Mořské chaluhy nejsou rostliny, které by běžně upoutávaly pozornost turistů - lze říci, že turisté o nich vůbec nevědí. Prakticky s nimi vůbec nepřijdou do styku, neboť většina chaluh roste na mořském dně, tedy v místech pro běžného rekreanta nedostupných. Nejsou jim ani nebezpečné, ani jim nijak neškodí.
Některé druhy chaluh jsou sice agresivní, ale vůbec ne vůči člověku, nýbrž jen vůči prostředí, v němž se na mořském dně vyskytují. A objevují-li se ve větším množství, pak ovlivňují velmi negativně život dalších rostlin a živočichů v blízkosti na mořském dně.
A právě mezi tyto druhy patří tropická chaluha Caulerpa racemosa; její porosty velmi brzy úplně překryjí autochtonní mořské organizmy, které pak hynou nedostatkem kyslíku. Tím se snižuje rozmanitost flóry na mořské dně, což způsobuje rapidní snížení biodiverzity, hlavně rybího fondu, změnu mořského dna a mikroklimatu. Lokality, kde se rozmnožují tyto chaluhy, přestávají pak být zajímavé jak pro rybáře, tak i pro potápěče.
Významné přitom je, že tyto chaluhy mohou růst a dobře se rozvíjet na všech typech mořského dna. Tropická zelená chaluha Caulerpa racemosa byla poprvé zjištěna ve Středozemním moři před 70 lety, kam se zřejmě dostala s mořskými proudy Suezským průplavem z Rudého moře. Rychleji se začala šířit až v 90. letech minulého století; v Jadranu byla prvně zjištěna v r. 2000 na lokalitě Marinkovac v oblasti Paklených ostrovů (Pakleni otoci).
Seznam lokalit, kde byla od té doby v Jadranu zaznamenána, je již značně rozsáhlý. Objevuje se na lokalitách v celém jižním a středním Jadranu - od Cavtatu přes Dubrovník, Mljet (zátoka Soline, ostrůvek Glavat, Sobra), Pelješac (mys Lovišće, zátoky Mirce a Marčuleti), v oblasti města Hvar, na Biševu (od zátoky Mezuporat k Modré jeskyni) a na Visu v přístavu města Komiža. Právě z komižského přístavu pochází poslední nález chaluhy.
Podle odborníků roznášejí tuto chaluhu mořské proudy. Aby bylo možno vypracovat účinnou strategii pro likvidaci chaluhy, je třeba, aby odborníkům byl ohlášen každý další výskyt i velikost lokality s chaluhou, neboť pouze na základě přesné znalosti rychlosti šíření je možno účinně zasáhnout.
V žádném případě není tato chaluha ani v nejmenším nebezpečná člověku a není vůči němu vůbec agresivní. Je však nebezpečná mořské biocenóze v Jadranu a z těchto důvodů usilují vědci o co největší potlačení chaluhy, resp. o její úplnou likvidaci.
