Příjezdové trasy do Splitu

Jak se dostat autem z České republiky do chorvatského Splitu?

Chorvatsko... Infomace pro motoristy Příjezdové trasy ... Příjezdové trasy do Splitu
  • Trasa č. 1 (po dálnici Záhřeb - Split)
    Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Bosiljevo - Žuta Lokva - Gospić - Zadar - Dugopolje - Split

  • Trasa č. 2 (po "staré" silnici přes Plitvická jezera a Knin)
    Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Plitvická jezera - Gračac - Knin - Sinj - Split

  • Trasa č. 3 (přes Bosanskou Gradišku)
    Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Okučani - Bosanska Gradiška - Banja Luka - Jajce - Bugojno - Livno - Sinj - Split

  • Trasa č. 1 (po dálnici Záhřeb - Split) Plánek

    Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Bosiljevo - Žuta Lokva - Gospić - Zadar - Dugopolje - Split

    Tato trasa maximálně využívá dálnice, z čehož plynou i vyšší výdaje za dálniční poplatky. V současné době ji značně prodražuje platba za slovinskou dálniční známku. Na území Chorvatska vede po nové dálnici Záhřeb - Split (Chorvaté jí říkají "Dalmatina"). Trasu uvádíme jako základní a "stará", dříve přetížená trasa po silnici přes Plitvická jezera je alternativní (nyní trasa č. 2).

    I přes značné urychlení díky nové dálnici stále zůstávájí na této trase problematická místa, která jsou při sezónním náporu přetížená, např. na slovinsko-chorvatském hraničním přechodu nebo při placení mýtného na dálnicích v Chorvatsku (především Lučko). Pro zpáteční cestu upozorňujeme, že v roce 2009 byla tři kilometry před Lučkem ve směru od Karlovce otevřena nová mýtnice Demerje, která slouží pouze bezhotovostním platbám. Mýtnice Lučko je nyní určena pro placení dálničního poplatku v hotovosti (viz aktualita: Od 13. června je v provozu rekonstruovaná mýtnice Lučko a nová mýtnice Demerje). K dopravním kolapsům na této trase dochází o prázdninových sobotách, kdy se střídají turnusy v ubytovacích zařízeních. Pokud můžete, vyhněte se cestování v sobotu.

    Pro přechod z ČR do Rakouska (je nutná dálniční známka) se nejčastěji používá bývalý hraniční přechod Znojmo, odkud se pokračuje po silnici E59 směrem na Vídeň. Ve Stockerau (50 km za hranicemi) začíná dálnice (A22) do Vídně (Wien). Z Moravy bude výhodnější bývalý hraniční přechod v Mikulově, může však být rychlejší alternativou i pro cestu z Prahy. Z hranic se jede po silnici E461 přímo do Vídně. Průjezd Vídní po dálnici bývá rychlý, pokud zde nejsou uzávěrky či není dopravní špička. Po dálnici A2 (E59) se příjemně projede téměř celá rakouská část trasy (žádné poplatky se zde neplatí), ve Štýrském Hradci (Graz) se odbočí na dálnici A9 (ukazatele: Slowenien - Spielfeld), která vede rovinou až na bývalý rakousko-slovinský hraniční přechod Spielfeld - Šentilj.

    Doporučujeme koupit slovinskou dálniční známku (viz dálniční poplatky ve Slovinsku) již u rakouských čerpacích stanic nebo nejpozději na hranici, protože krátce za hraničním přechodem začíná ve Slovinsku dálnice A1 do Mariboru (Šentilj - Pesnica, 16 km). Krajina tohoto vinařského kraje je malebná, po pravé straně se táhnou kopce Pohorje, které jsou posledními výběžky Alp. V posledních letech býval průjezd Mariborem problematický, stejně tak silnice od Mariboru, která vede hustě osídlenou zemědělskou krajinou (nížina řeky Drávy) s mnoha vesnicemi. Situace se změnila v létě 2009, kdy byl otevřen východní obchvat Mariboru (Pesnica - Slivnica) a navazující dálniční úsek A4 z Mariboru k Ptuji (Slivnica - Draženci, 20 km). Po sjezdu z dálnice pak zbývá jen 10 km po staré silnici E59 k slovinsko-chorvatskému hraničnímu přechodu Gruškovje/Macelj. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie se tu provádí jen pasová kontrola (viz Jaké změny přinese vstup Chorvatska do Evropské unie na hraničních přechodech?).

