Chorvatsko je země s bohatou historií, a proto nepřekvapují četné archeologické nálezy z dob dávno minulých. Některé jsou výsledkem dlouholetého systematického archeologického průzkumu, jiné jsou naopak nečekané, s příchutí senzace. V článku se zabýváme nejnovějšími archeologickými objevy a nálezy z období antiky na pobřeží, ostrovech i v přilehlém vnitrozemí.
Zajišťování naleziště amfor na Pagu mřížemi
Největší publicitu na stránkách chorvatského tisku získal archeologický objev potopeného lodního nákladu plně zachovalých antických amfor u břehů ostrova Pag. V zátoce Vlaška mala v blízkosti trajektového přístavu Žigljen našli podmořští archeologové většinou neporušené amfory, které vezla v 1. stol. př. n. l. antická loď, jež ztroskotala za špatného počasí na zdejších skalách a potopila se i s nákladem.
Z vlastní lodi se toho zatím našlo velmi málo, jen dvě kotvy, ale předpokládá se, že pod vrstvou písku v blízkosti amfor jsou její další pozůstatky. Protože by však při průzkumu okolí amfor mohlo dojít k jejich poškození, upustilo se zatím od dalších prací v tomto směru.
Na nalezišti které leží v hloubce 30 m a je od pobřeží vzdáleno pouhých 50 m, leží na ploše asi 80 m2 na 100 amfor. Jsou 80 cm vysoké a patří k typu "lamboglio 2". Těmto amforám se říká republikové a vyráběly se na italském a pravděpodobně i na východním pobřeží Jadranu.
Po archeologickém průzkumu, k němuž patří i pořízení fotodokumentace, čeká nyní podmořské archeology a jejich skupinu potápěčů velmi urgentní úkol: zajistit nález před zloději, ale přitom umožnit i další archeologické zkoumání. Po velmi dobrých zkušenostech ze zahraničí i z jiných míst v Jadranu bude amfory chránit pevná klec. Je však napřed třeba řádně zpevnit okraje naleziště, kde bude klec ukotvena. Klec bude mít uzavíratelný vchod, aby archeologové mohli uvnitř pokračovat ve výzkumu naleziště.
Poslední fáze archeologického průzkumu, kdy se na lokalitě soustředil větší počet podmořských archeologů, jakož i početný tým potápěčů, získala nálezu velkou publicitu, aniž by si to archeologové přáli. Bude tedy třeba maximálně urychlit práce na zabezpečení naleziště tak, aby nemohlo dojít k rozkrádání tohoto podmořského kulturně historického bohatství.
V muzeu v Novalje je k vidění soubor fotografií z tohoto mimořádného naleziště.
S jedinečnými výsledky archeologického průzkumu přicházejí archeologové i na další lokalitě u ostrova Pag, a to v zátoce Caska jihovýchodně od letoviska Novalja v Pažském zálivu.
Na místě, kde kdysi za římského panství stál velký římský vojenský tábor, vyrostlo v 1. stol. n. l. i kvetoucí civilní město Cissa, které bylo v té době kulturním a hospodářským střediskem Pagu. Celý ostrov tehdy dostal po něm i jméno - Cissa. V roce 361, při silném zemětřesení, byla většina Cissy zničena a zalita mořem. Dochované legendy hovoří o ohromném bohatství, které tehdy skončilo na dně moře. Ve středověku tu vznikla osada Caska (2 km od Novalje), která je nyní téměř opuštěná. A právě na potopené Cisse pracují nyní již několik let hydroarcheologové. Podle výsledků jejich dosavadního průzkumu představuje tato archeologická zóna jedno z nejvýznamnějších a potenciálně nejbohatších antických nalezišť v Evropě.
Již dosavadní nálezy jsou cenným dokladem významu a bohatství Cissy ve 4. stol. Předpokládá se, že všechny nálezy zůstanou ve městě Novalja, a to předměty z moře budou umístěny v Městském muzeu v Novalje, předměty nalezené na pevnině ve sbírce Stomorica, rovněž v Novalje.
V obci Pakoštane v Severní Dalmácii, ležící na pobřeží 35 km jihovýchodně od Zadaru, byla nedávno ukončena první fáze archeologických prací v areálu velkého antického přístavu z prvních století našeho letopočtu, s pozůstatky několika antických plavidel.
Na této lokalitě pracují odborníci již 20 let. Zdejší krásná zátoka skýtala lodím přirozenou ochranu a byla - jak se historikové domnívají - přístavem významného římského municipia Asseria, které se rozkládalo na místě dnešní obce Podgradje, 38 km jihovýchodně od Zadaru, u městečka Benkovac.
