Nejstarší a největší chorvatský kulturní festival - "Dubrovnické letní hry"

Chorvatsko... Články ... Témata ... Nejstarší a…
Publikováno: 10.07.2014

Dubrovník
Dubrovník

O uspořádání letního kulturního festivalu v Dubrovníku, perle Jadranu, snily generace dubrovnických patriotů již na přelomu 19. a 20. století. Vždyť Dubrovník, město zapsané do světového seznamu nejpodivuhodnějšího kulturněhistorických památek, se mohlo pyšnit staletou vynikající kulturní tradicí republiky Ragusy, tedy suverénní Dubrovnické republiky, která dala světu nemálo velkých osobností literatury, divadla a hudby. A samo starobylé město s jedinečnými památkami nabízelo desítky lokalit, jako stvořených pro inscenaci pokladů domácího i světového dramatu, opery, tanečního umění, hudby všech žánrů.

Prvním pokusem o realizaci těchto snů bylo v roce 1933, v rámci programu světového kongresu PEN-klubu, uvedení Dubravky, pastorely od největšího chorvatského renesančního básníka Ivana Gunduliće. Provedení Dubravky v krásném prostředí před Knížecím palácem znamenalo obrovský úspěch a získalo si též sympatie náročného kongresového publika, však nevytvořila žádnou tradici. Doba a okolnosti nebylo pro pokračování v tomto kulturním počinu příznivé, a tak skutečný základ Dubrovnických letních her (Dubrovačke ljetne igre), které letos slaví 65. výročí, byl položen až po druhé světové válce, v roce 1950. Dubrovnické letní hry byly jedním z prvních festivalů v Evropě, který byl již v roce 1956 přijat jako jediný festival za železnou oponou do Evropského sdružení festivalů.

Dubrovník
Dubrovník, zahájení Dubrovnických letních her

Od samého začátku své existence zdůrazňoval festival význam historického prostředí, v němž byla jeho umělecká díla uváděna. Zatímco většina ostatních festivalů využívala případné historické prostředí pouze jako vhodnou kulisu pro interpretaci umělecké tvorby, v Dubrovníku předváděná díla přímo vyrůstala z míst, která podle záměru moderních inscenací se vlastní stala jakýmisi rovnoprávnými spoluautory každého v nich realizovaného uměleckého počinu. Žádný evropský festival není tak bytostně spjat s místem konání jako právě Dubrovnické letní hry.

Již v roce 1952 ukázalo uvedení Hamleta v pevnosti Lovrijenac, jaký význam má scénický prostor pro interpretaci díla a postupně následovaly další. Pro Goethovu Ifigenii se stal park Gradac ideálním prostředím, stejně jako autentické prostory Knížecího paláce (Knežev dvor), paláce Sponza a letohrádku Sorkočevićů na Lapadu pro uvedení trilogie Ivana Vojnoviće Dubrovnická trilogie nebo starý městský přístav pro Goldoniho Poprask na laguně (Ribarske svadje). Pro renesanční komedie Marina Držiće či Ivana Gunduliće nebo Pavle Buniće skvěle posloužila stará dubrovnická náměstí a prostranství. Pro Shakespearův Sen noci svatojánské (San ljetne noći) nemohlo být krásnější prostředí než kouzelný ostrůvek Lokrum. Postupně se jevištěm inscenovaných děl stávaly další prostory ve starém Dubrovníku – jeho náměstí, paláce a jejich atria, pevnosti, parky, městské hradby. Nadšení diváci si tak mohli vychutnávat jedinečné prostředí náměstí Rudjera Boškoviće (Poljana Rudjera Boškovića) před kostelem sv. Ignáce (Poljana Ruđera Boškovića), terasy pevnosti Revelin, prostoru před kostelem sv. Blažeje (Crkva Sv. Vlaha), atria Knížecího paláce aj. Dubrovnický festival je vlastně spojením dneška s velkou historickou a uměleckou tradicí Dubrovnické republiky.

Dubrovník
Dubrovník, komorní hudba v atriu Knížecího paláce

Páteří divadelního programu Dubrovnických letních her se stala z domácích díla Marina Držiće, Ivana Gunduliće, Nikoly Nalještoviće a Iva Vojnoviće, ze světového repertoáru pak díla Shakespearova, Goldoniho, Molièrova, Goethova, autorů řeckých tragedií a dalších.

Většinu divadelních her realizoval Festivalový divadelní soubor sestavený z nejlepších chorvatských herců, ale přijížděly i celé vynikající divadelní soubory z Chorvatska i zahraničí. Mezi jinými to byl například soubor milánského divadla Piccolo Teatro, Řeckého národního divadla, Městského divadla z Basileje, londýnského divadla Prospect Theatre Company a divadla Old Vic, krakovského Teatar Stary a další.