    Za hraničním přechodem Macelj začíná na chorvatské straně dálnice do Záhřebu (Trakošćan - Zaprešić). Mýtné v Chorvatsku se platí podle délky použitého úseku dálnice až při výjezdu (viz dálniční poplatky v Chorvatsku). Okolní krajina je kopcovitá, směrem k Záhřebu pak kopce ustupují. Po levé straně je vidět vzdálenější masív Ivančica dosahující přes 1000 m a následuje stejně vysoká Medvednica, která je oblíbeným výletním cílem obyvatel Záhřebu. Před Záhřebem, v Zaprešići, se sjíždí z dálnice a hlavní město se objíždí po dálničním obchvatu. Na jihozápadě je velké odpočívadlo s názvem "Plitvice" - Lučko (název je trochu matoucí) s velkým parkovištěm, restaurací, velkými WC a umývárnou uvnitř, hotelem, kempem, benzínovou pumpou atd., sloužící jako častá zastávka při cestě k moři. Opět se najíždí na dálnici (Lučko) a motorista si vyzvedne kartu, kterou pak odevzdá při výjezdu z dálnice a platí mýtné za projetý úsek či celou trasu dálnice až do Splitu. Přes Karlovac se rychle dojede do Bosiljeva. Na dálničním uzlu Bosiljevo je třeba odbočit k jihu na dálnici směrem na Split, protože dálnice k západu pokračuje do Rijeky.

    Dálnice vede z Bosiljeva přes Ogulin, Josipdol k tunelu Mala Kapela. Tento nejdelší tunel v Chorvatsku (5760 m) byl otevřen v červnu 2005 a čtyři roky sloužil pouze jeden tunelový tubus obousměrnému provozu pouze, takže tu docházelo k zácpám a několikakilometrovým frontám. V květnu 2009 byl otevřen druhý dobudovaný tubus a k problémům by již nemělo docházet (viz aktualita: Byl zahájen provoz v obou tubusech tunelů Mala Kapela a Sveti Rok). Dálnice pokračuje hornatým terénem s mnoha tunely, mosty a viadukty. Vede krásnou, dosud velmi odlehlou, řídce osídlenou krajinou zvanou Lika, která patří k ekologicky nejcennějším oblastem v Chorvatsku. Pro mnohé motoristy, kteří tolik nespěchají, bude zajímavé sjet z dálnice a udělat si na některých obzvlášť půvabných přírodních partiích krátkou zastávku u zdejších řek (např. Gacka a Mrežnica) či u skalních partií (např. Klek u Ogulinu) - podrobněji tematický článek: Zpestřete si cestu na Jadran!. V uzlu Žuta Lokva opouští dálnici motoristé směřující do Senje na Chorvatském přímoří a na ostrovy Rab a Pag (silnice D23). Dálnice pokračuje přes Otočac a Gospić (zde se odbočuje po D25 na Karlobag), uzel Gornja Ploča k tunelu Sveti Rok, který má od května 2009, stejně jako zmíněný tunel Mala Kapela, v provozu dva tubusy. Na tento tunel dlouhý 5670 m je třeba zvlášť upozornit. Vede pod vrcholky jižní části Velebitu a je technicky nejnáročnějším dílem celé dálnice. Při výjezdu ve výšce 500 m z tunelu Sveti Rok se otevírá krásný pohled na Jadran a jeho ostrovy. Následují serpentiny (což není u dálnic běžné, a tak je zde snížena povolená rychlost), kterými se dálnice dostává dolů k moři.

    Přes Maslenici pokračuje dálnice k Maslenickému mostu (Maslenički most). "Starý" Maslenický most, který stál dále od moře (jižněji) na místě chráněném před nebezpečným větrem - "bórou" (též "bura"), byl za války v 90. letech zničen. Vzhledem k tomu, že se dálniční most při silných bouřích někdy uzavírá a neexistovala tu alternativní trasa, byl postaven další most na místě toho původního (viz aktualita: Dne 17. června byl otevřen Maslenický most přes Novskou úžinu). Následují dálniční uzly Zadar I - západ (pro vlastní Zadar a okolí) a Zadar II - východ (pro oblasti na jihovýchod od Zadaru), Benkovac (pro Biograd na n/m a jeho okolí), Pirovac, Skradin, Šibenik (pro Šibenik a okolí), Vrpolje, Prgomet (pro Trogir a na letiště Split - Kaštela) a Dugopolje, kde trasa dálnici opouští. Dálnice však pokračuje dál ještě 77 km do Ravče, kde dálnice zatím končí (viz aktualita: Otevřen úsek Šestanovac - Ravča na dálnici do Dubrovníku). Z Dugopolje se po silnici D29 sjede kolem mohutného hradu Klis až do Splitu. Cestou se otevírá výhled na Split a celou přilehlou kotlinu.

