. Osobnosti, které působily tehdy na Rudolfově dvoře, jako Tycho de Brahe, J. Kepler a další ovlivnily i jeho práci. V roce 1595 vydal Vrančić v Benátkách pětijazyčný (latinsko-italsko-německo-chorvatsko-maďarský) slovník, na svou dobu jedinečné dílo. Později působil jako biskup v Maďarsku a od roku 1605 v Římě. Právě tam se seznámil s technickými kresbami Leonarda da Vinciho a studoval konstrukci strojů a architekturu.

Renomé, ba světovou slávu si v tehdejším vědeckém světě získal svým dílem Machinae Novae, vydaným v Benátkách v roce 1615 nebo 1616. Právě v něm se např. zabýval konstrukcí padáku, využívání přílivu a odlivu k získání energie, konstrukcí mostu - předchůdce lanovky, větrných mlýnů, vzduchové turbíny, regulací řek aj. Celkem popsal 56 různých technických konstrukcí a zařízení, s 49 vyobrazeními a komentáři. Nejen ve své době, ale i v dalších staletích byl senzací především jeho Homo volans ("létající člověk") s vyobrazením parašutisty, vznášejícího se z kostelní věže. Uvádí se, že Vrančić zkoušel dokonce sám svůj vynález skokem z benátských kampanil.

Šíře Vrančićových aktivit byla však ještě podstatně širší. Byl opravdový polyhistor - zabýval se mj. i architekturou, filozofií, historiografií aj. A je zajímavé, že v době tolika válečných konfliktů směřoval zájem Vrančićův výlučně na mírové účely, na zlepšení podmínek života lidí.

Vrančić chtěl strávit konec života v rodném kraji, v Šibeniku. Ale na cestě domů jej v Benátkách v roce 1617 zastihla smrt. Byl pak převezen a pochován na rodném ostrově Prvić, v tamějším mariánském farním kostele ve vesnici Prvić Luka.

Zdroj informací:

• Moderna vremena: www.moderna-vremena.hr/vrem/fvrancic.asp
• Wikipedija: hr.wikipedia.org/wiki/Faust_Vran%C4%8Di%C4%87