Malá exkurze do historie katedrály sv. Anastázie v Zadaru

Jednou z nejkrásnějších církevních staveb na chorvatském pobřeží Jadranu je bezpochyby zadarská románská katedrála sv. Anastázie, místně nazývané sv. Stošije, u níž obdivujeme jak architektonické pojetí, nádheru plastické výzdoby, tak i harmonii vnitřního uspořádání.

Kde se vzala ta sv.Anastázie, světice tolik uctívaná hlavně v Rusku, kde její jméno neslo dodnes nese tolik ruských žen? Ale nemenší oblibu měla i v Itálii, na Sicílii a dokonce i v Konstantinopolu.

Anastázie vlastně pocházela ze zdejšího kraje, římského Sirmia, hlavního města římské provincie Pannonia. Dnes na jeho místě stojí Sremska Mitrovica. Byla žákyní a věrnou následovnicí světce, který je patronem Zadaru, sv. Chrysogona (v Chorvatsku mu říkají sv. Krševan, je mu mj. zasvěcen další nádherný románský kostel v Zadaru). Chrysogonus byl římský šlechtic, který v době velkého pronásledování křesťanů za Diokleciána povzbuzoval uvězněné a malověrné křesťany, až byl sám zajat, souzen a sťat v Aquilei. Anastázie pokračovala po jeho smrti v jeho díle, až ji stihl stejný osud jako jejího učitele.

Anastázie byla nejprve pohřbena v Sirmiu, v 5.stol. byly její ostatky přeneseny do Konstantinopolu. odtud se dostaly do Zadaru díky zadarskému biskupovi sv. Donátovi. Ten se za císaře Karla Velikého zúčastnil jako člen franckého poselstva cesty do Konstantinopolu k byzantskému císaři Niceforu Fakovi. Podařilo se mu najít ostatky světice a díky velkému úsilí a diplomatické obratnosti získal nejen císařův souhlas odvézt si Anastáziiny ostatky domů, ale překonal i snahy a úklady benátských členů poselstva, kteří o ně rovněž usilovali, ovšem za účelem zištným, neboť je chtěli v Evropě výhodně prodat sběratelům.

A tak cenná relikvie připutovala do Zadaru, kde pro ni byl vybudován skvostný stánek - dnešní katedrála.