    Interaktivní mapu dálnice lze najít na stránkách společnosti Chorvatské dálnice (Hrvatske autoceste): www.hac.hr. Lze na ní zobrazit doprovodné objekty (čerpací stanice, odpočívadla, občerstvení, WC atd.), dálniční uzly (exity), tunely, mosty apod.

    Trasa č. 2 (po "staré" silnici přes Plitvická jezera a Knin) Plánek

    Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Karlovac - Plitvická jezera - Gračac - Knin - Sinj - Split

    Byla to základní a nejčastěji používaná trasa pro cesty do celé Střední Dalmácie. Nyní ji uvádíme jako alternativní pro ty, kteří nechtějí z jakéhokoli důvodu použít dálnici Záhřeb - Split. Nejčastějším důvodem může být návštěva Plitvických jezer, případně i finanční úspora oproti dálnici. V sezóně bývala tato silnice přetížená, což se zlepšilo otevřením paralelní dálnice Záhřeb - Split. Některá místa zůstávají při sezónním náporu problematická, např. slovinsko-chorvatském hraničním přechodu nebo při placení mýtného na dálnicích v Chorvatsku (především Lučko). Pro zpáteční cestu upozorňujeme, že v roce 2009 byla tři kilometry před Lučkem ve směru od Karlovce otevřena nová mýtnice Demerje, která slouží pouze bezhotovostním platbám. Mýtnice Lučko je nyní určena pro placení dálničního poplatku v hotovosti (viz aktualita: Od 13. června je v provozu rekonstruovaná mýtnice Lučko a nová mýtnice Demerje). K dopravním kolapsům v těchto místech dochází o prázdninových sobotách, kdy se střídají turnusy v ubytovacích zařízeních. Pokud můžete, vyhněte se cestování v sobotu.

    Pro přechod z ČR do Rakouska (je nutná dálniční známka) se nejčastěji používá bývalý hraniční přechod Znojmo, odkud se pokračuje po silnici E59 směrem na Vídeň. Ve Stockerau (50 km za hranicemi) začíná dálnice (A22) do Vídně (Wien). Z Moravy bude výhodnější bývalý hraniční přechod v Mikulově, může však být rychlejší alternativou i pro cestu z Prahy. Z hranic se jede po silnici E461 přímo do Vídně. Průjezd Vídní po dálnici bývá rychlý, pokud zde nejsou uzávěrky či není dopravní špička. Po dálnici A2 (E59) se příjemně projede téměř celá rakouská část trasy (žádné poplatky se zde neplatí), ve Štýrském Hradci (Graz) se odbočí na dálnici A9 (ukazatele: Slowenien - Spielfeld), která vede rovinou až na bývalý rakousko-slovinský hraniční přechod Spielfeld - Šentilj.

    Doporučujeme koupit slovinskou dálniční známku (viz dálniční poplatky ve Slovinsku) již u rakouských čerpacích stanic nebo nejpozději na hranici, protože krátce za hraničním přechodem začíná ve Slovinsku dálnice A1 do Mariboru (Šentilj - Pesnica, 16 km). Krajina tohoto vinařského kraje je malebná, po pravé straně se táhnou kopce Pohorje, které jsou posledními výběžky Alp. V posledních letech býval průjezd Mariborem problematický, stejně tak silnice od Mariboru, která vede hustě osídlenou zemědělskou krajinou (nížina řeky Drávy) s mnoha vesnicemi. Situace se změnila v létě 2009, kdy byl otevřen východní obchvat Mariboru (Pesnica - Slivnica) a navazující dálniční úsek A4 z Mariboru k Ptuji (Slivnica - Draženci, 20 km). Po sjezdu z dálnice pak zbývá jen 10 km po staré silnici E59 k slovinsko-chorvatskému hraničnímu přechodu Gruškovje/Macelj. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie se tu provádí jen pasová kontrola (viz Jaké změny přinese vstup Chorvatska do Evropské unie na hraničních přechodech?).

