www.chorvatsko.cz


Hlavní stránka » Středodalmatské ostrovy » Čiovo


DRVENIK

ČIOVO
ŠOLTA
     Maslinica

     Nečujam

     Stomorska
BRAČ
     Sutivan

     Supetar

     Splitska

     Škrip

     Postira

     Povlja

     Sumartin

     Bol

     Milna
ostrov HVAR
     Hvar

     Stari Grad

     Vrboska

     Jelsa

     Zavala

     Sućuraj
ostrov VIS
     Vis

     Komiža
BIŠEVO

SVETAC

BRUSNIK

JABUKA




Čiovo

Ostrov (28,8 km2) ve skupině Středodalmatských ostrovů v těsné blízkosti pevniny - je spojen s městečkem Trogirem zvedacím mostem přes mořský průliv Trogirski kanal. Uzavírá ze západní strany Kaštelský záliv (Kaštelanski zaljev). Nejvýchodnější cíp ostrova, mys Čiova (Rt Čiova) je vzdálen od mysu Marjan na pevnině (u Splitu) pouhé 2 km.

Čiovo
Ostrov Čiovo, pohled z pevniny od hotelu Medena
(Seget Donji)

Nejvyšší vrch Rudine je 218 m vysoký. Na Čiovu nejsou žádné vodní toky (zásobování vodou z pevniny). Místy se vyskytuje jen brakická voda. Rostlinstvo je středomořské, nejrozšířenější je makchie. Na severu jsou borové lesy a cypřišové háje; nejpěnější jsou při cestě od trogirského mostu do Arbanije. Díky příznivému podnebí se tu pěstují mandloně, vinná réva, olivovníky, fíkovníky, jižní ovoce. Protože je úrodné půdy velmi málo, je intenzivně využívána. Jižní strana ostrova je chráněna před burou.

Čiovo je administrativní součástí Trogiru. Žije tu na 6 tis. obyv., jejich počet má díky nové zástavbě vzestupnou tendenci. Kromě velkého počtu obytných domů a vil zde vyrostly i celé osady víkendových domků.

Původní název ostrova Bua byl zřejmě ilyrského původu, dnešní se odvozuje od latinského názvu východního mysu na ostrově - Caput Jovis.

Ve středověku vyrostla na ostrově Čiovo řada vesnic a osad, pousteven a leproserií (záchytných stanic pro nemocné leprou). Z té doby se tu zachovaly četné staré stavby: v obci Žedno středověký kostelík sv. Maura (Sveti Mavro), v Čiovu předrománský mariánský kostel Gospa kraj mora. Jednou z nejcennějších stavitelských památek je v Arbaniji někdejší gotický dominikánský klášter sv. Kříže (Sveti Križ) s krásnou křížovou chodbou. Ve františkánském klášteře sv. Antonína (Sveti Ante na Dridu), který byl postaven nad jeskyní, je možno vidět i významná umělecká díla - obraz od Palmy ml. a sochu od Ivana Duknoviće. Na východě ostrova na skalách, u pozůstatku poustevny, se dochoval mariánský kostelík Gospa od Prizidnice. Ve farním kostele ve Slatině stojí za vidění byzantská ikona a gotický obraz "Ukřižování".

Na ostrůvku Sveta Fumija na západní straně ostrova lze vidět pozůstatky raně křesťanského kostelíka sv. Eufemie (Sveta Fumija) a hospodářských budov kláštera benediktinů. Někteří historikové předpokládají, že se právě na tento ostrůvek uchýlil uhersko-chorvatský král Béla IV. na svém útěku před Tatary.

Arbanija na Čiovu
Čiovo, Arbanija

Největší záliv je na západním pobřeží Saldun (mezi pevninou u Segetu a Trogiru a západní částí Čiova). Zde je také hlavní koupaliště jak Trogiru, tak Čiova. Hojně navštěvují pláže z hrubého písku a oblázků v obcích Gornji a Donji Okrug. Menší zátoky jsou Tatinja, Movarštica a Duga. Zdejší pláže jsou příjemné, ale právě tato část Čiova byla v posledních letech hustě zastavěna novými obytnými i víkendovými domky a vilami (na novou výstavbu v Trogiru a jeho okolí již nebylo místo, přesunula se tedy na Čiovo). Víkendové domky patří většinou obyvatelům Splitu. Někdejší odlehlost, klid a ticho, kterými se ostrov dříve zejména v jihozápadní části vyznačoval, vzaly v poslední době za své.

Při jihozápadním pobřeží Čiova jsou ostrůvky Sveta Fumija, Kraljevac, Galerija a další. V této lokalitě jsou dobré podmínky pro sportovní rybolov.

Na východním pobřeží jsou možnosti příjemného koupání v zátoce Supetarska a u osady Slatine.

Na ostrově jsou obce: Čiovo, Arbanija, Žedno, Okrug Gornji a Donji a osady Slatine a Prizidnica.


Hotely:

Vila Tina
(Čiovo, Arbanija)


Apartmány:

Sveti Križ Vila Lanterna


Kempy:

Rožac
(Okrug Gornji)
Labaduša
(Okrug Gornji)



mail: info@chorvatsko.cz
copyright © 2001-2011 M. Zábský, M. Zábská, V. N. Heřmanová
foto 1 z archivu CK Vítkovice Tours

Foto 2 převzato z materiálů Chorvatského turistického sdružení
www.htz.hr
www.htz.hr