Mezi herci byli umělci světového formátu, jako například Derek Jakobi a Daniel Day Lewis, oba v roli Hamleta. K slavným režisérům, kteří tu nastudovali představení, patří například Andrzej Wajda, Franco Zeffirelli, Toby Robertson či Jiří Menzel. Český oskarový režisér si svou inscenací Molièrova Lakomce (Škrtac) a Zdravého nemocného (Umišljeni bolesnik) získal srdce všech návštěvníků festivalu i celého města Dubrovníku.

Dubrovník
Dubrovník, vystoupení dubrovnického
folklorního souboru Lindjo

Pro Dubrovnické letní hry je typické, že obyvatelé města velmi bedlivě sledují vše, co souvisí s výběrem repertoáru, s režijním pojetím, výběrem scény, režiséra a interpretů, a neváhají vyjádřit své připomínky, názory, a náměty ke všem inscenacím. Pokládají se za součást realizačního týmu svého festivalu, který má právo či povinnost vyjádřit i své případné kritické mínění.

Festival v Dubrovníku nejsou však jen činoherní představení. Nedílnou součástí je i hudba a tanec. Program hudební části si klade za cíl seznámit návštěvníky festivalu s díly nejlepších chorvatských skladatelů, s chorvatskými sólisty i hudebními tělesy, ale současně uvádí i přední díla světových hudebních skladatelů. Sleduje i moderní hudební proudy a seznamuje s nimi své posluchače. Mimořádnou pozornost věnují organizátoři výběru interpretů, a to jak celých hudebních těles, tak i sólistů a dirigentů. V průběhu let hostovala na Dubrovnických letních hrách např. Berlínská, Česká, Londýnská, Vídeňská, Drážďanská, Moskevská, Varšavská a Záhřebská filharmonie, Symfonický orchestr z Turína a mnohá další významná tělesa. Mezi sólisty byly i takové osobnosti jako Monserrat Caballé, Svjatoslav Richter, Vladimir Ashkenazy, Rudolf Firkušný, Van Cliburn, Alexis Weissenberg, Henry Szeryng, Loonid Kogan, David Oistrach, Mstislav Rostropović, Julian Rachlin a desítky dalších. Z velkých světových hudebních hvězd tu vystupoval Duke Ellington, Dizzy Gillespie či Ravi Shankar.

Dubrovník
Dubrovník, pevnost Lovrijenac

Velkou pozornost věnují organizátoři po celou dobu trvání Dubrovnických letních her komorní hudbě. Vystřídaly se tu nejlepší světové komorní soubory, mezi nimi například Beethovenovo a Prokofjevovo kvarteto z Moskvy, Amadeus z Londýna, kvarteto Albana Berga z Vídně a Nové vídeňské kvarteto, Pražský komorní orchestr, Beaux Arts Trio z New Yorku aj. Právě komorní hudbě vyhovovala intimita některých vybraných dubrovnických prostor (především atrium Knížecího paláce).

Milovníci operní hudby mohli si vychutnat kouzlo především tzv. komorní opery; tato představení se soustřeďovala hlavně do Knížecího paláce. Nechyběla však ani velká operní představení, v minulosti především v podání souboru Sarajevské opery, v novější době pak v podání Opery Chorvatského národního divadla ze Záhřebu, Teatra Musicala z Říma, Teatra Massimo z Palerma, Phoenix Opery z Londýna a dalších.

Tanec byl vždy oblíbenou součástí programu Dubrovnických letních her. Nejoblíbenějším místem tanečních vystoupení byla vždy terasa před pevností Revelin. Vedle domácích tanečních souborů, sólistů a choreografů tu vystupovali např. Merce Cunningham, Antonio Gades, Maurice Bejart, Alvin Ailey a Martha Graham, Glen Tetley se svými soubory, London Festival Ballet, American Ballet Theatre a další.

Dubrovník
Dubrovník, socha básníka a dramatika
Ivana Gunguliće

Dubrovnické letní hry se postupně staly největším, nejreprezentativnějším a nejdražším festivalem v Chorvatsku. O jeho velikosti a rozmanitosti svědčí i statistiky z loňského ročníku. Během 47 dnů trvání festivalu proběhlo na 29 lokalitách historického Dubrovníku 143 dramatických, hudebních, operních, baleních, folklorních, filmových a výtvarných programů, v nichž vystoupilo na 2 000 umělců.

Jubilejní 65. Dubrovnické letní hry budou slavnostně zahájeny 10. července před kostelem sv. Blažeje. Přesně v 21 hodin bude na Orlandův sloup vztyčena festivalová vlajka s nápisem "Libertas" (Svoboda, tedy heslo a symbol Dubrovnické republiky) a zazní Hymna svobody (Himna slobodi), kterou napsal Ivan Gundulić v roce 1628. Festival potrvá jako vždy do 25. srpna, kdy bude festivalová vlajka opět stažena. Podrobný program najdete na stránkách: www.dubrovnik-festival.hr.


Zdroj informací:


Mohlo by vás zajímat