    Za hraničním přechodem Macelj začíná na chorvatské straně dálnice do Záhřebu (Trakošćan - Zaprešić). Mýtné v Chorvatsku se platí podle délky použitého úseku dálnice až při výjezdu (viz dálniční poplatky v Chorvatsku). Okolní krajina je kopcovitá, směrem k Záhřebu pak kopce ustupují. Po levé straně je vidět vzdálenější masív Ivančica dosahující přes 1000 m a následuje stejně vysoká Medvednica, která je oblíbeným výletním cílem obyvatel Záhřebu. Před Záhřebem, v Zaprešići, se sjíždí z dálnice a hlavní město se objíždí po dálničním obchvatu. Na jihozápadě je velké odpočívadlo s názvem "Plitvice" - Lučko (název je trochu matoucí) s velkým parkovištěm, restaurací, velkými WC a umývárnou uvnitř, hotelem, kempem, benzínovou pumpou atd., sloužící jako častá zastávka při cestě k moři. Opět se najíždí na dálnici (Lučko) a motorista si vyzvedne kartu, kterou pak odevzdá při výjezdu z dálnice v Karlovci a platí mýtné za projetý úsek. Z Karlovce cesta pokračuje po silnici E 71 směrem na Slunj.

    Z Karlovce vede cesta nejprve rovinou, pak řídce osídlenou pahorkatinou Kordunu. Silnice se až do Slunje střídavě přibližuje k řece Koraně. Počínaje Karlovcem jsou podél cesty stále patrné stopy po válečném konfliktu v 90.let 20.stol. - zničené ohořelé či rozstřílené domy apod. Na celé trase až k pobřeží se stále nedoporučuje v zájmu vlastní bezpečnosti vstupovat na označená a ohraničená území, která mohou skrývat nevybuchlou munici, a do volné přírody mimo vyznačené cesty nebo do válkou zničených objektů.

    První větší obcí je malebné městečko Slunj (hotel, ubytování v soukromí, restaurace). Do řeky Korany se tu vlévá krásnými peřejemi a vodopády říčka Slunjčica (viz tematický článek: Rastoke na řece Slunjčici ve Slunji).

    Za Slunjí se terén postupně zvyšuje až k velmi navštěvovaným Plitvická jezera (hotely, restaurace, kempy).

    Plitvicemi začíná kraj zvaný Lika (odtud také Chorvaty velmi používaný název pro tuto silnici Lička magistrala, tj. Lická magistrála). Po pravé straně se vypínají vrchoky pohoří Mala Kapela. Od městečka Korenica vede silnice náhorní plošinou mezi pohořím Plješevica a Velebitem. Silnice je zde širší a rovnější. Pokračuje dále přes Udbinu a Gračac, míjí hlavní velebitský hřeben.

    Za městem Gračac silnice stoupá do průsmyku (802 m) a dále vede dále četnými zatáčkami do Kninu. Po levé straně se tyčí vrcholky Dinárského pohoří, po kterých vede hranice s Bosnou. Kvalitní silnice se zatáčkami pokračuje k malebnému Peručskému jezeru, dlouhému 20 km. Silnice podél jezera (možnost koupání) je trochu rovnější. Jezero tvoří krásnou scenérii s horami po obou stranách, po levé stále (až k Sinji) Dinarské pohoří, po pravé masív Svilaja. V závěru vede cesta úrodným Sinjským poljem přes Sinj až do Brnaze, kde odbočuje silnice na Split. Kolem mohutného hradu Klis (krásný výhled na Split a celou přilehlou kotlinu) pak klesá až do Splitu.

    Trasa č. 3 (přes Bosanskou Gradišku) Plánek

    Praha - Znojmo - Vídeň - Graz - Maribor - Záhřeb - Okučani - Bosanska Gradiška - Banja Luka - Jajce - Bugojno - Livno - Sinj - Split

    Tato trasa je méně obvyklá. Dříve se využívala jako alternativa k přetížené cestě přes chorvatské vnitrozemí. Vybudováním dálnice Záhřeb - Split tento důvod pominul. Po přírodní stránce je však cesta bosenským územím velmi krásná, vede z velké části horským terénem se značným převýšením a nelze tedy počítat s velkými rychlostmi. Vede 262 km územím republiky Bosna a Hercegovina většinou po hlavních silnicích. Po stránce osobní bezpečnosti jsou dosavadní zkušenosti dobré.

