www.chorvatsko.cz


Hlavní stránka » Středodalmatské ostrovy » Šolta


DRVENIK

ČIOVO
ŠOLTA
     Maslinica

     Nečujam

     Stomorska
BRAČ
     Sutivan

     Supetar

     Splitska

     Škrip

     Postira

     Povlja

     Sumartin

     Bol

     Milna
ostrov HVAR
     Hvar

     Stari Grad

     Vrboska

     Jelsa

     Zavala

     Sućuraj
ostrov VIS
     Vis

     Komiža
BIŠEVO

SVETAC

BRUSNIK

JABUKA


Šolta

Ostrov (59 km2) 8,5 nám. mil jihozápadně od Splitu, od něhož je oddělen Splitským průlivem (Splitski kanal); od Brače jej odděluje úžina Splitska vrata, od Drveniku Velkého Drvenický průliv (Drvenički kanal) a Šoltský průliv (Šoltanski kanal). Jihozápadní břehy ostrova omývá otevřené moře. Šolta patří ke Středodalmatské ostrovní skupině. Ostrov Šolta má necelých 1500 obyvatel.

 Šolta
Šolta

Nejvyšší vrch je Vela Straža (237 m). V západní části vnitrozemí se rozkládá poměrně rozsáhlé (6 km dlouhé a 2 km široké) úrodné polje, kde se pěstuje jižní ovoce, vinná réva, olivovníky. Severní pobřeží je většinou porostlé makchií, jihozápad má kromě makchie i nízký jehličnatý les. Východní část tvoří téměř holý kamenitý terén.

Na severovýchodním pobřeží jsou největší zátoky - Rogač a Nečujam. Tato část ostrova je vystavena četným větrům. Zátoka Maslinica na severozápadě ostrova je chráněna skupinou ostrůvků a útesů. Zde je též nejlepší terén pro vodní sporty. Tato zátoka je také vyhledávaným kotvištěm menších jachet a člunů. Jižní pobřeží je obtížně přístupné, bez osídlení.

Pro hospodářství Šolty má hlavní význam zemědělství, zejména pěstování vinné révy a olivovníků, také rybolov. Včelařstvím je ostrov proslulý již od římských dob, med ze Šolty platil vždy za mimořádnou pochoutku. V posledních desetiletích nabývá na významu cestovní ruch.

Ostrov Šolta byl osídlen již v prvním tisíciletí př.n.l., a to nejprve Ilyry. Později se tu objevili Řekové, kteří ostrov nazývali Olyntha. Pro Římany to pak byla Solenta. Z těchto období se zachovalo poměrně dost památek, např. zbytky římských venkovských usedlostí, mozaik aj. Když Avaři se Slovany vyvrátili na pobřeží město Salonae (Solin u Splitu), uprchla část obyvatel do bezpečí na Šoltu. Ve středověku trpěl ostrov nájezdy pirátů z Omiše a Benátčanů. Středověké památky, většinou staré kostelíky, jsou na lokalitách Sveti Mihovil, na grohotském polji, v Nečujmu a nad Stomorskou (trosky benediktinského kláštera). V 16. stol., po pádu pevnosti Klis do tureckých rukou, přijala Šolta druhou uprchlickou vlnu, běžence před Turky.

Šolta byla za druhé světové války těžce postižena: okupanti násilím vystěhovali veškeré obyvatelstvo z ostrova.

Vesnice ve vnitrozemí ostrova jsou pozoruhodné svou rázovitou lidovou architekturou se starými venkovskými staveními a jejich typickými dvory, např. v obci Grohote jsou opevněná selská stavení.

Hlavní obce Šolty leží ve vnitrozemí. Vedle správního centra ostrova Grohote (popis viz výlety z Maslinice) to jsou Gornje, Srednje a Donje Selo. Spojuje je ostrovní komunikace se spojkami do jednotlivých letovisek. Na pobřeží jsou největšími obce a letoviska Stomorska a Maslinica. Na pobřeží jsou také malé osady-letoviska Nečujam a Rogač (viz výlety z Nečujamu). Přímořská místa si získala dobrou pověst jako přitažlivá letoviska, a to především pro své nedotčené přírodní prostředí, klid a velmi dobré podmínky pro vodní sporty.

Ostrov Šolta má trajektové spojení se Splitem, jehož je administrativní součástí. Trajekty vyplouvají z přístavu Rogač, který patří k hlavní obci Grohote.


mail: info@chorvatsko.cz
copyright © 2001-2011 M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová

Foto převzato z materiálů Chorvatského turistického sdružení
www.htz.hr
www.htz.hr