Práce probíhaly na dvou lokalitách vzdálených od sebe jen 500 metrů. Jeden tým se zabýval nálezy v samotném někdejším přístavu, který vzhledem ke zvýšení mořské hladiny za téměř 2 000 let se nacházel asi 2 metry pod dnešní hladinou, druhý tým pak pracoval na pozůstatcích antické lodi ze 3. stol. n. l. Jde o velké plavidlo, které se nachází jen ve dvoumetrové hloubce, takže to byla výborná příležitost k detailnímu prozkoumání. Nyní se na několika chorvatských odborných pracovištích provádí podrobné zkoumání nálezů. Již nyní je však jisté, že jde o archeologický areál mimořádné důležitosti, v němž může v průběhu dalších let dojít k nečekaným dalším objevům.
Ve Splitu, na lokalitě Brodarica, narazili stavbaři při výkopu základů budoucího sídliště na Diokleciánův akvadukt. O této mohutné stavbě staré 1 700 let byli archeologové již informováni, a to ze starých i novějších dokumentů. Část akvaduktu byla dokonce obnovena a zprovozněna nakrátko za rakouského panství. Nyní chtějí archeologové provést důkladný průzkum celého akvaduktu, odstranit dostavby z rakouské doby a pak akvadukt rekonstruovat a představit veřejnosti.
Nejnovější archeologický průzkum na podmořské lokalitě Kundirova glavica, východně od Kaštelu Sućurac, potvrzuje domněnku archeologů, že se na tomto území nacházelo důležité antické středisko chovu a zpracování ryb a obchodu rybami pro hlavní město provincie Illyricum, Salonae (dnešní Solin) a pro další antická města.
Po loňském překvapujícím nálezu antického pithu o průměru 160 cm a hmotnosti 800 kg a následném nálezu dvou skupin amfor a pozůstatků několika pithů v hloubce dva a půl metru se pokračovalo opět letos v průzkumu. Pithos je označení pro velkou hliněnou nádobu, česky sud nebo káď, určenou na potraviny a na víno. Tato nádoba má zašpičatělé dno, aby se mohla zapíchnout ve sklepě nebo ve skladišti do země. V době války a v období nouze sloužily tyto pithy i jako obydlí chudých. Právě v takovém pithu - sudu bydlel i pověstný kynický filozof Diogenés, který tím demonstroval svoje oproštění od životních potřeb. Letošní archeologický průzkum přinesl dvě překvapení. První z nich byla skupina poškozených amfor, zazděná do konstrukce antické suché zídky.
Největší zájem však vzbudil nález 25 úplně zachovaných amfor, které byly nalezeny v hlubším moři; byly postaveny ve třech řadách mezi konstrukcí dřevěných trámů, o nichž se předpokládá, že zajišťovaly přístup k amforám, které se v antické době nacházely v mělkém moři. Trámy byly natolik pevné a stabilní, že poskytovaly bezpečný a poměrně snadný přístup k amforám. Amfory sloužily podle předpokladů odborníků jako jakési sádky pro živé ryby, především úhoře z nedaleké říčky Jadro.
Amfory se často zazdívaly do základů budov jako drenáž - příklady jsou známy jak z Pompejí, tak i dalmatského Resniku a z nedalekého Trogiru, ale nyní objevená konstrukce nebyla zatím nalezena nikde ve Středomoří. Odborné zkoumání prokázalo, že dřevo této konstrukce pochází ze 3. stol. a díky konzervování bahnem a pískem se dochovalo dodnes. Nalezené amfory jsou hispánského, tedy španělského původu, mají průměr 55 cm.
Všechny dosavadní výzkumy a rozbory umožňují závěr, že za římského panství na této lokalitě existoval jako důležité hospodářské odvětví chov ryb, jejich zpracování a prodej. Pokračování průzkumu se předpokládá v příštím roce. Zatím proběhly i zabezpečovací potápěčské práce k ochraně naleziště.
Výstava "Ztroskotání antické lodi" ve Starém Gradu na Hvaru
Kulturní středisko ve Starém Gradu na Hvaru otevřelo před nedávnem stálou v přízemních prostorách paláce Bianchini stálou výstavu "Ztroskotání antické lodi" (Antički brodolom). Vystaveny jsou především amfory, ale i další předměty z hydroarcheologického průzkumu antické obchodní lodi, která v pozdní antice, ve 4. až 5. stol. n. l. v bouři narazila na skálu na severním pobřeží Hvaru a potopila se v zátoce Duboka (blízko Basiny). Výstavu doplňuje audiovizuální projekce dokumentující práci archeologů a restaurátorů.
V povodí řeky Krky, při jejím horním toku, se v severodalmatském vnitrozemí nachází obec Kistanje a v její blízkosti maličká polozapomenutá osada Ivoševci. A právě tady došlo v nedávné době k nálezu evropského významu: byl odkryt římský amfiteátr z 80. let 1. stol. n. l. a následně i kamenná deska se jménem římského císaře Vespasiána, stavebníka amfiteátru. Je to třetí amfiteátr na území dnešního Chorvatska - po amfiteátru v Pule a v Solinu u Splitu.