    Pro přechod z ČR do Rakouska (je nutná dálniční známka) se nejčastěji používá bývalý hraniční přechod Znojmo, odkud se pokračuje po silnici E59 směrem na Vídeň. Ve Stockerau (50 km za hranicemi) začíná dálnice (A22) do Vídně (Wien). Z Moravy bude výhodnější bývalý hraniční přechod v Mikulově, může však být rychlejší alternativou i pro cestu z Prahy. Z hranic se jede po silnici E461 přímo do Vídně. Průjezd Vídní po dálnici bývá rychlý, pokud zde nejsou uzávěrky či není dopravní špička. Po dálnici A2 (E59) se příjemně projede téměř celá rakouská část trasy (žádné poplatky se zde neplatí), ve Štýrském Hradci (Graz) se odbočí na dálnici A9 (ukazatele: Slowenien - Spielfeld), která vede rovinou až na bývalý rakousko-slovinský hraniční přechod Spielfeld - Šentilj.

    Doporučujeme koupit slovinskou dálniční známku (viz dálniční poplatky ve Slovinsku) již u rakouských čerpacích stanic nebo nejpozději na hranici, protože krátce za hraničním přechodem začíná ve Slovinsku dálnice A1 do Mariboru (Šentilj - Pesnica, 16 km). Krajina tohoto vinařského kraje je malebná, po pravé straně se táhnou kopce Pohorje, které jsou posledními výběžky Alp. V posledních letech býval průjezd Mariborem problematický, stejně tak silnice od Mariboru, která vede hustě osídlenou zemědělskou krajinou (nížina řeky Drávy) s mnoha vesnicemi. Situace se změnila v létě 2009, kdy byl otevřen východní obchvat Mariboru (Pesnica - Slivnica) a navazující dálniční úsek A4 z Mariboru k Ptuji (Slivnica - Draženci, 20 km). Po sjezdu z dálnice pak zbývá jen 10 km po staré silnici E59 k slovinsko-chorvatskému hraničnímu přechodu Gruškovje/Macelj. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie se tu provádí jen pasová kontrola (viz Jaké změny přinese vstup Chorvatska do Evropské unie na hraničních přechodech?).

    Za hraničním přechodem Macelj začíná na chorvatské straně dálnice do Záhřebu (Trakošćan - Zaprešić). Mýtné v Chorvatsku se platí podle délky použitého úseku dálnice až při výjezdu (viz dálniční poplatky v Chorvatsku). Okolní krajina je kopcovitá, směrem k Záhřebu pak kopce ustupují. Po levé straně je vidět vzdálenější masív Ivančica dosahující přes 1000 m a následuje stejně vysoká Medvednica, která je oblíbeným výletním cílem obyvatel Záhřebu. Před Záhřebem, v Zaprešići, se sjíždí z dálnice a hlavní město se objíždí po dálničním obchvatu. Na jihozápadě je velké odpočívadlo s názvem "Plitvice" - Lučko (název je trochu matoucí) s velkým parkovištěm, restaurací, velkými WC a umývárnou uvnitř, hotelem, kempem, benzínovou pumpou atd., sloužící jako častá zastávka při cestě k moři.

    Z obchvatu Záhřebu pokračuje cesta opět po dálnici A3 - E70 (bývalá dálnice "Bratrství a jednoty", která ve vnitrozemí spojovala všechny jugoslávské republiky), která směřuje na Slavonski Brod a dále do Srbska na Bělehrad. Po 123 km, v exitu Okučani dálnici opouští a pokračuje po silnici E661 na 11 km vzdálený hraniční přechod Stará Gradiška. Hranici tu tvoří řeka Sáva. Na jejím jižním břehu je území Bosny, resp. tzv. Srbské republiky v rámci Bosny a Hercegoviny - hraniční přechod se na této straně jmenuje Srpska Gradiška (dříve Bosanska Gradiška). Odbavování je na obou stranách korektní. Rychlé je zejména na chorvatské straně, kde je více odbavovacích pruhů. Většina projíždějících jsou Chorvati z přilehlé chorvatské Slavonie, kteří jezdí do Bosny za levnějšími nákupy především potravin, které jsou tu stejně jako jídlo v restauracích v průměru o 10 až 20% levnější (o 10 až 15% jsou tu levnější i pohonné hmoty, ale je třeba vzít v úvahu, že na obou stranách jsou ceny velmi pohyblivé a často se mění).

