Solin

Historie a památky

Předchůdcem dnešního Solinu bylo hlavní město římské provincie Dalmácie, Salona, též Salony (latinsky Salonae). Ta získala svůj význam hlavně díky své výborné poloze v širokém chráněném zálivu, uprostřed úrodného kraje, kterému poskytovalo ochranu před nepříznivými vlivy z vnitrozemí pohoří Kozjak.

Solin, římský amfiteátr

Původně byla Salona střediskem ilyrského kmene Delmatů (též Dalmatů), v 1. stol. př.n.l. ji částečně kolonizovali Řekové. Po vítězném boji Caesara s Pompeiem, kdy Salona stála na Caesarově straně, získala jako už velké město status římské kolonie - Colonia Martia Iulia Salonae.

Římské město mělo v době své největší slávy ve 3. stol. až 60000 obyvatel. Po zrovnoprávnění křesťanství se stalo i sídlem biskupa, po vítězství křesťanství se stalo i významným střediskem nového náboženství a sídlem metropolity.

Solin, zbytky starokřesťanského kostela a hřbitov na lokalitě Manastirine

Opevněné město sice odolalo útoků Gótů a Hunů, ale zač. 7.stol. je vyvrátily hordy Avarů a Slovanů. Část obyvatel se zachránila útěkem do Diokleciánova paláce v dnešním Splitu, část uprchla na blízké ostrovy (především na Šoltu).

Chorvati, kteří se zde usazovali od konce 7.stol., si budovali svá sídla v sousedství při říčce Jadro, kde bylo později jedno z center nového chorvatského státu.

Po rozkvětu za chorvatských králů Solin postupně po staletí upadal, např. před 100 lety měl jen 500 obyvatel.

Město má ve své části při říčce Jadro, na ostrůvku zvaném Gospin otok - Ostrov Panny Marie (nebo též jen Otok) archeologické nálezy z období chorvatských králů. Byl zde postaven nový mariánský kostel, a to na pozůstatcích dvou starochorvatských kostelů. Při vykopávkách byl nalezen sarkofág chorvatské královny Jeleny (z r. 976) se starochorvatskými nápisy. Chrám je středem velkých církevních slavností za účasti desetitisíců poutníků (viz tematický článek: Chorvatsko jako cíl křesťanských poutníků). Zejména v této části je Solin pěkně parkově upraven.

Na lokalitě Rižinice jsou vykopávky ze starochorvatského období.

Archeologický areál antických a starokřesťanských Salon odkrývá pozůstatky města z doby jeho největšího rozkvětu v 1. - 5. stol. Doporučuje se zajistit si v Turistickém biru v Solinu nebo přímo v informační kanceláři archeologického areálu odborný doprovod. Areál je totiž rozsáhlý, tabulky s označením pro individuální prohlídku zatím nedostatečné. Přitom jednotlivé hlavní archeologické lokality jsou od sebe vzdáleny i několik set metrů.

Solin, římský amfiteátr

• antické divadlo z 1. stol
• starokřesťanská bazilika
• amfiteátr pro 18 tis. diváků; byl upraven i pro naumachie, tj. pro vodní hry, znázorňující námořní bitvy
• starokřesťanské pohřebiště Kapljuč
• komplex městských bazilik
• zbytky městské brány Porta Caesarea
• Tusculum, domek s pamětní místností a malým muzeem archeologa Frane Buliće, který se velmi zasloužil o uskutečnění zdejšího archeologického průzkumu
• starokřesťanský hřbitov Manastirine s hrobem mučedníka sv. Domnia (Sveti Duje či Dujam), jemuž je zasvěcena splitská katedrála
• starokřesťanský hřbitov Marusinac s hrobem místního mučedníka sv. Anastázia (Sveti Staš)

Z posledně jmenovaných dvou starokřesťanských hřbitovů pocházejí překrásné sarkofágy vystavené v Archeologickém muzeu ve Splitu.

Zbytky antického vodovodu na lokalitě Dujmovača jsou dobře viditelné i z hlavní komunikace ze Splitu do Solinu. Byl částečně rekonstruován v r. 1879 a je dodnes v provozu.