Nově odkrytý amfiteátr nebyla žádná malá stavba. Podle odborníků měl půdorys elipsy a rozměry 130 x 118 metrů, hloubku asi 8 metrů. Vlastní aréna pro boje gladiátorů měla průměr 36 metrů. Amfiteátr měl kapacitu kolem 8 000 diváků. Místo bylo pod názvem Burnum sídlem XI. římské legie a aréna sloužila nejen k zábavě vojska (v táboře bylo asi 5 000 legionářů), ale i k jeho výcviku. Vojenský tábor pocházející z období císaře Vespasiana se rozkládal na 15 hektarech území, které je dnes součástí národního parku Krka. V současné době je toto místo největším archeologickým nalezištěm v Chorvatsku - našlo se tu mnoho mincí, vojenská výstroj a další předměty. Archeologové předpokládají, že po odstranění několikametrové vrstvy hlíny, pod níž amfiteátr leží, bude sám amfiteátr ve velmi slušném stavu,a to již proto, že se na místě, kde se nachází. nikdy v pozdější době nic nestavělo ani nekopalo. V každém případě však objevení tohoto amfiteátru vyvrátilo názor mnoha renomovaných evropských archeologů, že v Evropě již nemůže být objeven žádný další amfiteátr.
O mimořádném významu nálezu amfiteátru v římském táboře Burnum (dnes Ivoševci) svědčí i skutečnost, že se připravuje archeologické muzeum, neboť chorvatská vláda věnovala Muzeu města Drniše dvě budovy někdejších kasáren v lokalitě Puljani, aby je upravilo a umístilo v nich nálezy z vykopávek v místech římského vojenského tábora Burnum a jeho amfiteátru. Obě budovy bývalých kasáren se nacházejí v bezprostřední blízkosti vykopávek.
Archeologický průzkum není dosud ukončen a areál není proto zatím zpřístupněn. Počítá se však s brzkým otevřením muzea a zpřístupněním Burnumu turistické veřejnosti.
V červenci letošního roku byl položen základní kámen unikátního muzea - Muzea Narona. Muzeum bude stát v obci Vid v oblasti delty Neretvy, na místě mimořádně cenné archeologické lokality římského města Colonia Julia Narona. Bylo to významné antické město a důležitá křižovatka obchodních cest, druhé nejdůležitější město po hlavním středisku provincie Illyricum, Salonae (dnešní Solin). V poslední době proslulo zejména objevem chrámu - Augustea - a především jedinečným nálezem šestnácti mramorových soch v nadživotní velikosti.
Obrovská ocelová konstrukce bude vybudována nad archeologickou lokalitou Augustea, které si tak návštěvníci budou moci prohlédnout, aniž by byl jakkoli poškozen archeologický areál. Do chrámu budou vráceny i zde nalezené sochy, které byly restaurovány ve Splitu. Devět z nich nyní putuje po Evropě jako součást výstavy pod názvem "Augusteum v Naroně". Toto turné "naronského pokladu" bylo v květnu zahájeno výstavou ve Splitu, další zastávkou byl Oxford, nyní jej obdivují v Barceloně, poté se výstava přestěhuje do Říma a poslední zastávkou bude v červnu příštího roku Záhřeb, odkud sochy poputují do svého nového domova, do muzea v Naroně. Sochy byly nezvěstné od doby, kdy bylo město spolu s chrámem zničeno na přelomu 4. a 5. stol. při stěhování národů.
Při archeologických vykopávkách v Naroně v r. 1995 byly sochy, či spíše jejich jednotlivé neidentifikované části objeveny v troskách Augustea. Restaurování soch se ujal tým pracovníků Archeologického muzea ve Splitu v čele se svým ředitelem E. Marinem ve spolupráci s předními archeology z Velké Británie, Španělska, Itálie. Jedna ze soch byla zatím úmyslně ponechána ve stavu, v jakém ji archeologové postupně vykopali, což nejlépe dokazuje mravenčí práci při restaurování soch.
Archeologický průzkum v Naroně není dokončen, práce stále pokračují. Pokud dojde k dalším významným objevům, předpokládá se vybudování dalších chráněných teras v rámci muzea.
Muzeum bude samozřejmě vybaveno všemi zařízeními obvyklými pro muzea tohoto typu (dokumentační středisko, knihovna, průvodcovská služba a další). Postavení tohoto muzea pokládá za jednu ze svých priorit pro rok 2004 Ministerstvo kultury Chorvatské republiky. Otevření muzea se předpokládá v r. 2005.