    Z hraničního přechodu vede slušná silnice úrodnou rovinou mezi řekami Sávou a Vrbasem přes Laktaši do Banja Luky, hlavního města srbské části Bosny. Pokračuje pak otevřeným údolím Vrbasu, které se postupně zužuje až v soutěsku Tijesno (kaňon je 3 km dlouhý). Na tomto úseku zpomalují cestu četné zatáčky, jak silnice kopíruje tok Vrbasu. Za kaňonem jsou zříceniny hradu Zvečaj a Krupa. Cestu z obou stran dále doprovázejí horské hřebeny vysoké až 1200 m (vpravo Manjača, vlevo Čemernica). Nad osadou Bočac jsou mohutné zříceniny pevnosti, po levé straně se objevuje dlouhé jezero Bočac. Ráz cesty se nemění (projíždí se několika tunely) až do velmi malebného města Jajce. Řeka Pliva tu uprostřed města vytváří krásné vodopády.

    Z města Jajce se pokračuje údolím Vrbasu do městečka Donji Vakuf a do Bugojna, kde se odbočuje směrem na Kupres a Livno. Z Bugojna stále stoupá velmi četnými serpentinami do průsmyku Kupreška vrata (přes 1300 m) v pohoří Raduša. Cesta vede dále lesnatým horským terénem přes osadu Kupres, pokračuje přes Kuprešské polje a postupně klesá přes Livno k Bušskému jezeru, kde dosáhne hranice s Chorvatskem. Odtud pak cesta vede přes Trilj a Brnaze přímo do Splitu.

    Upozornění k trase č. 3:

    Silnice při průjezdu republikou Bosna Hercegovina jsou obecně v dobrém stavu, chybí však např. bílé pruhy uprostřed silnic, slabé je někdy orientační značení, značení silnic a křižovatek. Je třeba nebrat na lehkou váhu dopravní značky omezení rychlosti a upozornění na nebezpečná místa (crna tačka) - mají své opodstatnění. Hory BIH jsou zalesněné, na rozdíl od holých chorvatských krasových hor. Síť nově postavených a často velmi velkoryse řešených benzínových pump je hustá, mnohem hustší než v chorvatském vnitrozemí. Pozor na dodržování rychlosti v Srbské republice v rámci BIH (od hranic až téměř k městu Jajce), policejní kontroly s příručními radary jsou časté a mnohdy nečekané (naše pokuta 10 EUR za překročení rychlosti o 30 km byla pouze symbolická). Místní řidiči situaci znají a velmi pečlivě rychlost dodržují, což značně zpomaluje tento úsek cesty, zejména v hustě obydlené oblasti kolem Banja Luky. V této srbské části BIH jsou směrové tabule vesměs psány v cyrilici a může to dělat problémy těm, kteří nemají základy ruštiny.

    Při průjezdu vnitrozemím Chorvatska, zejména v okolí Okučan a Staré Gradišky ve Slavonii před vstupem na území Bosny a pak po celé délce transitu Bosnou se doporučuje nepohybovat se mimo silnici a mimo sídla. Dosud se nepodařilo odstranit všechna minová pole z války v 90.letech. V Chorvatsku jsou vždy výrazně označena, v Bosně to tak zdaleka vždy není. V každém případě se doporučuje projíždět všechny tyto partie na území Bosny ve dne! Zejména ve večerních hodinách je totiž možné výstražné označení přehlédnout. Nejsou tedy bezpečné v těchto oblastech různé pikniky v lesích a na loukách, tím méně pak volné kempování. Bezpečný je odpočinek a občerstvení ve fungujících kavárnách (většinou s příjemnými stinnými zahrádkami) a restauracích s místními specialitami při silnici a v městečkách.

    Pokud si naplánujete na této cestě nocleh, pak se v každém případě doporučuje se nocleh na chorvatském území. Velmi dobré možnosti jsou např. v městečku Nova Gradiška (ještě 16 km dál po dálnici za Okučani) kde jsou hotely, dále tzv. prenočišta (to jsou soukromé penziony a soukromé hotely).

    Měnovou jednotkou v BIH je bosensko-hercegovinská marka (mezinárodní zkratka je BAM, místní označení je KM): 1 KM je cca 0,5 EUR (v r. 2005). Není však potřeba nakupovat zdejší měnu, obchodníci ochotně berou i eura. Je tedy dobré mít připravené drobné v EUR. Ceny jsou tu asi o čtvrtinu nižší než v Chorvatsku. To se týká i cen pohonných hmot. Omezení rychlosti: 60 km/h v obci, 80 km/h mimo obec a 100 km/h na dálnici. BIH má nové placené úseky dálnic. Důležité telefony: Policie - 92, Hasiči - 93, Záchranná služba - 94, Pomoc na silnicích (BiHAMK) - 1282.

    Nejoblíbenější lokality